Sukova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Sukova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Sukova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1884 - 1945</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1884 - 1945</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Sukova společnost (SS) vznikla 1884, kdy zeť ředitele J. E. Kramueleho J. V. Suk získal koncesi pro území Čech a ujal se vedení podniku zemřelého tchána. Společnost hrála nejprve v Pardubicích, Chrudimi, Hradci Králové, Náchodě a v okolí Prahy. Další rok rozšířila svou činnost i na Moravu a dva roky působila i v severozápadních Čechách, kde převažovalo německé obyvatelstvo (Most, Duchcov, Ústí n. L., Teplice). Na venkově kočovala do 1893. Pak pronikla do pražského regionu, kde se udržela do 1901. Stálejší působiště měla nejprve v Holešovicích, v hostinci U České koruny (v letním období v jednoduché aréně na jeho zahradě), občas hrála v Braníku, Břevnově, Vysočanech aj. 1896 si Suk pronajal Letní divadlo v pavilonu Flora na Výstavišti, kde se konala Mezinárodní lékárnická výstava. Na zimu společnost zajížděla na delší stagiony do východních a severovýchodních Čech. 1897 SS hrála v hostinci U zlaté palmy a poté U města Prahy v Holešovicích. Pak po tři letní sezony obsazovala Výstavní divadlo Uranie (1899–1901). Když bylo toto dřevěné divadlo přeneseno z Výstaviště do zahrady holešovického pivovaru, stala se SS prvním souborem nově ustaveného Lidového divadla Uranie. Po konfliktu s divadelním družstvem, které je provozovalo, se Suk rozhodl odejít z Prahy, ale podstatná část souboru jej odmítla následovat. Do konce 1902 Suk hrál s malou skupinou na koncesi pronajatou od ředitele Stockého. Po opětném získání vlastní koncese sestavil početný soubor, s kterým až do své smrti 1910 působil ve východních a severovýchodních Čechách. Koncesi zdědila vdova E. Suková-Kramuelová, jež řízení společnosti svěřovala artistickým správcům: A. Binovi, pak F. Tvrdkovi a posléze F. Koprolínovi. Po její smrti 1942 získal uvolněnou koncesi F. Tvrdek. Společnost zanikla po zrušení platnosti koncesí v červnu 1945. | Sukova společnost (SS) vznikla 1884, kdy zeť ředitele J. E. Kramueleho J. V. Suk získal koncesi pro území Čech a ujal se vedení podniku zemřelého tchána. Společnost hrála nejprve v Pardubicích, Chrudimi, Hradci Králové, Náchodě a v okolí Prahy. Další rok rozšířila svou činnost i na Moravu a dva roky působila i v severozápadních Čechách, kde převažovalo německé obyvatelstvo (Most, Duchcov, Ústí n. L., Teplice). Na venkově kočovala do 1893. Pak pronikla do pražského regionu, kde se udržela do 1901. Stálejší působiště měla nejprve v Holešovicích, v hostinci U České koruny (v letním období v jednoduché aréně na jeho zahradě), občas hrála v Braníku, Břevnově, Vysočanech aj. 1896 si Suk pronajal Letní divadlo v pavilonu Flora na Výstavišti, kde se konala Mezinárodní lékárnická výstava. Na zimu společnost zajížděla na delší stagiony do východních a severovýchodních Čech. 1897 SS hrála v hostinci U zlaté palmy a poté U města Prahy v Holešovicích. Pak po tři letní sezony obsazovala Výstavní divadlo Uranie (1899–1901). Když bylo toto dřevěné divadlo přeneseno z Výstaviště do zahrady holešovického pivovaru, stala se SS prvním souborem nově ustaveného Lidového divadla Uranie. Po konfliktu s divadelním družstvem, které je provozovalo, se Suk rozhodl odejít z Prahy, ale podstatná část souboru jej odmítla následovat. Do konce 1902 Suk hrál s malou skupinou na koncesi pronajatou od ředitele Stockého. Po opětném získání vlastní koncese sestavil početný soubor, s kterým až do své smrti 1910 působil ve východních a severovýchodních Čechách. Koncesi zdědila vdova E. Suková-Kramuelová, jež řízení společnosti svěřovala artistickým správcům: A. Binovi, pak F. Tvrdkovi a posléze F. Koprolínovi. Po její smrti 1942 získal uvolněnou koncesi F. Tvrdek. Společnost zanikla po zrušení platnosti koncesí v červnu 1945. | ||
| Řádka 42: | Řádka 42: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jan Pömerl]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 58: | Řádka 50: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:50
Sukova společnost (SS) vznikla 1884, kdy zeť ředitele J. E. Kramueleho J. V. Suk získal koncesi pro území Čech a ujal se vedení podniku zemřelého tchána. Společnost hrála nejprve v Pardubicích, Chrudimi, Hradci Králové, Náchodě a v okolí Prahy. Další rok rozšířila svou činnost i na Moravu a dva roky působila i v severozápadních Čechách, kde převažovalo německé obyvatelstvo (Most, Duchcov, Ústí n. L., Teplice). Na venkově kočovala do 1893. Pak pronikla do pražského regionu, kde se udržela do 1901. Stálejší působiště měla nejprve v Holešovicích, v hostinci U České koruny (v letním období v jednoduché aréně na jeho zahradě), občas hrála v Braníku, Břevnově, Vysočanech aj. 1896 si Suk pronajal Letní divadlo v pavilonu Flora na Výstavišti, kde se konala Mezinárodní lékárnická výstava. Na zimu společnost zajížděla na delší stagiony do východních a severovýchodních Čech. 1897 SS hrála v hostinci U zlaté palmy a poté U města Prahy v Holešovicích. Pak po tři letní sezony obsazovala Výstavní divadlo Uranie (1899–1901). Když bylo toto dřevěné divadlo přeneseno z Výstaviště do zahrady holešovického pivovaru, stala se SS prvním souborem nově ustaveného Lidového divadla Uranie. Po konfliktu s divadelním družstvem, které je provozovalo, se Suk rozhodl odejít z Prahy, ale podstatná část souboru jej odmítla následovat. Do konce 1902 Suk hrál s malou skupinou na koncesi pronajatou od ředitele Stockého. Po opětném získání vlastní koncese sestavil početný soubor, s kterým až do své smrti 1910 působil ve východních a severovýchodních Čechách. Koncesi zdědila vdova E. Suková-Kramuelová, jež řízení společnosti svěřovala artistickým správcům: A. Binovi, pak F. Tvrdkovi a posléze F. Koprolínovi. Po její smrti 1942 získal uvolněnou koncesi F. Tvrdek. Společnost zanikla po zrušení platnosti koncesí v červnu 1945.
Základ eklektického repertoáru SS tvořila domácí dramatika, počínaje V. K. Klicperou až po současné autory meziválečné. Stylově ucelenější etapou bylo období Sukova ředitelování, navazující na tradici bývalé společnosti Kramuelovy. Jeho dramaturgie zahrnovala domácí i cizí romantické, pozdněromantické a realisticko-naturalistické hry. Během pražského pobytu SS uváděla především zábavný lidový repertoár a k činohře připojila operetu. V zimních, tj. hlavních sezonách ve větších městech se Suk snažil uspokojovat i náročnější diváky, např. Shakespearovými hrami. 1921 uvedla SS v české premiéře Sudermannovo naturalistické drama Svatojanské ohně. Premiéry tu měly hry člena souboru F. Šípka.
1911–45 za vedení artistických správců vykazoval repertoár silnou závislost na dramaturgii pražských scén a novinky byly uváděny se značným zpožděním. SS se vyznačovala solidní úrovní hereckého souboru zejm. v dámské části. Za působení v Uranii vynikaly vedle E. Sukové-Kramuelové J. Bittermannová, A. Košnerová, M. Ryšavá, A. Šípková, H. Vojtová-Jelínková, z mužů K. Anton, R. Branald, R. Deyl st., V. Erhardt, J. Infeld, J. Konětopský, K. Lier, F. Šípek, A. Třebovský, E. Wiesner. Hvězdami operetní části souboru byly J. Hadrbolcová a M. Vejvodová. Za artistických správců, kdy společnost putovala po nejrůznějších oblastech Čech, nedosahoval soubor předchozí kvality. Významnějšími členy v té době byli A. Bino, Z. Havlíček, J. Koprolín, J. Tvrdek, R. Nováková-Rožničková. E. Suková-Kramuelová hrála až do odchodu do penze 1926.
Charakterem činnosti se SS řadila ke starším společnostem 19. stol., nicméně reprodukční úrovní si zajistila místo mezi solidními divadelními podniky. Suk, který patřil ke druhé generaci divadelních ředitelů, zůstal stranou hlavního proudu, formujícího mimopražské divadelnictví přelomu století. Po jeho smrti společnost poklesla mezi druhořadá cestující divadla.
Literatura
V. Š. Táborský: Dějiny venkovských společností, 1930; A. Javorin: Pražské arény, 1958, s. 253; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961; A. Buchner: Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě, 1968.
Významné události
- 1884:
vznik divadelní společnosti
Vznik: 2000
Autor: Jan Pömerl
