Nový soubor ve Smetanově muzeu: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Nový soubor ve Smetanově muzeu</ee:label> | | název = <ee:label>Nový soubor ve Smetanově muzeu</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Praha 1943</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1943</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Po odchodu Honzlovy skupiny, vedené A. Dvořákem, do Studia Intimního divadla obsadila uvolněný sál ve Smetanově muzeu na podzim 1943 jiná skupina hodlající pěstovat „cílevědomé generační divadlo“. Vedle členů a elévů nacisty zlikvidovaného D 41 ji tvořili posluchači konzervatoře a ochotníci (B. Bezouška, F. Geisler, L. Gregor, H. Hrdinová, Z. Jiřičný, A. Kadeřábková, Z. Lancinger, J. Mráz a J. Nedvěd). V čele Nového souboru (NS) stáli překladatel a básník F. Vrba, režisér I. Weiss a scénograf J. Svoboda, dominantní roli měl bývalý lektor D 41 J. Kárnet. | Po odchodu Honzlovy skupiny, vedené A. Dvořákem, do Studia Intimního divadla obsadila uvolněný sál ve Smetanově muzeu na podzim 1943 jiná skupina hodlající pěstovat „cílevědomé generační divadlo“. Vedle členů a elévů nacisty zlikvidovaného D 41 ji tvořili posluchači konzervatoře a ochotníci (B. Bezouška, F. Geisler, L. Gregor, H. Hrdinová, Z. Jiřičný, A. Kadeřábková, Z. Lancinger, J. Mráz a J. Nedvěd). V čele Nového souboru (NS) stáli překladatel a básník F. Vrba, režisér I. Weiss a scénograf J. Svoboda, dominantní roli měl bývalý lektor D 41 J. Kárnet. | ||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 57: | Řádka 49: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:50
Po odchodu Honzlovy skupiny, vedené A. Dvořákem, do Studia Intimního divadla obsadila uvolněný sál ve Smetanově muzeu na podzim 1943 jiná skupina hodlající pěstovat „cílevědomé generační divadlo“. Vedle členů a elévů nacisty zlikvidovaného D 41 ji tvořili posluchači konzervatoře a ochotníci (B. Bezouška, F. Geisler, L. Gregor, H. Hrdinová, Z. Jiřičný, A. Kadeřábková, Z. Lancinger, J. Mráz a J. Nedvěd). V čele Nového souboru (NS) stáli překladatel a básník F. Vrba, režisér I. Weiss a scénograf J. Svoboda, dominantní roli měl bývalý lektor D 41 J. Kárnet.
Tvorba NS byla do jisté míry ovlivněna vnějšími podmínkami (divadelně nevybavený sál, koncertní licence), avšak z větší části vyplývala z divadelněteoretických názorů vůdčích osobností souboru. Odchovanci E. F. Buriana a jiných avantgardních divadelníků chápali inscenaci jako svébytnou básnickou kompozici, v níž všechny jevištní složky, imaginativně rozehrávány, přejímají významotvornou úlohu textu. V praxi se tato koncepce projevila nadvládou role režiséra a potlačením významu herecké složky. Pro inscenace NS, Hölderlinovu tragédii Empedoklés (ú: J. Kárnet, F. Vrba, r: J. Kárnet, v: J. Svoboda) a Strindbergovo drama Nevěsta (r: F. Geisler), byl příznačný aktualizační přístup k textu, patrný jak z jeho úpravy, tak ze scénografického a kostýmního řešení oproštěného od veškerého dobového a místního koloritu, i z hereckého projevu, který propůjčoval postavám ráz současníků. Inscenace, sjednocené teskným, melancholicky zabarveným lyrismem, byly výrazem pesimistického pohledu na možnosti lidské existence.
Mezi okupačními generačními soubory zaujímal NS důležité místo. Spolu s některými inscenacemi divadla Větrník (např. Peníz z noclehárny) dokumentoval snad nejvýrazněji, nakolik se mladá generace, již silně poznamenaná vlivem existencionalismu, názorově vzdálila od meziválečné avantgardy, na niž některými vnějšími postupy navazovala.
Literatura
-a: Nový soubor Divadélka ve Smetanově museu, Nár. střed 5. 10. 1943; J. K. [Kopecký]: Hölderlinův večer, LN 6. 10. 1943 + Severská balada o matce vražednici, LN 27. 11. 1943; Hloch: Nový soubor s Empedoklem, Venkov 7. 10. 1943; nesign.: Nové vedení pražských divadel, Český dělník 5, 1943, č. 42, s. 5; P. B. [P. Bojar]: Divadelní poznámky, Praha v týdnu 4, 1943, č. 42, s. 7; B. Srba: O nové divadlo, 1988, s. 262.
Významné události
- 1943: vznik (založení), Praha
- 1943: zrušení (ukončení činnosti), Praha
Vznik: 2000
Autor: Bořivoj Srba
