Nádherova společnost: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Nádherova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Nádherova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1936[?]–1943</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1936[?]–1943</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Soukromá cestující divadelní společnost usilující v rámci zpravidelnění zájezdové sítě o vybudování tzv. krajového divadla v regionu Moravského Slovácka. Divadelní podnikatel R''. ''Nádhera již na sklonku první republiky hodlal stabilizovat provoz své společnosti v této oblasti. Natrvalo se chtěl usadit v Hodoníně. Pro vytvoření stálých stagion ve Strážnici, Veselí, Dubňanech a dalších městech hodonínského okresu systematicky získával podporu místních činitelů i publika. 1940 však překvapivě přijal nabídku Družstva Horáckého divadla v Třebíči, aby svou koncesí zaštítil tamní vznikající krajovou scénu, do níž na podzim 1941 s částí své společnosti vstoupil. Když se pokusil seriózní repertoár přeorientovat na operetu, Družstvo mu vypovědělo smlouvu. Se zbytky své společnosti se vrátil na Slovácko k původnímu záměru vybudovat zde stálou scénu, v čemž mu napomohla i okupační divadelní konjunktura. Nově ustavené polostálé, polocestovní Slovácké divadlo působilo v Hodoníně a okolí do konce června 1943, kdy brněnský Zemský úřad v rámci restrikce moravské divadelní sítě Nádherovi odňal koncesi. Ač jeho podnik nesl název Slovácké divadlo, svým zaměřením měl s krajem, v němž působil, jen málo společného. Na repertoáru se vedle sebe objevovaly hry české klasiky (Svobodův ''Poslední muž ''s hostujícím S. Neumannem, dramatizace Hermannova románu ''U snědeného krámu ''aj.), operety (Nedbal: ''Vinobraní''; Grün: ''Čeští muzikanti''), i lidové zpěvoherní frašky značně pokleslé úrovně (např. Ascher: ''Taneček panny Márinky''). Jako některé tehdejší cestující divadelní společnosti byla Nádherova společnost krajovým divadlem pouze volbou působišť, celkově si podržela všechny rysy cestujících společností starého typu. Profesionální Slovácké divadlo, zřízené po osvobození 1945, se proto od ní programově distancovalo. | Soukromá cestující divadelní společnost usilující v rámci zpravidelnění zájezdové sítě o vybudování tzv. krajového divadla v regionu Moravského Slovácka. Divadelní podnikatel R''. ''Nádhera již na sklonku první republiky hodlal stabilizovat provoz své společnosti v této oblasti. Natrvalo se chtěl usadit v Hodoníně. Pro vytvoření stálých stagion ve Strážnici, Veselí, Dubňanech a dalších městech hodonínského okresu systematicky získával podporu místních činitelů i publika. 1940 však překvapivě přijal nabídku Družstva Horáckého divadla v Třebíči, aby svou koncesí zaštítil tamní vznikající krajovou scénu, do níž na podzim 1941 s částí své společnosti vstoupil. Když se pokusil seriózní repertoár přeorientovat na operetu, Družstvo mu vypovědělo smlouvu. Se zbytky své společnosti se vrátil na Slovácko k původnímu záměru vybudovat zde stálou scénu, v čemž mu napomohla i okupační divadelní konjunktura. Nově ustavené polostálé, polocestovní Slovácké divadlo působilo v Hodoníně a okolí do konce června 1943, kdy brněnský Zemský úřad v rámci restrikce moravské divadelní sítě Nádherovi odňal koncesi. Ač jeho podnik nesl název Slovácké divadlo, svým zaměřením měl s krajem, v němž působil, jen málo společného. Na repertoáru se vedle sebe objevovaly hry české klasiky (Svobodův ''Poslední muž ''s hostujícím S. Neumannem, dramatizace Hermannova románu ''U snědeného krámu ''aj.), operety (Nedbal: ''Vinobraní''; Grün: ''Čeští muzikanti''), i lidové zpěvoherní frašky značně pokleslé úrovně (např. Ascher: ''Taneček panny Márinky''). Jako některé tehdejší cestující divadelní společnosti byla Nádherova společnost krajovým divadlem pouze volbou působišť, celkově si podržela všechny rysy cestujících společností starého typu. Profesionální Slovácké divadlo, zřízené po osvobození 1945, se proto od ní programově distancovalo. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Bořivoj Srba]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 53: | Řádka 45: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:50
Soukromá cestující divadelní společnost usilující v rámci zpravidelnění zájezdové sítě o vybudování tzv. krajového divadla v regionu Moravského Slovácka. Divadelní podnikatel R. Nádhera již na sklonku první republiky hodlal stabilizovat provoz své společnosti v této oblasti. Natrvalo se chtěl usadit v Hodoníně. Pro vytvoření stálých stagion ve Strážnici, Veselí, Dubňanech a dalších městech hodonínského okresu systematicky získával podporu místních činitelů i publika. 1940 však překvapivě přijal nabídku Družstva Horáckého divadla v Třebíči, aby svou koncesí zaštítil tamní vznikající krajovou scénu, do níž na podzim 1941 s částí své společnosti vstoupil. Když se pokusil seriózní repertoár přeorientovat na operetu, Družstvo mu vypovědělo smlouvu. Se zbytky své společnosti se vrátil na Slovácko k původnímu záměru vybudovat zde stálou scénu, v čemž mu napomohla i okupační divadelní konjunktura. Nově ustavené polostálé, polocestovní Slovácké divadlo působilo v Hodoníně a okolí do konce června 1943, kdy brněnský Zemský úřad v rámci restrikce moravské divadelní sítě Nádherovi odňal koncesi. Ač jeho podnik nesl název Slovácké divadlo, svým zaměřením měl s krajem, v němž působil, jen málo společného. Na repertoáru se vedle sebe objevovaly hry české klasiky (Svobodův Poslední muž s hostujícím S. Neumannem, dramatizace Hermannova románu U snědeného krámu aj.), operety (Nedbal: Vinobraní; Grün: Čeští muzikanti), i lidové zpěvoherní frašky značně pokleslé úrovně (např. Ascher: Taneček panny Márinky). Jako některé tehdejší cestující divadelní společnosti byla Nádherova společnost krajovým divadlem pouze volbou působišť, celkově si podržela všechny rysy cestujících společností starého typu. Profesionální Slovácké divadlo, zřízené po osvobození 1945, se proto od ní programově distancovalo.
Literatura
Mz. [A. Mazač]: Sezona 1940–41 se rozjíždí, Divadlo 26, 1939/40, s. 215; nesign.: Vedoucí přípravných prací Horáckého divadla…, tamtéž, s. 243; nesign.: Změna ve vedení Horáckého divadla, Divadlo 27, 1940/41, s. 100; A. Skála: Deset let Horáckého divadla, 1949; 20 let Horáckého divadla 1940–1960, Havl. Brod 1960; B. Srba: Cestující divadelní společnosti na Moravě 1939–1945, Program SD Brno, 57, 1985/86, s. 146.
Významné události
- 1936: vznik (založení)
(pravděpodobný rok založení společnosti) - 1943: zrušení (ukončení činnosti)
Vznik: 2000
Autor: Bořivoj Srba
