Kratochvílova společnost: Porovnání verzí
![nahoru...](/skins/encyklopedie/images/sipka.png)
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
− | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
− | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Kratochvílova společnost</ee:label> | | název = <ee:label>Kratochvílova společnost</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>1887–1892</ee:era> | | letopočet = <ee:era>1887–1892</ee:era> | ||
Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
+ | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | | type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Vlastní činoherní a operetní společnost ustavil T. Kratochvíl 1887, když po smrti svého tchána, ředitele F. J. Čížka, zdědil jeho koncesi. KS působila ve všech větších městech severovýchodních, středních a jižních Čech. Ředitel kladl důraz na činohru, jejíž repertoár se vyznačoval vysokým počtem soudobých i starších českých her. Obsáhl prakticky celé rozpětí české dramatiky 19. stol., počínaje Klicperou přes Tyla, Kolára, Bozděcha, Vrchlického, Šamberka až po Stroupežnického, Preissovou, Štolbu a Šuberta. Rovněž ve výběru her zahraniční provenience se projevovaly vyšší umělecké aspirace (Lope de Vega: ''Sedlák svým pánem''; Schiller: ''Marie Stuartovna''; Anzengruber: ''Sedlák křivopřísežník''). V repertoáru se prosadilo i Kratochvílovo porozumění pro nové umělecké tendence (Ibsen: ''Nora''; Palm: ''Náš přítel Něklužev''; Špažinskij: ''Paní majorka''). Osvědčil je mj. uvedením ''Gazdiny roby ''G. Preissové vzápětí po pražské premiéře, na štaci v Novém Bydžově 1890. Zásluhou KS se obecenstvo na českém venkově seznamovalo se soudobou, především realistickou dramatikou. V souboru KS, která co do velikosti byla podnikem středního typu, se vystřídala řada známých venkovských herců. Vedle ředitelovy manželky M. Kratochvílové-Čížkové a švagra V. Čížka zde hráli A. Světelský (1887), A. J. Frýda (1887–89), J. Janovský (1887–90), A. Charvát (1888), B. Sodoma (1889, 1891), M. a V. Merhautovi (1891), V. a M. Spurných (1891–92). Představení režíroval ředitel, V. Čížek, A. J. Frýda a J. Janovský (1887/88), J. Janovský, K. Kodet a F. Mašek (1888/89), V. Spurný (1891/92). 1889–91 tu několikrát pohostinsky vystoupili J. Mošna a J. Šmaha z pražského ND. 1891 část herců od Kratochvíla odešla do nově ustavených společností B. Sodomy a J. Štekra. Kratochvíl nedokázal oslabenou družinu účinně doplnit a 1892 společnost rozpustil. 1900 mu byla úředně odňata koncese. | Vlastní činoherní a operetní společnost ustavil T. Kratochvíl 1887, když po smrti svého tchána, ředitele F. J. Čížka, zdědil jeho koncesi. KS působila ve všech větších městech severovýchodních, středních a jižních Čech. Ředitel kladl důraz na činohru, jejíž repertoár se vyznačoval vysokým počtem soudobých i starších českých her. Obsáhl prakticky celé rozpětí české dramatiky 19. stol., počínaje Klicperou přes Tyla, Kolára, Bozděcha, Vrchlického, Šamberka až po Stroupežnického, Preissovou, Štolbu a Šuberta. Rovněž ve výběru her zahraniční provenience se projevovaly vyšší umělecké aspirace (Lope de Vega: ''Sedlák svým pánem''; Schiller: ''Marie Stuartovna''; Anzengruber: ''Sedlák křivopřísežník''). V repertoáru se prosadilo i Kratochvílovo porozumění pro nové umělecké tendence (Ibsen: ''Nora''; Palm: ''Náš přítel Něklužev''; Špažinskij: ''Paní majorka''). Osvědčil je mj. uvedením ''Gazdiny roby ''G. Preissové vzápětí po pražské premiéře, na štaci v Novém Bydžově 1890. Zásluhou KS se obecenstvo na českém venkově seznamovalo se soudobou, především realistickou dramatikou. V souboru KS, která co do velikosti byla podnikem středního typu, se vystřídala řada známých venkovských herců. Vedle ředitelovy manželky M. Kratochvílové-Čížkové a švagra V. Čížka zde hráli A. Světelský (1887), A. J. Frýda (1887–89), J. Janovský (1887–90), A. Charvát (1888), B. Sodoma (1889, 1891), M. a V. Merhautovi (1891), V. a M. Spurných (1891–92). Představení režíroval ředitel, V. Čížek, A. J. Frýda a J. Janovský (1887/88), J. Janovský, K. Kodet a F. Mašek (1888/89), V. Spurný (1891/92). 1889–91 tu několikrát pohostinsky vystoupili J. Mošna a J. Šmaha z pražského ND. 1891 část herců od Kratochvíla odešla do nově ustavených společností B. Sodomy a J. Štekra. Kratochvíl nedokázal oslabenou družinu účinně doplnit a 1892 společnost rozpustil. 1900 mu byla úředně odňata koncese. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
Řádka 37: | Řádka 37: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
− | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Štefanides]]{{break}}</ee:author> |
− | + | ||
− | ''' | + | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | '''Autor:''' | + | |
− | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
Řádka 53: | Řádka 45: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | |||
<references></references> | <references></references> | ||
− | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> |
Verze z 23. 1. 2017, 10:50
Vlastní činoherní a operetní společnost ustavil T. Kratochvíl 1887, když po smrti svého tchána, ředitele F. J. Čížka, zdědil jeho koncesi. KS působila ve všech větších městech severovýchodních, středních a jižních Čech. Ředitel kladl důraz na činohru, jejíž repertoár se vyznačoval vysokým počtem soudobých i starších českých her. Obsáhl prakticky celé rozpětí české dramatiky 19. stol., počínaje Klicperou přes Tyla, Kolára, Bozděcha, Vrchlického, Šamberka až po Stroupežnického, Preissovou, Štolbu a Šuberta. Rovněž ve výběru her zahraniční provenience se projevovaly vyšší umělecké aspirace (Lope de Vega: Sedlák svým pánem; Schiller: Marie Stuartovna; Anzengruber: Sedlák křivopřísežník). V repertoáru se prosadilo i Kratochvílovo porozumění pro nové umělecké tendence (Ibsen: Nora; Palm: Náš přítel Něklužev; Špažinskij: Paní majorka). Osvědčil je mj. uvedením Gazdiny roby G. Preissové vzápětí po pražské premiéře, na štaci v Novém Bydžově 1890. Zásluhou KS se obecenstvo na českém venkově seznamovalo se soudobou, především realistickou dramatikou. V souboru KS, která co do velikosti byla podnikem středního typu, se vystřídala řada známých venkovských herců. Vedle ředitelovy manželky M. Kratochvílové-Čížkové a švagra V. Čížka zde hráli A. Světelský (1887), A. J. Frýda (1887–89), J. Janovský (1887–90), A. Charvát (1888), B. Sodoma (1889, 1891), M. a V. Merhautovi (1891), V. a M. Spurných (1891–92). Představení režíroval ředitel, V. Čížek, A. J. Frýda a J. Janovský (1887/88), J. Janovský, K. Kodet a F. Mašek (1888/89), V. Spurný (1891/92). 1889–91 tu několikrát pohostinsky vystoupili J. Mošna a J. Šmaha z pražského ND. 1891 část herců od Kratochvíla odešla do nově ustavených společností B. Sodomy a J. Štekra. Kratochvíl nedokázal oslabenou družinu účinně doplnit a 1892 společnost rozpustil. 1900 mu byla úředně odňata koncese.
Literatura
J. Knap: Umělcové na pouti, 1961.
Významné události
- 1887: vznik (založení)
- 1892: zrušení (ukončení činnosti)
Vznik: 2000
Autor: Jiří Štefanides