Komorní divadlo (Praha 1919): Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Komorní divadlo</ee:label> | | název = <ee:label>Komorní divadlo</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Praha 1919</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1919</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Založeno v květnu 1919 v Praze z iniciativy dramatika F. Šorma a režiséra V. Táborského. Pro potřeby divadla byl adaptován pronajatý sál v Mozarteu, domě nakladatele M. Urbánka v Jungmannově ul. 30, do té doby sloužící koncertům. Program nové scény byl koncipován především na základech literárně-dramatických. Zakladatelé zdůrazňovali význam slova, jeho obsahu, zvuku a rytmu; tomu měla odpovídat „vnitřní“ režie a herectví. Odmítali nadměrné používání scénických prostředků, zejm. ve výpravě, ale i v hereckém projevu (pohyb, gestika). Členy nepočetného ansámblu byli J. Janderová, M. Pačová, J. Rozsíval, J. Sedláček (též režisér) a J. Šnajdr. | Založeno v květnu 1919 v Praze z iniciativy dramatika F. Šorma a režiséra V. Táborského. Pro potřeby divadla byl adaptován pronajatý sál v Mozarteu, domě nakladatele M. Urbánka v Jungmannově ul. 30, do té doby sloužící koncertům. Program nové scény byl koncipován především na základech literárně-dramatických. Zakladatelé zdůrazňovali význam slova, jeho obsahu, zvuku a rytmu; tomu měla odpovídat „vnitřní“ režie a herectví. Odmítali nadměrné používání scénických prostředků, zejm. ve výpravě, ale i v hereckém projevu (pohyb, gestika). Členy nepočetného ansámblu byli J. Janderová, M. Pačová, J. Rozsíval, J. Sedláček (též režisér) a J. Šnajdr. | ||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 57: | Řádka 49: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 09:50
Založeno v květnu 1919 v Praze z iniciativy dramatika F. Šorma a režiséra V. Táborského. Pro potřeby divadla byl adaptován pronajatý sál v Mozarteu, domě nakladatele M. Urbánka v Jungmannově ul. 30, do té doby sloužící koncertům. Program nové scény byl koncipován především na základech literárně-dramatických. Zakladatelé zdůrazňovali význam slova, jeho obsahu, zvuku a rytmu; tomu měla odpovídat „vnitřní“ režie a herectví. Odmítali nadměrné používání scénických prostředků, zejm. ve výpravě, ale i v hereckém projevu (pohyb, gestika). Členy nepočetného ansámblu byli J. Janderová, M. Pačová, J. Rozsíval, J. Sedláček (též režisér) a J. Šnajdr.
KD zahájilo 16. 5. 1919 Šormovou komedií Zpověď duší. Následovala téměř nehraná práce F. X. Svobody Přes tři vrchy (1919). Obě inscenace prokázaly schopnost souboru interpretovat psychologickou dramatiku v duchu výchozích záměrů. Uměleckým vyvrcholením činnosti se stala poprvé v Čechách uvedená Strindbergova Slečna Julie (1919), především zásluhou M. Pačové, která hrála tit. roli. Čechovův Labutí zpěv, uváděný v jednom večeru se Slečnou Julií, ještě souzněl s programovou koncepcí. Další hry se od ní vzdalovaly (Drachmann: Tintoretto; Zapolska: Carevič) a v inscenacích se začaly objevovat konvenční režijní a herecké postupy, jimž chtělo KD původně oponovat. Koncem června byl ohlášen dvouměsíční prázdninový zájezd na venkov. Od počátku nové sezony již divadlo činnost neobnovilo.
KD existovalo krátce a v pražském divadelnictví se výrazněji neprosadilo. Bylo pokusem zformovat malou komorní scénu, která hlavnímu městu mladé republiky chyběla. Poprvé prolomilo monopol ND, dosud platný pro oblast tzv. vnitřní Prahy. V řízení KD se uplatnil moderní princip správní rady složené z dramatiků a herců. I z těchto důvodů bylo přijímáno kulturní veřejností a odbornou kritikou se značnými sympatiemi. Jeho umělecký program však šel proti směru soudobého vývoje, obrácenému k divadelní syntéze a stále více rozvolňujícímu vazbu divadla a literatury. Zánik scény uspíšily důvody ekonomické. Zakladatelé nedisponovali dostatečným kapitálem, aby mohli nekomerční, soukromě provozované divadlo udržet delší dobu.
Literatura
Nesign.: Komorní divadlo, Večerník PL 7. 5. 1919; K.: Komorní divadlo, PL 18. 5. 1919; V.: Komorní divadlo, Večerník PL 19. 5. 1919 + Přes tři vrchy, tamtéž 26. 5. 1919 + Zamilovaná, tamtéž 2. 6. 1919 + Slečna Julie, tamtéž 6. 6. 1919 + Tintoretto, tamtéž 17. 6. 1919 + Carevič, tamtéž 21. 6. 1919.
Významné události
- 1919: vznik (založení), Praha
- 1919: zrušení (ukončení činnosti), Praha
Vznik: 2000
Autor: Eva Šormová
