Choděrova společnost: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Choděrova společnost</ee:label>
 
| název = <ee:label>Choděrova společnost</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>1879–1924</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>1879–1924</ee:era>
Řádka 9: Řádka 8:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
 
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadelní společnost</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 16:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Herec a režisér V. Choděra ustavil vlastní divadelní podnik na přelomu 1879/80, kdy se s částí personálu odtrhl od Svobodovy společnosti. Choděrova zprvu činoherní, od poloviny 90. let také operetní společnost působila na Moravě a ve Slezsku. 1883 a 1884 hrála též v Brně-Králově Poli, na jaře 1884 neoficiálně zahájila provoz brněnského Prozatímního ND. Průkopnické bylo především její působení na Ostravsku. Ve slezském Těšíně byla ChS vůbec první českou společností, jež sem pronikla (1891). V období 1905-08 hrávala v létě v Luhačovicích.
 
Herec a režisér V. Choděra ustavil vlastní divadelní podnik na přelomu 1879/80, kdy se s částí personálu odtrhl od Svobodovy společnosti. Choděrova zprvu činoherní, od poloviny 90. let také operetní společnost působila na Moravě a ve Slezsku. 1883 a 1884 hrála též v Brně-Králově Poli, na jaře 1884 neoficiálně zahájila provoz brněnského Prozatímního ND. Průkopnické bylo především její působení na Ostravsku. Ve slezském Těšíně byla ChS vůbec první českou společností, jež sem pronikla (1891). V období 1905-08 hrávala v létě v Luhačovicích.
  
Řádka 43: Řádka 43:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Štefanides]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Jiří Štefanides]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 59: Řádka 51:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:50

Choděrova společnost
1879–1924
Další názvy: Divadelní společnost Václava Choděry 1879–1911; Česká divadelní společnost Václava Choděry a Karly Vránové 1912–24
divadelní společnost


Herec a režisér V. Choděra ustavil vlastní divadelní podnik na přelomu 1879/80, kdy se s částí personálu odtrhl od Svobodovy společnosti. Choděrova zprvu činoherní, od poloviny 90. let také operetní společnost působila na Moravě a ve Slezsku. 1883 a 1884 hrála též v Brně-Králově Poli, na jaře 1884 neoficiálně zahájila provoz brněnského Prozatímního ND. Průkopnické bylo především její působení na Ostravsku. Ve slezském Těšíně byla ChS vůbec první českou společností, jež sem pronikla (1891). V období 1905-08 hrávala v létě v Luhačovicích.

Předností ChS byl zejm. činoherní repertoár, který tvořily vedle klasických her (např. Goethe: Faust; Moličre: Lakomec; Shakespeare: Hamlet, Othello, Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy) hry starších domácích dramatiků. Od počátku 90. let převažovala soudobá dramatika česká (Stroupežnický: Na Valdštejnské šachtě, Václav Hrobčický z Hrobčic; Mrštíkové: Maryša; Jirásek: Vojnarka; Otec; Šimáček: Drama čtyř chudých stěn; Jiný vzduch; Svoboda: Směry života; Hilbert: Vina) i zahraniční (D’Annunzio, Čechov, Sudermann, Zapolska). Choděra poprvé u nás uvedl Tolstého Vládu tmy (Prostějov 1899). Progresivní dramaturgie se ne vždy setkávala s odezvou u obecenstva.

Významnějšími členy souboru byli v prvních letech R. Mušková, A. Nechvílová (provd. Zelenková), J. Janovský, T. Kratochvíl, A. Světelský, G. Šourek. Výraznější herecké osobnosti tu působily jen občas a krátce, např. A. Vojta-Jurný (1883), A. Šlégl (1894), V. a M. Spurných (1898–1900), O. a E. Nádherovi, R. Olšovský (1910). Debutovali zde R. Kafka (1888), V. Vydra ml. (1919) ad. Pohostinsky u Choděry vystupovali zejm. O. Sklenářová-Malá a J. Mošna, ale také J. Šmaha (1886) a E. Vojan.

Choděra 1911 těžce onemocněl a společnost se rozpadla. Po obnovení 1912, kdy ředitel svěřil vedení dceři K. Vránové, už společnost nikdy nedosáhla dřívějšího významu. Za 1. svět. války živořila a po válce se probíjela venkovem jako bezvýznamný soubor. 1924 se Choděra vzdal koncese ve prospěch K. Vránové, která ji pronajímala. Přestože se Choděrovo jméno i nadále objevovalo v názvu cestujících společností (od 1924 Choděrova lidová scéna řízená Aloisem Valentou atd.), neměly už tyto podniky s jeho původním souborem nic společného.


Literatura

Nesign.: V. Choděra, nejstarší divadelní ředitel, NL 11. 2. 1922; nesign.: V. Choděra, Divadlo 6, 1926/27, s. 92; V. Choděra: Vzpomínky divadelního ředitele, 1931; J. Knap: Umělcové na pouti, 1961 + Čtyři herečky, 1967; A. Buchner: Cedule kočovných divadelních společností v Čechách a na Moravě, 1968; P. Marek: „Tak trochu blouznivý idealista“, Vlastivědný věstník moravský 51, 1999, č. 2, s. 135. 

Významné události

  • 1879: vznik (založení)
    Společnost založena hercem a režisérem V. Choděrou
  • 1924: zrušení (ukončení činnosti)


Vznik: 2000
Autor: Jiří Štefanides