Dědrasbor: Porovnání verzí
nahoru...
(Automatická aktualizace šablony) |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress"></span> | <span id="PageFillProgress"></span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Instituce |
| − | {{Infobox Instituce | + | |
| název = <ee:label>Dědrasbor</ee:label> | | název = <ee:label>Dědrasbor</ee:label> | ||
| letopočet = <ee:era>Praha 1920 - 1922</ee:era> | | letopočet = <ee:era>Praha 1920 - 1922</ee:era> | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
</ee:alias> | </ee:alias> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc/> | ||
| type = <ee:type>divadlo</ee:type> | | type = <ee:type>divadlo</ee:type> | ||
| adresa = <ee:address> | | adresa = <ee:address> | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Amatérský kolektiv Dědrasbor (Dělnický dramatický sbor Velké Prahy) se ustavil na podzim 1920. Pod vedením J''. ''Honzla a herce J''. ''Zory sdružoval dělníky i příslušníky levicové inteligence a ideově souvisel s konstituujícím se komunistickým hnutím. Zaměřil se k dramatické kolektivní recitaci, kombinující sólový a sborový přednes, provázený symbolizujícím gestem. Poezie J. Hory, J. Seiferta, J. Wolkera, S. K. Neumanna, vyjadřující myšlenky proletářské kolektivity, revolučního pokroku a sociálního zápasu, zaznívala v podání D sugestivní úderností a hymnickou naléhavostí. Pořady adresované především dělnickému publiku měly přispívat k jeho politickému uvědomění a estetické výchově. Uskutečňovaly se při různých příležitostech (1. máj, dělnická spartakiáda) a v rámci kulturních večerů Proletkultu. Poprvé D veřejně vystoupil 20. 12. 1920 na večeru Dělnické akademie v Revoluční scéně, naposledy 11. 12. 1922 v Tylově divadle v Nuslích, kde kromě recitačně provedené Wolkerovy ''Balady o snu ''uvedl scénicky i jeho hru ''Nejvyšší oběť''. Těžiště však spočívalo v dramatické recitaci (např. Neumann: ''Zpěvy drátů'', Březina: ''Zástupové'') a ve scénickém ztvárnění poezie (např. poéma A. Bloka ''Dvanáct'', uvedená k 1. máji 1921 ve Švandově divadle na Smíchově, r: Honzl, v: K. Teige). Činnost D vyvrcholila účastí na 1. dělnické spartakiádě v Praze na Maninách, kde se podílel na masové divadelní scéně, symbolicky znázorňující vítězství revoluce a její sepětí s lidem. Autorem textu scény byl spisovatel K''. ''Schulz, režisérem J. Honzl a J. Zora. Vedle členů D se jí zúčastnilo několik tisíc statistů. | Amatérský kolektiv Dědrasbor (Dělnický dramatický sbor Velké Prahy) se ustavil na podzim 1920. Pod vedením J''. ''Honzla a herce J''. ''Zory sdružoval dělníky i příslušníky levicové inteligence a ideově souvisel s konstituujícím se komunistickým hnutím. Zaměřil se k dramatické kolektivní recitaci, kombinující sólový a sborový přednes, provázený symbolizujícím gestem. Poezie J. Hory, J. Seiferta, J. Wolkera, S. K. Neumanna, vyjadřující myšlenky proletářské kolektivity, revolučního pokroku a sociálního zápasu, zaznívala v podání D sugestivní úderností a hymnickou naléhavostí. Pořady adresované především dělnickému publiku měly přispívat k jeho politickému uvědomění a estetické výchově. Uskutečňovaly se při různých příležitostech (1. máj, dělnická spartakiáda) a v rámci kulturních večerů Proletkultu. Poprvé D veřejně vystoupil 20. 12. 1920 na večeru Dělnické akademie v Revoluční scéně, naposledy 11. 12. 1922 v Tylově divadle v Nuslích, kde kromě recitačně provedené Wolkerovy ''Balady o snu ''uvedl scénicky i jeho hru ''Nejvyšší oběť''. Těžiště však spočívalo v dramatické recitaci (např. Neumann: ''Zpěvy drátů'', Březina: ''Zástupové'') a ve scénickém ztvárnění poezie (např. poéma A. Bloka ''Dvanáct'', uvedená k 1. máji 1921 ve Švandově divadle na Smíchově, r: Honzl, v: K. Teige). Činnost D vyvrcholila účastí na 1. dělnické spartakiádě v Praze na Maninách, kde se podílel na masové divadelní scéně, symbolicky znázorňující vítězství revoluce a její sepětí s lidem. Autorem textu scény byl spisovatel K''. ''Schulz, režisérem J. Honzl a J. Zora. Vedle členů D se jí zúčastnilo několik tisíc statistů. | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | < | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | '''Autor:''' | + | |
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | <ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category> | ||
| Řádka 54: | Řádka 46: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | |||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Verze z 23. 1. 2017, 10:50
Amatérský kolektiv Dědrasbor (Dělnický dramatický sbor Velké Prahy) se ustavil na podzim 1920. Pod vedením J. Honzla a herce J. Zory sdružoval dělníky i příslušníky levicové inteligence a ideově souvisel s konstituujícím se komunistickým hnutím. Zaměřil se k dramatické kolektivní recitaci, kombinující sólový a sborový přednes, provázený symbolizujícím gestem. Poezie J. Hory, J. Seiferta, J. Wolkera, S. K. Neumanna, vyjadřující myšlenky proletářské kolektivity, revolučního pokroku a sociálního zápasu, zaznívala v podání D sugestivní úderností a hymnickou naléhavostí. Pořady adresované především dělnickému publiku měly přispívat k jeho politickému uvědomění a estetické výchově. Uskutečňovaly se při různých příležitostech (1. máj, dělnická spartakiáda) a v rámci kulturních večerů Proletkultu. Poprvé D veřejně vystoupil 20. 12. 1920 na večeru Dělnické akademie v Revoluční scéně, naposledy 11. 12. 1922 v Tylově divadle v Nuslích, kde kromě recitačně provedené Wolkerovy Balady o snu uvedl scénicky i jeho hru Nejvyšší oběť. Těžiště však spočívalo v dramatické recitaci (např. Neumann: Zpěvy drátů, Březina: Zástupové) a ve scénickém ztvárnění poezie (např. poéma A. Bloka Dvanáct, uvedená k 1. máji 1921 ve Švandově divadle na Smíchově, r: Honzl, v: K. Teige). Činnost D vyvrcholila účastí na 1. dělnické spartakiádě v Praze na Maninách, kde se podílel na masové divadelní scéně, symbolicky znázorňující vítězství revoluce a její sepětí s lidem. Autorem textu scény byl spisovatel K. Schulz, režisérem J. Honzl a J. Zora. Vedle členů D se jí zúčastnilo několik tisíc statistů.
D představoval originální typ proletářského divadla počátku 20. let. Jeho tvorba souzněla se vznícenou sociální a revoluční atmosférou poválečného období, která se výrazně promítla do soudobého výtvarného umění, literatury i do dramatického umění (davové divadlo). Způsobem organizace hlasů v recitační kompozici D otevřel možnosti, které v druhé půli 20. let rozvinul ve svém voicebandu E. F. Burian.
Literatura
Divadlo na I. spartakiádě na Maninách 1921, Divadlo 6, 1955, s. 267; J. Honzl: Zástupová slavnostní scéna tělocvičných dnů Federace DTJ, in: K novému významu umění, 1956, s. 92; M. Obst: Z bouřného času jsme se narodili, Divadlo 12, 1961, s. 51.
Významné události
- 20. 12. 1920:
první veřejné vystoupení
Vznik: 2000
Autor: Eva Šormová
