Gag: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(Automatická aktualizace šablony)
(Automatická aktualizace šablony)
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Instituce</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
 
<span id="PageFillProgress"></span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Instituce
{{Infobox Instituce
+
 
| název = <ee:label>Gag</ee:label>
 
| název = <ee:label>Gag</ee:label>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1978–1996</ee:era>
 
| letopočet = <ee:era>Praha 1978–1996</ee:era>
Řádka 9: Řádka 8:
 
</ee:alias>
 
</ee:alias>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 +
| fotodesc = <ee:imagedesc/>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| type = <ee:type>divadlo</ee:type>
 
| adresa = <ee:address>
 
| adresa = <ee:address>
Řádka 16: Řádka 16:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Pantomimický soubor, založený B. Hybnerem po uvedení autorské inscenace ''Na konci zahrady jménem Hollywood ''(1975 v divadle Rokoko). Gag zahájil 21. 5. 1978 premiérou její přepracované verze. Nevelký soubor tvořili zprvu M. Čechová, I. Čosová, O. Jirák a J. Kanyza, režijně spolupracoval M. Hoffmeister. Název vyjadřoval inspiraci i poetiku souboru. Slapsticková komedie, k níž Hybner tíhl již od svého působení v Pantomimě Alfreda Jarryho, cele určila tvorbu skupiny. Filmové titulky, projekce úryvků ze slavných grotesek, portrét B. Keatona a dobová hudba evokovaly v zahajovací inscenaci éru němého filmu, z níž Hybner těžil též námětově. Na příběh scénáristy, který hledá a najde práci i přátele v nově založeném filmovém studiu (''Gagman''), volně navázaly další díly hollywoodského triptychu: ''Hvězdy ''(r: M. Hoffmeister, 1979) a ''Pentimento ''(r: M. Hoffmeister, 1980). Hybner v nich vytvořil originální typy: Gagmana Ala, roztržitého bohéma, živořícího na okraji filmového průmyslu a v druhém díle přitroublého keystonského strážníka (1980 tuto roli převzal J. Kanyza). Pantomimický styl G určovalo především Hybnerovo pohybové herectví bohatě nasycené gagy, mimikou i akcí rukou. Ze souboru mu byl téměř rovnocenným partnerem pouze J. Kanyza; rozmáchlejší pohybovou akcí se vyznačoval projev O. Jiráka.
 
Pantomimický soubor, založený B. Hybnerem po uvedení autorské inscenace ''Na konci zahrady jménem Hollywood ''(1975 v divadle Rokoko). Gag zahájil 21. 5. 1978 premiérou její přepracované verze. Nevelký soubor tvořili zprvu M. Čechová, I. Čosová, O. Jirák a J. Kanyza, režijně spolupracoval M. Hoffmeister. Název vyjadřoval inspiraci i poetiku souboru. Slapsticková komedie, k níž Hybner tíhl již od svého působení v Pantomimě Alfreda Jarryho, cele určila tvorbu skupiny. Filmové titulky, projekce úryvků ze slavných grotesek, portrét B. Keatona a dobová hudba evokovaly v zahajovací inscenaci éru němého filmu, z níž Hybner těžil též námětově. Na příběh scénáristy, který hledá a najde práci i přátele v nově založeném filmovém studiu (''Gagman''), volně navázaly další díly hollywoodského triptychu: ''Hvězdy ''(r: M. Hoffmeister, 1979) a ''Pentimento ''(r: M. Hoffmeister, 1980). Hybner v nich vytvořil originální typy: Gagmana Ala, roztržitého bohéma, živořícího na okraji filmového průmyslu a v druhém díle přitroublého keystonského strážníka (1980 tuto roli převzal J. Kanyza). Pantomimický styl G určovalo především Hybnerovo pohybové herectví bohatě nasycené gagy, mimikou i akcí rukou. Ze souboru mu byl téměř rovnocenným partnerem pouze J. Kanyza; rozmáchlejší pohybovou akcí se vyznačoval projev O. Jiráka.
  
Řádka 41: Řádka 41:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
</cshow>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2000{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ladislava Petišková]]{{break}}</ee:author>
<cshow logged="0">
+
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
+
</cshow>
+
<cshow logged="1">
+
<ee:source></ee:source><br/>
+
'''Zdroj:''' <ee:published>2000</ee:published><br/>
+
'''Autor:''' <ee:author>[[Ladislava Petišková]]</ee:author>
+
</cshow>
+
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
 
<ee:category>[[Category:Česká divadla]]</ee:category>
  
Řádka 57: Řádka 49:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
<cshow logged="1">
 
 
<references></references>
 
<references></references>
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Verze z 23. 1. 2017, 09:50

Gag
Praha 1978–1996
Další názvy: Originální společnost němé grotesky Gag
divadlo


Pantomimický soubor, založený B. Hybnerem po uvedení autorské inscenace Na konci zahrady jménem Hollywood (1975 v divadle Rokoko). Gag zahájil 21. 5. 1978 premiérou její přepracované verze. Nevelký soubor tvořili zprvu M. Čechová, I. Čosová, O. Jirák a J. Kanyza, režijně spolupracoval M. Hoffmeister. Název vyjadřoval inspiraci i poetiku souboru. Slapsticková komedie, k níž Hybner tíhl již od svého působení v Pantomimě Alfreda Jarryho, cele určila tvorbu skupiny. Filmové titulky, projekce úryvků ze slavných grotesek, portrét B. Keatona a dobová hudba evokovaly v zahajovací inscenaci éru němého filmu, z níž Hybner těžil též námětově. Na příběh scénáristy, který hledá a najde práci i přátele v nově založeném filmovém studiu (Gagman), volně navázaly další díly hollywoodského triptychu: Hvězdy (r: M. Hoffmeister, 1979) a Pentimento (r: M. Hoffmeister, 1980). Hybner v nich vytvořil originální typy: Gagmana Ala, roztržitého bohéma, živořícího na okraji filmového průmyslu a v druhém díle přitroublého keystonského strážníka (1980 tuto roli převzal J. Kanyza). Pantomimický styl G určovalo především Hybnerovo pohybové herectví bohatě nasycené gagy, mimikou i akcí rukou. Ze souboru mu byl téměř rovnocenným partnerem pouze J. Kanyza; rozmáchlejší pohybovou akcí se vyznačoval projev O. Jiráka.

Soubor neměl vlastní působiště, hrál zprvu na scéně Ateliéru ve Spálené ul., po zastavení jeho činnosti putoval Prahou, 1982 zakotvil v Paláci kultury. Zde uvedl novou inscenaci Concerto grosso aneb Dilema (r: P. Scherhaufer, 1982), která obsahovala klasické etudy (Klavírista, Koncert ad.), aranžované do dramatické situace potápějícího se Titaniku. Následoval Mizz (Mim a jazz, 1983, Branické divadlo pantomimy) s etudami Chirurg, Klavírista, Cestující ve vlaku podle L. Jengibarova, L. Fialky a M. Marceaua aj. V slapstickové komedii Někdo to rád Horror (r: B. Hybner, 1984) se v drastickém humoru, scénografii i postavě blufujícího detektiva převlečeného za vandráka (Hybner) ozývala reminiscence na Pantomimu Alfreda Jarryho.

Od prosince 1990 přešel G jako soukromě provozované divadlo Studio Gag do paláce Metro na Národní tř. S obměněným a omlazeným souborem (Z. Diatlová, V. Hybnerová, V. Krejčí-Upír, R. Papežík, R. Skamene, P. Štorek aj.) přestudoval Hybner starší repertoár (Někdo to rád Horror; Concerto grosso; Gagman; Hvězdy; Mizz). Finanční potíže vedly k založení paralelní skupiny Laterna groteska (1995). Nevyřešily je však ani agenturní aktivity G (večery humoru a poezie, bluesový klub 1992, festival Malý golem 1995, klub X. pro mladé Američany aj.). G ještě nastudoval inscenaci Žil byl Hollywood (r: B. Hybner, filmová část V. Tauš, 1995). 1996 po delší agonii soubor i divadlo zanikly.


Literatura

O. Suchý: Frigo je v Ateliéru, SS 21. 7. 1978; Z. Šimonková: Gagman nenosí trikot, rozhovor s B. Hybnerem, Scéna 4, 1979, č. 14–15, s. 4; J. Dvořák: Kalendárium české pantomimy, in: Marginálie o pantomimě, inter. materiál SČDU 1986, s. 100; J. Kolář: Na scéně…Boris Hybner, Scéna 16, 1991, č. 1, s. 9; L. Petišková: Boris Hybner: Padesát?, Tan. listy 29, 1991, č. 8, s. 20.

Významné události

  • 1978: vznik (založení), Praha
  • 1996: zrušení (ukončení činnosti), Praha


Vznik: 2000
Autor: Ladislava Petišková