Kaiser, Rudolf: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
(Automatická aktualizace šablony)
 
Řádka 22: Řádka 22:
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 
Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'') i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.
 
Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál ''Prodanou nevěstu'') i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.
−
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
+
</ee:perex><ee:content>
 
Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o '''K.''' narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. '''K.''' otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád'' ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 '''K.''' uvedl několik představení (''Jan za chrta dán'', ''Zkrocení zlé ženy'', ''Psohlavci'') a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků''. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
 
Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o '''K.''' narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. '''K.''' otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. '''K. '''hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry ''Hrabě Leopold a císař římský Konrád'' ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 '''K.''' uvedl několik představení (''Jan za chrta dán'', ''Zkrocení zlé ženy'', ''Psohlavci'') a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku ''Sbratření Kašpárků''. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského ''Fausta'' (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
  
Řádka 40: Řádka 40:
 
* <ee:chronology_date_from>20. 5. 1936</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>20. 5. 1936</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
−
<div class="names"><ee:names/></div>
+
<div class="names"><ee:names>
 +
 
 +
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
 
   | linksto={{FULLPAGENAME}}  
Řádka 50: Řádka 52:
 
   | noresultsheader=\n
 
   | noresultsheader=\n
 
}}
 
}}
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="0">
 
−
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.'''
 
−
</cshow>
 
−
<cshow logged="1">
 
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
 
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Alice Dubská]]{{break}}</ee:author>
−
</cshow>
+
 
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
 
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category>
Řádka 65: Řádka 62:
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>
−
<cshow logged="1">
+
 
 
<references></references>
 
<references></references>
−
</cshow>
 
  
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>
 
<noinclude><languages></languages></noinclude>

Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:49

Rudolf Kaiser
* 5. 5. 1881 Horoměřice (CZ)
† 20. 5. 1936 Praha (CZ)
loutkář

Pokračovatel starého loutkářského rodu hrál nejprve po boku otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897) a působil hlavně ve středních a jižních Čechách, od začátku 20. stol. i v Praze, kde hrál pro studenty středních škol i při významných událostech. Precizně ovládal loutky, v hlasovém projevu i v repertoáru se držel tradice. Postupně přidával loutkové adaptace činoher, oper (dle Sabinova libreta hrál Prodanou nevěstu) i úpravy románů a epických básní. Často zařazoval hry se senzačními náměty.

Pocházel ze starého loutkářského rodu. Jeho otec byl František K., děd Matěj K. (v zápise o K. narození oba uvedeni jako tělocviční herci) a praděd Matěj Pek (Beck) z Jimlína. Do širšího příbuzenstva patřil rod loutkářů Malečkových, Vinických, Lagronových a Kludských. Manželka Stanislava byla dcerou loutkáře K. Třísky, loutkářem byl i švagr D. Tříska. K. otec František (21. 4. 1844 Dolní Ročov – 1897), usazený v Úlovicích u Loun, hrával loutkové divadlo ve středních Čechách, 1878 dostal povolení k předvádění loutkových her a gymnastických produkcí pro celé Čechy a Moravu s výjimkou Prahy, Brna a Olomouce, pro 1887 také vyjma lázeňských měst. K. hrál nejprve po boku svého otce, po jeho smrti získal vlastní licenci (1897). Žil v obci Úlovice a působil hlavně ve středních a jižních Čechách. Od začátku 20. stol. hrával i v Praze pro žactvo středních škol. 1921 se stal z podnětu J. Veselého zakládajícím členem organizace spolumajitelů cestovních zábavních podniků Kotva, kde usiloval o zvýšení jejich úrovně. Byl členem Loutkářského soustředění, zastupoval tu kočující loutkáře a aktivně se účastnil nejrůznějších akcí. Když v dubnu 1923 vystupoval ve Vysočanech, navštívil jeho představení hry Hrabě Leopold a císař římský Konrád ruský literární vědec a etnograf P. Bogatyrev. Při příležitosti celostátního sjezdu loutkářských pracovníků v Praze 1924 K. uvedl několik představení (Jan za chrta dán, Zkrocení zlé ženy, Psohlavci) a společně s J. Skupou, V. Barthou z Říše loutek a V. Sojkou z Umělecké výchovy sehrál scénku Sbratření Kašpárků. V rozhlase přednesl s členy své rodiny tradičního loutkářského Fausta (26. 11. 1927), během celostátní loutkářské výstavy v Praze (1929) hrál na výstavišti a speciální představení pořádal pro zahraniční členy právě ustavené mezinárodní organizace loutkářů UNIMA, během všesokolského sletu (1935) hrál v žižkovské sokolovně. Za účasti předních českých loutkářů byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Hrál s loutkovým divadlem zděděným po otci, jehož dekorace malovali J. Boška z Vlachova Březí a J. Vysekal z Kutné Hory. Některé loutky byly dílem pražského řezbáře italského původu J. Alessiho, část dílem novopackého A. Suchardy. K. měl rovněž sadu trikových loutek, s nimiž obvykle představení zakončoval. Loutky precizně ovládal a v hlasovém projevu se přidržoval tradice. Své samostatné působení zahájil Klicperovou hrou Jan za chrta dán, která patřila k oblíbeným kusům českých loutkářů druhé poloviny 19. stol. Repertoár tvořily z velké části tradiční loutkové hry (Faust, Don Juan, Herkules, Obležení města Sibína, Oldřich a Božena, Loupežníci na Chlumu, Jan Kovařík, Pan Franz ze zámku, Strejček Škrhola, Život svaté Jenovéfy), k nimž postupně přidával nové. Většinou šlo o loutkové adaptace činoher, zvláště starších (např. Tyl: Paličova dcera, Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Hrouzek: Růže Lužanská /dle Dennery–Lemoine: Perla Savojská/; Raupach: Mlynář a jeho dítě, týž: Zapečetěný pan měšťanosta v almaře, V. Lipovský /?/: Dívka z Podskalí), ale i o úpravy románů a epických básní (Psohlavci, Lešetínský kovář). Podle Sabinova libreta hrál Prodanou nevěstu, na programu měl Jiráskova Pan Johanese a často zařazoval hry se senzačními náměty (Babinský, vůdce loupežníků v Čechách, Tragedie korunního prince Rudolfa aneb Mayerling 30. ledna 1889). K. patřil do skupiny lidových loutkářů, kteří ve svých produkcích usilovali dostát novým požadavkům zejména obměnou tradičního repertoáru.


Prameny

SOA Praha: Sbírka matrik, Únětice 35, matrika narozených 1868–1896, s. 189.

SOA Litoměřice: Sbírka matrik, 32/7, Dolní Ročov 1784–1861, s. 108 (narození otce Franze K.).

Literatura

J. Veselý: Z památek loutkáře F. K., Loutkář 7, 1922/23, s. 36 + Hra Hrabě Leopold a císař římský hraná R. K., tamtéž, s. 116–117 + Loutkář R. K., jeho rod, knihovna a plakáty, Loutkář 12, 1925/26, s. 193–203 ● nekrology: J. Veselý, tamtéž 22, 1935/36, s. 149–150; nesign., Kotva 17, 1936, č. 6–7, s. 1–2 ● -a.: Vzpomínka na R. K., Kotva 18, 1937, č. 5, s. 3; Mík [J. Malík]: Vzpomínáme na R. K., Loutková scéna 2, 1945/46, s. 110; J. Bartoš: Loutkářská kronika, Praha 1963, s. 230–231; J. Malík: Úsměvy dřevěné Thalie, Praha 1965, s. 92, 258; M. Disman: Výzkum dětského posluchače rozhlasové hry, Československý loutkář 19, 1969, s. 201; A. Dubská: Dvě století českého loutkářství, Praha 2004, s. 167.

Životní události

  • 5. 5. 1881: narození, Horoměřice (CZ)
  • 20. 5. 1936: úmrtí, Praha (CZ)


Vznik: 2015
Autor: Alice Dubská



Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Kaiser,_Rudolf&oldid=16537“