Jeřábková, Ema: Porovnání verzí
nahoru...
m |
(Automatická aktualizace šablony) |
||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Herečka, jež v rolích naivek a energických dívek pojila zpola dětskou hravost s hlubšími tóny, po několika krátkých angažmá (mj. Městské divadlo v Plzni 1902–1906/07, Uranie 1907–1913) opustila slibně započatou dráhu. Po sňatku 1913 již jen občasně hostovala, spolupracovala režijně s ochotnickými družinami a napsala několik divadelních hříček. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí. | Herečka, jež v rolích naivek a energických dívek pojila zpola dětskou hravost s hlubšími tóny, po několika krátkých angažmá (mj. Městské divadlo v Plzni 1902–1906/07, Uranie 1907–1913) opustila slibně započatou dráhu. Po sňatku 1913 již jen občasně hostovala, spolupracovala režijně s ochotnickými družinami a napsala několik divadelních hříček. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí. | ||
| − | </ee:perex | + | </ee:perex><ee:content> |
Začínala s ochotníky v Berouně, ale otec její touze po divadle nepřál. '''J.''' měla oporu v matce, vzdálené příbuzné herce F. F. Šamberka, která zřejmě dceři napomohla v odchodu do Prahy. Po hereckých lekcích u O. Sklenářové-Malé debutovala '''J.''' v létě 1900 u ředitele Suka, byla angažována a po skončení letní stagiony na pražském výstavišti se společností cestovala. V sezoně 1901/02 hrála v brněnském Národním divadle v souboru ředitele a nájemce F. Laciny. Další angažmá měla v Plzni; do stálého souboru si ji vybral ředitel V. Budil a působila od zahájení provozu v nové budově Městského divadla na podzim 1902. V létě 1905 hostovala v Pištěkově divadle na Královských Vinohradech, k angažmá ale nedošlo. Plzeň opustila po skončení sezony 1906/07, kdy se jí podařilo získat angažmá v Praze; v říjnu se stala členkou divadla Uranie. Na předměstské scéně v Holešovicích hrála šest let. V červenci 1913 se provdala za úředníka Elektrických podniků hl. města Prahy Z. Urbana a z divadla odešla. Na jeviště se vracela už jen občas; hostovala v Uranii a v Pištěkově divadle. Režijně spolupracovala s ochotnickými družinami (Gavault: ''Čokoládová princezna'', Divadlo Na Slupi 1937) a napsala několik divadelních hříček. Ve druhé polovině čtyřicátých let vystupovala jako host v Divadle na Vinohradech a opakovaně v pražském Národním divadle. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí babiček a bytných (''Mladá léta'', 1952; ''Z mého života'', 1955; ''Anděl na horách'', 1955; ''Tam na konečné'', 1957; ''Hlavní výhra'', 1958; ''Praha nultá hodina'', 1962). Pro rozhlas připravila sérii svých vzpomínek, tvořených povětšině veselými historkami z hereckého života. | Začínala s ochotníky v Berouně, ale otec její touze po divadle nepřál. '''J.''' měla oporu v matce, vzdálené příbuzné herce F. F. Šamberka, která zřejmě dceři napomohla v odchodu do Prahy. Po hereckých lekcích u O. Sklenářové-Malé debutovala '''J.''' v létě 1900 u ředitele Suka, byla angažována a po skončení letní stagiony na pražském výstavišti se společností cestovala. V sezoně 1901/02 hrála v brněnském Národním divadle v souboru ředitele a nájemce F. Laciny. Další angažmá měla v Plzni; do stálého souboru si ji vybral ředitel V. Budil a působila od zahájení provozu v nové budově Městského divadla na podzim 1902. V létě 1905 hostovala v Pištěkově divadle na Královských Vinohradech, k angažmá ale nedošlo. Plzeň opustila po skončení sezony 1906/07, kdy se jí podařilo získat angažmá v Praze; v říjnu se stala členkou divadla Uranie. Na předměstské scéně v Holešovicích hrála šest let. V červenci 1913 se provdala za úředníka Elektrických podniků hl. města Prahy Z. Urbana a z divadla odešla. Na jeviště se vracela už jen občas; hostovala v Uranii a v Pištěkově divadle. Režijně spolupracovala s ochotnickými družinami (Gavault: ''Čokoládová princezna'', Divadlo Na Slupi 1937) a napsala několik divadelních hříček. Ve druhé polovině čtyřicátých let vystupovala jako host v Divadle na Vinohradech a opakovaně v pražském Národním divadle. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí babiček a bytných (''Mladá léta'', 1952; ''Z mého života'', 1955; ''Anděl na horách'', 1955; ''Tam na konečné'', 1957; ''Hlavní výhra'', 1958; ''Praha nultá hodina'', 1962). Pro rozhlas připravila sérii svých vzpomínek, tvořených povětšině veselými historkami z hereckého života. | ||
| Řádka 71: | Řádka 71: | ||
* <ee:chronology_date_from>23. 12. 1967</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Černošice (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>23. 12. 1967</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Černošice (CZ)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
| − | <div class="names"><ee:names/></div> | + | <div class="names"><ee:names> |
| + | |||
| + | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 81: | Řádka 83: | ||
| noresultsheader=\n | | noresultsheader=\n | ||
}} | }} | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author> | <ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author> | ||
| − | + | ||
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | <ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]] | ||
[[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | [[Category:Česká činohra 1900–1945]]</ee:category> | ||
| Řádka 96: | Řádka 93: | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | + | ||
<references></references> | <references></references> | ||
| − | |||
<noinclude><languages></languages></noinclude> | <noinclude><languages></languages></noinclude> | ||
Aktuální verze z 23. 1. 2017, 09:49
Herečka, jež v rolích naivek a energických dívek pojila zpola dětskou hravost s hlubšími tóny, po několika krátkých angažmá (mj. Městské divadlo v Plzni 1902–1906/07, Uranie 1907–1913) opustila slibně započatou dráhu. Po sňatku 1913 již jen občasně hostovala, spolupracovala režijně s ochotnickými družinami a napsala několik divadelních hříček. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí.
Začínala s ochotníky v Berouně, ale otec její touze po divadle nepřál. J. měla oporu v matce, vzdálené příbuzné herce F. F. Šamberka, která zřejmě dceři napomohla v odchodu do Prahy. Po hereckých lekcích u O. Sklenářové-Malé debutovala J. v létě 1900 u ředitele Suka, byla angažována a po skončení letní stagiony na pražském výstavišti se společností cestovala. V sezoně 1901/02 hrála v brněnském Národním divadle v souboru ředitele a nájemce F. Laciny. Další angažmá měla v Plzni; do stálého souboru si ji vybral ředitel V. Budil a působila od zahájení provozu v nové budově Městského divadla na podzim 1902. V létě 1905 hostovala v Pištěkově divadle na Královských Vinohradech, k angažmá ale nedošlo. Plzeň opustila po skončení sezony 1906/07, kdy se jí podařilo získat angažmá v Praze; v říjnu se stala členkou divadla Uranie. Na předměstské scéně v Holešovicích hrála šest let. V červenci 1913 se provdala za úředníka Elektrických podniků hl. města Prahy Z. Urbana a z divadla odešla. Na jeviště se vracela už jen občas; hostovala v Uranii a v Pištěkově divadle. Režijně spolupracovala s ochotnickými družinami (Gavault: Čokoládová princezna, Divadlo Na Slupi 1937) a napsala několik divadelních hříček. Ve druhé polovině čtyřicátých let vystupovala jako host v Divadle na Vinohradech a opakovaně v pražském Národním divadle. Mezi 1952–62 se uplatňovala ve filmu jako představitelka epizodních rolí babiček a bytných (Mladá léta, 1952; Z mého života, 1955; Anděl na horách, 1955; Tam na konečné, 1957; Hlavní výhra, 1958; Praha nultá hodina, 1962). Pro rozhlas připravila sérii svých vzpomínek, tvořených povětšině veselými historkami z hereckého života.
Temperamentní debutantka zastávající zprvu role druhých naivek se začínala prosazovat už během nedlouhého brněnského angažmá, které jí vedle menších úloh čiperných dívčin přineslo hlavní roli Pailleronovy Myšky (Marta) a s ní první velký úspěch. V Plzni pod Budilovým vedením vyzrála ve velmi dobrou naivku a milovnici, často srovnávanou s I. Grégrovou z Národního divadla (J. často hrála tytéž role). Pro tento obor ji předurčovala drobná a křehká dívčí postava, líbezný zjev a dětský hlas. Hrála role malých chlapců, tzv. kalhotkové (Cedrik Eroll, Burnettová: Malý lord, pekařský učedník Pepík, Šamberk: Jedenácté přikázání), pubertální holčiny (Máňa, Viková-Kunětická: Cop), energické a temperamentní dívky, k nimž měla blíž než ke křehce melancholickým, zasněným hrdinkám (Pampeliška v Kvapilově symbolistní pohádce). V titulní roli Archlebovy komedie Maroušek byla ceněna za přirozené, přesvědčivé ztvárnění sobecké úřednické dcerky a jejího prozření z životní iluze. Dokázala pojit hravost ještě zpola dětskou s neobyčejnou hloubkou duše (Electra, Perez Galdos: Electra). Dobře si poradila i s náročnými dramatickými postavami (Wildeova Salome), s rolemi salonních krásek a duchaplně konverzujících mladých dam i s úlohami mravně či společensky upadlých žen z realistických dramat. Ztělesnila několik postav Shakespearových a často nacházela uplatnění v českých hrách (mj. Kněžna v Jiráskově Lucerně). Její nejvlastnější doménou, zůstaly veselé, rozpustilé dívčiny. Bezpočet jich hrála v pražské Uranii, kde byla obsazována stereotypně podle svého typu a oboru do převažujícího nenáročného repertoáru, okouzlujíc publikum i kritiku pomilováníhodnými ženskými zbůjníky.
Role
Sukova společnost
[?] (F. a P. Schönthan: Únos Sabinek), Růžena (V. Štech: Třetí zvonění) – 1901.
Národní divadlo v Brně – F. Lacina
Julieta Priemeurová (A. Capus: Manželové paní Leontiny), Bětka (A. Jirásek: Vojnarka), Baltazar (W. Shakespeare: Romeo a Julie), Marta (É. Pailleron: Myška), Gisa (R. Lothar: Král Harlekýn), Marie (H. Sudermann: Domov, i Uranie 1908), Bedřiška (I. F. Castelli: Sirotek a vrah) – 1901; Lota (K. Weinberger: Diva), Edita (G. v. Moser: Bibliotekář), Milina (J. Nestroy: Zlý duch Lumpacivagabundus), Mlada (E. Krásnohorská: Hojička z lesa), Ignác (J. A. Kisielewski: Karikatury), Dacia (W. Barret, H. Bohrmann-Riegen: Ve znamení kříže), Zulika (J. K. Tyl: Strakonický dudák, i MD Plzeň 1902), Zuzana (G. Ohnet: Majitel hutí, i MD Plzeň 1902), Petr (L. Stroupežnický: Zvíkovský rarášek, i MD Plzeň 1903), Eliška (R. Kneisel: Pan farář a jeho kostelník) – 1902.
Hortensie (E. Bozděch: Světa pán v županu), Blanka z Flassans (J. Vrchlický: Soud lásky), Polja (M. Gorkij: Měšťáci), Alena (J. Vrchlický: Noc na Karlštejně), Marie Worthingtonová (S. Jones: Gejša), Pampeliška (J. Kvapil: Princezna Pampeliška), Abigail (E. Scribe: Sklenice vody), Pekařský učedník Pepík (F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání) – 1902; Dona Rafaela (V. Sardou: Vlast, i Uranie 1913), Jiřina (F. X. Svoboda: Čekanky), Olga (O. Blumenthal, G. Kadelburg: U bílého koníčka), Kristýna (L. Stroupežnický: Naši furianti), Líza (L. Fulda: Blíženka), Hraběnka Olga Sukareva (V. Sardou: Fedora), Maroušek (L. Archleb: Maroušek), Rafael (V. Sardou: Mnoho přátel naše škoda), Titanie (W. Shakespeare: Sen noci svatojanské), Notáriuska (G. Preissová: Gazdina roba), Alma (H. Sudermann: Čest), Nataša (M. Gorkij: V noční útulně [Na dně]) – 1903; Terezka (J. K. Tyl: Zlatohlav a tvrdohlavá žena), Irena (G. Davis: Katakomby), Jacqueline (M. Prévost: Polopanny), Anežka (F. X. Svoboda: Poupě), Popelka (V. K. Klicpera: Veselohra na mostě), Rosalinda (E. Pohl: Sedm havranů), Žofka (L. Stroupežnický: Paní mincmistrová), Ruměna (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsu) – 1904; Máňa (B. Viková-Kunětická: Cop, i Uranie 1909), Zaza (P. Berton, Ch. Simon: Zaza), Floretta (A. Moreto: Donna Diana), Josefina (A. Capus: Z pekla štěstí), Isa (J. Štolba: Její system), Sefa (B. Viková-Kunětická: Holčička), Salome (O. Wilde: Salome, i Uranie 1909), Princezna (O. Nedbal: Pohádka o Honzovi), Žanka (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Anička (L. Stroupežnický: Sirotčí peníze), Mladá kněžna (A. Jirásek: Lucerna), Cilka (O. Blumenthal, G. Kadelburg: Divadlo na vsi), Efrozina (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) – 1905; Amy Dorritová (F. v. Schönthan dle Ch. Dickense: Dorritka, i Uranie 1908), Hyacinta (Molière: Šibalství Scapinova), Tony (J. Štolba: Peníze), Suzanne (J. Lemaitre: Slečna šafářka), Krista (B. Dovsky: Zlaté časy, i Uranie 1907), Elsa (E. Wittenbauer: Soukromý docent), Maryška (F. v. Schönthan, F. Koppel-Ellfeld: Svatba naší Maryšky, i Uranie 1907 s tit. Svatba naší Helgy), Josefina (F. V. Jeřábek: Služebník svého pána), Pavla (E. v. Wolzogen: Čistý lístek, i Uranie 1907), Cedrik Errol (F. E. H. Burnettová: Malý lord), Pepička (F. F. Šamberk: Podskalák) – 1906; Bianka (W. Shakespeare: Othello), Anna Pacholíková (týž: Veselé ženy windsorské), Alice Doré (A. Daudet: Sapho), Pavla Vítková (A. Engel, J. Horst: Pryč s muži!), Marcela de Sanceneaux (A. Dumas ml.: Polosvět), Kakou (A. Ludwig dle D. Defoea: Robinson Crusoe), Chou (F. de Gresac, P. Veber: Moderní manželství), Jelena (V. Krylov: Komu je na světě veselo?), Hilda (H. Ibsen: Paní z námoří), Miss Mabel Chilternová (O. Wilde: Ideální manžel, i Uranie 1909), Nuri (A. Guimerà: V nížině), Electra (B. Pérez Galdós: Electra) – 1907.
Pištěkovo divadlo
Růžena (Ch. Birch-Pfeifferová: Růžena a Růženka) j. h. – 1905.
Uranie
Josefinka (P. Gavault, R. Charvay: Slečna Josefinka, moje žínka), Marie (E. Raupach: Mlynář a jeho dítě) – 1907; Perdita (W. Shakespeare: Pohádka zimního večera), Gilberta (L. Halévy, H. Meilhac: Frou-Frou), Verunka (Ch. Birch-Pfeifferová dle G. Sand: Diblík, šotek z hor), Saphira (O. Faster: Živé pochodně Neronovy), Phoebe (J. M. Barrie: V tiché uličce), Komtesa Pavla (F. v. Schönthan: Cornelius Voss), Jesika (W. Shakespeare: Kupec benátský), Fedosja (H. Bataille dle L. N. Tolstého: Vzkříšení) – 1908; Jacquelina de Beuil (R. Auernheimer: Král dobrák), Peggy (M. L. Ryleyová: Malá Peggy), Nadja (J. Verne, F. Csepreghy: Carův kurýr), Bianka (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy) – 1909; Rosa (H. Sudermann: Zápas motýlů), Danuše (H. Sienkiewicz, dram. A. Walewski: Křižáci), Marcelina (R. Coolus: Malá všetečka), Babbie (J. M. Barrie: Velebníček) – 1910; Miquetta (R. de Flers, G.-A. de Caillavet: Miquetta a její máti), Hela (M. A. Šimáček: Jiný vzduch), Lucie (E. Jeřábková, M. Tondrová: Láska světákova), Táňa (J. Skružný: Žabec), Routička (G. Hauptmann: Potopený zvon), Suzanne Borelová (A. Capus: Slečinka z pošty) – 1911; Agnes Sorelová (F. Schiller: Panna Orleanská), Zuzanka (M. Soulié: Zuzančini papínkové) – 1912.
Divadlo na Vinohradech
Lady Jedburghová (O. Wilde: Vějíř lady Windermerové) j. h. – 1947.
Národní divadlo
Žebračka (N. F. Pogodin: Kremelský orloj) – 1947; Addie (L. Hellmanová: Lištičky), obojí j. h. – 1948.
Teatralia
Paměti, rkp. [1959] DÚk.
Hry
Láska světákova, Uranie 1911, i t. (s M. Tondrovou); Že by pan Voříšek a Donna Klára?, t. 1930; Ona ho nechce, Intimní div. 1930; Maminka na konec už jen s panem radou maryáš, t. [1931]; Trampoty zamilovaného tenora, 1936; Ivánek a mlsný medvěd, t. 1950 (s I. Urbanem).
Prameny
SOA Praha: Sbírka matrik, matrika narozených, fara Železná, N 1870–1903, sign. Železná 44, fol. 56 (v digit. verzi s. 57).
Literatura
Divadelní referáty a anonce in: Lidové noviny 1901–1902, Plzeňské listy 1902–1907, Národní listy 1907–1913, Národní politika 1907–1913; N.: Poslední vystoupení sl. E. J., Národní politika 5. 8. 1901; Lidové noviny 19. 11. 1901 [Marta, Myška]; nb. [P. Nebeský], Plzeňské listy 16. 6. 1903 [Maroušek], 31. 3. 1905 [Josefina, Z pekla štěstí], 20. 4. 1905 [Sefa, Holčička]; nesign., Národní politika 15. 7. 1905 [hostování v Pištěkově div.]; -v-: E. J., Divadlo 6, 1907/08, s. 404–406; nb. [P. Nebeský], Plzeňské listy 2. 10. 1907 [Electra]; V. Sommer, Divadlo 11, 1911/12, s. 95–96 [ref. Láska světákova]; Národní politika 8. 7. 1913 [sňatek]; -os-, ref. Ona ho nechce, Národní listy 17. 1. 1930 več.; J. Port: Budilova naivka, Lidová demokracie 5. 5. 1956.
PBJ; Uranie; Plzeň
Životní události
- 6. 5. 1881: narození, Stará Huť (Hýskov) u Berouna (CZ)
- 23. 12. 1967: úmrtí, Černošice (CZ)
Vznik: 2015
Autor: Eva Šormová
