Questenberk, Jan Adam: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Jan Adam</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Jan Adam</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>QUESTENBERK</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>QUESTENBERK</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
24. 2. 1678
 
24. 2. 1678
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Vídeň (Rakousko)
 
Vídeň (Rakousko)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
10. 5. 1752
 
10. 5. 1752
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Jaroměřice nad Rokytnou
 
Jaroměřice nad Rokytnou
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>mecenáš,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>mecenáš,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Psán též Questenberg. – Syn Jana Antonína Q. (1638–86), majitele rozsáhlých panství Rappoltenkirchen v Dolním Rakousku, Bečova nad Teplou na Karlovarsku a Jaroměřic nad Rokytnou na Moravě. Na přání otce se učil česky, jeho poručník hrabě Lamberg mu vybral za učitele a sluhu V. Svobodu (později nazývaného Frey), bývalého žáka premonstrátů v Louce. Pod Svobodovým vlivem si '''Q'''. neobyčejně oblíbil hru na loutnu, ve které se stal mezi šlechtou uznávanou autoritou. Jako loutnista se vyznamenal ve Vídni u císaře, kde hrál např. 1724 v orchestru na teorbu v → Caldarově ''Euristeovi''. Jeho hru ocenil ve svém spise o loutně 1727 sám E. G. Baron. Ve Vídni a v Praze '''Q'''. studoval práva, která ukončil roku 1696 prací věnovanou arcivévodovi Josefovi I. V letech 1697–99 podnikl studijní cestu po západních zemích. Navštívil území dnešní Belgie a Holandska, Anglii, Francii a Itálii. Po návratu vstoupil do císařských služeb, jeho kariéra u vídeňského dvora se zpočátku slibně vyvíjela udělením titulu dvorního rady (1721), tajného rady a komořího (1723). 1734 však v důsledku finančních afér své první ženy upadl v nemilost a 1735 byl z ne zcela jasných důvodů propuštěn a ustanoven předsedou císařských komisařů u moravského zemského sněmu. Tato funkce '''Q'''. definitivně připoutala k Moravě a k jeho panství v Jaroměřicích.
 
Psán též Questenberg. – Syn Jana Antonína Q. (1638–86), majitele rozsáhlých panství Rappoltenkirchen v Dolním Rakousku, Bečova nad Teplou na Karlovarsku a Jaroměřic nad Rokytnou na Moravě. Na přání otce se učil česky, jeho poručník hrabě Lamberg mu vybral za učitele a sluhu V. Svobodu (později nazývaného Frey), bývalého žáka premonstrátů v Louce. Pod Svobodovým vlivem si '''Q'''. neobyčejně oblíbil hru na loutnu, ve které se stal mezi šlechtou uznávanou autoritou. Jako loutnista se vyznamenal ve Vídni u císaře, kde hrál např. 1724 v orchestru na teorbu v → Caldarově ''Euristeovi''. Jeho hru ocenil ve svém spise o loutně 1727 sám E. G. Baron. Ve Vídni a v Praze '''Q'''. studoval práva, která ukončil roku 1696 prací věnovanou arcivévodovi Josefovi I. V letech 1697–99 podnikl studijní cestu po západních zemích. Navštívil území dnešní Belgie a Holandska, Anglii, Francii a Itálii. Po návratu vstoupil do císařských služeb, jeho kariéra u vídeňského dvora se zpočátku slibně vyvíjela udělením titulu dvorního rady (1721), tajného rady a komořího (1723). 1734 však v důsledku finančních afér své první ženy upadl v nemilost a 1735 byl z ne zcela jasných důvodů propuštěn a ustanoven předsedou císařských komisařů u moravského zemského sněmu. Tato funkce '''Q'''. definitivně připoutala k Moravě a k jeho panství v Jaroměřicích.
  
Řádka 56: Řádka 54:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 477–479{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]{{break}}</ee:author>
<ee:source></ee:source><br/>
+
<ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Sehnal]]</ee:author>
+
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

Verze z 17. 1. 2017, 11:35

Jan Adam QUESTENBERK
* 24. 2. 1678 Vídeň (Rakousko)
10. 5. 1752 Jaroměřice nad Rokytnou
mecenáš



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.