Pašije vrchlabské: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | <ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Dílo |
| − | {{Infobox Dílo | + | |
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| + | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| typ = <ee:type>periodická divadelní akce - druhá polovina 18. stol. – první čtvrtina 19. stol.</ee:type> | | typ = <ee:type>periodická divadelní akce - druhá polovina 18. stol. – první čtvrtina 19. stol.</ee:type> | ||
| alias = <ee:alias></ee:alias> | | alias = <ee:alias></ee:alias> | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"><ee:content> | + | |
Pašije německých obyvatel Vrchlabí popsal J. Wander z Grünwaldu (1759–1822), kartograf a stavitel silnic, který se 1770 jako jedenáctiletý zúčastnil vrchlabského svatotýdenního dění. 1820 o tom zaznamenal vzpomínku do dnes ztracené rodinné kroniky (⇒ ''Bohemia'' 1892). Podle tohoto podání začínaly hry již na Květnou neděli a každý den pašijového týdne až do Bílé soboty byla předváděna některá z vybraných událostí tradiční pašijové chronologie. Prostorem, v němž se spektákl rozvíjel, nebylo jeviště, ale celé město, jehož jednotlivé objekty se využívaly ve své původní funkci a významu. Šatlava tak představovala Ježíšovo vězení, kde bylo ze čtvrtka na pátek předvedeno bičování a korunování trním, morzinovský zámek se proměnil v sídlo Pilátovo. Na Velký pátek postupovalo procesí křížové cesty přes zámecký dvůr kolem hnojiště, do něhož byl svázaný Ježíš vhozen a pak zbit. Účinkující po něm házeli měchýře naplněné krví nebo barvou. Poté následovala scéna setkání s Veronikou, při níž si představitel Krista otřel do nabídnuté roušky zkrvavený obličej. Po dalších výstupech došel průvod s alegorickými pegmaty a flagelanty, kteří se bičovali již předcházející den, na místní popraviště, kde bylo předváděno ukřižování. Vrchlabští sousedé představovali rovněž jeruzalémský lid. O obsazení pašijových postav rozhodovala momentální pozice jednotlivých představitelů ve společenském života města. Všechny záporné postavy pašijí představovala místní honorace. Piláta hrál ředitel panství, římské vojáky zámečtí zaměstnanci, důchodní představoval Lakomství, úředníkova dcera Smilstvo, jemuž kancelářský písař přestrojený za čerta dělal svůdníka atd. Fyzicky náročnou postavu Ježíše hrál tehdy obětavě chudý švec, Magdaléna musela prý „kuchařce pana děkana ukázat své pěkné tělo“ a měla být „toho roku padlá“. Samo obsazení mělo kající funkci. | Pašije německých obyvatel Vrchlabí popsal J. Wander z Grünwaldu (1759–1822), kartograf a stavitel silnic, který se 1770 jako jedenáctiletý zúčastnil vrchlabského svatotýdenního dění. 1820 o tom zaznamenal vzpomínku do dnes ztracené rodinné kroniky (⇒ ''Bohemia'' 1892). Podle tohoto podání začínaly hry již na Květnou neděli a každý den pašijového týdne až do Bílé soboty byla předváděna některá z vybraných událostí tradiční pašijové chronologie. Prostorem, v němž se spektákl rozvíjel, nebylo jeviště, ale celé město, jehož jednotlivé objekty se využívaly ve své původní funkci a významu. Šatlava tak představovala Ježíšovo vězení, kde bylo ze čtvrtka na pátek předvedeno bičování a korunování trním, morzinovský zámek se proměnil v sídlo Pilátovo. Na Velký pátek postupovalo procesí křížové cesty přes zámecký dvůr kolem hnojiště, do něhož byl svázaný Ježíš vhozen a pak zbit. Účinkující po něm házeli měchýře naplněné krví nebo barvou. Poté následovala scéna setkání s Veronikou, při níž si představitel Krista otřel do nabídnuté roušky zkrvavený obličej. Po dalších výstupech došel průvod s alegorickými pegmaty a flagelanty, kteří se bičovali již předcházející den, na místní popraviště, kde bylo předváděno ukřižování. Vrchlabští sousedé představovali rovněž jeruzalémský lid. O obsazení pašijových postav rozhodovala momentální pozice jednotlivých představitelů ve společenském života města. Všechny záporné postavy pašijí představovala místní honorace. Piláta hrál ředitel panství, římské vojáky zámečtí zaměstnanci, důchodní představoval Lakomství, úředníkova dcera Smilstvo, jemuž kancelářský písař přestrojený za čerta dělal svůdníka atd. Fyzicky náročnou postavu Ježíše hrál tehdy obětavě chudý švec, Magdaléna musela prý „kuchařce pana děkana ukázat své pěkné tělo“ a měla být „toho roku padlá“. Samo obsazení mělo kající funkci. | ||
| Řádka 35: | Řádka 34: | ||
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.''' | '''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.''' | ||
</cshow> | </cshow> | ||
| − | <cshow logged="1"> | + | <cshow logged="1"><ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 448–449{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]{{break}}</ee:author></cshow> |
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published> | + | |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Vojtěch Ron]]</ee:author> | + | |
| − | </cshow> | + | |
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Díla]]</ee:category> | [[Category:Díla]]</ee:category> | ||
Verze z 17. 1. 2017, 11:17
PAŠIJE VRCHLABSKÉ
periodická divadelní akce - druhá polovina 18. stol. – první čtvrtina 19. stol.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
