Mihule, Václav: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

kř. 15. 9. 1758

kř. 15. 9. 1758

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Praha

Praha

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

po 1807

po 1807

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Pseudonym Czike. – Syn pražského řemenářského mistra. Započal, ale nedokončil studium na akademickém gymnáziu v Praze (1769–73). Je nejasné, za jakým účelem pobýval již před 1779 ve Vídni, kde tehdy zemřelo jeho (nemanželské?) dítě. V Praze již v mládí udržoval styky s divadlem (spolu s → Ch. H. Spießem byl 1779 svědkem při svatbě → F. X. a → Z. Seve). Brzy odešel znovu do ciziny a zahájil hereckou dráhu. První známé angažmá nastoupil ve Varšavě, kde se 18. 6. 1781 poprvé představil pod jménem Czike. Dále je doloženo jeho herecké působení v Petrohradě 1784–86, Královci 1787/88 a v Mohuči a Frankfurtu nad Mohanem 1788/89. Byl hercem poměrně široké oborové palety se značnou komediantskou vervou. 1789 se v Praze spojil s → J. Butteauem, sestavili vlastní společnost a pronajali si Thunovské divadlo na Malé Straně, které převzali 9. 11. 1789. Svou direkci rozšířili od 12. 4. 1790 i na Vlastenské divadlo, avšak Butteau nedlouho poté (10. 7.) ze spoluředitelství vystoupil. Od září 1791 obhospodařoval '''M'''. zároveň ještě činohru staroměstského Nosticova divadla, kde jeho soubor hrál občas i česky. Ansámbl rozšířený na 44 členů byl schopen uvádět i značně náročný repertoár. Spojili v něm své síly zbylí členové jeho první trupy ('''M'''., milovník J. Diest­ler) s některými bývalými herci → K. Wahra (např. → F. Vasbach, → J. Merunka), se souborem Vlastenského divadla (V. Milde, zpěvačka Reinwartová, V. Thám, V. Svoboda, tenoristé J. Holeček a M. Kadleček, komik a bas buffo J. Wieser) a s novými posilami (režisér → F. Spengler s manželkou, manželé Haimovi). '''M'''. seznámil 1792 Prahu s Mozartovou operou ''Die Zauberflöte'' [Kouzelná flétna] a 1791 s německým překladem opery ''Così fan tutte'' pod titulem ''Eine machts wie die andere, oder: Die Schule der Liebhaber'' [Tak to dělají všechny aneb Škola milenců], 1791 uvedl i německou verzi ''Dona Juana'' s J. Diestlerem v titulní roli. Na scéně Nosticova divadla uváděl německy Lessinga, Goetha a Schillera. V Divadle u Hybernů uskutečnil řadu českých premiér textů V. Tháma (např. ''Vácslav nábožný, vévoda český ''1790 nebo 1791; ''Povýšení českého knížectví na království'', slavnostní hra ke korunovaci Františka II. českým králem, 9. 8. 1792; překlad Ifflandovy hry ''Frydrych rakouský aneb Věrnost českého národu'' 1792), P. Šedivého, M. Štvána, J. Tandlera, M. Stuny a A. J. Zímy.

Pseudonym Czike. – Syn pražského řemenářského mistra. Započal, ale nedokončil studium na akademickém gymnáziu v Praze (1769–73). Je nejasné, za jakým účelem pobýval již před 1779 ve Vídni, kde tehdy zemřelo jeho (nemanželské?) dítě. V Praze již v mládí udržoval styky s divadlem (spolu s → Ch. H. Spießem byl 1779 svědkem při svatbě → F. X. a → Z. Seve). Brzy odešel znovu do ciziny a zahájil hereckou dráhu. První známé angažmá nastoupil ve Varšavě, kde se 18. 6. 1781 poprvé představil pod jménem Czike. Dále je doloženo jeho herecké působení v Petrohradě 1784–86, Královci 1787/88 a v Mohuči a Frankfurtu nad Mohanem 1788/89. Byl hercem poměrně široké oborové palety se značnou komediantskou vervou. 1789 se v Praze spojil s → J. Butteauem, sestavili vlastní společnost a pronajali si Thunovské divadlo na Malé Straně, které převzali 9. 11. 1789. Svou direkci rozšířili od 12. 4. 1790 i na Vlastenské divadlo, avšak Butteau nedlouho poté (10. 7.) ze spoluředitelství vystoupil. Od září 1791 obhospodařoval '''M'''. zároveň ještě činohru staroměstského Nosticova divadla, kde jeho soubor hrál občas i česky. Ansámbl rozšířený na 44 členů byl schopen uvádět i značně náročný repertoár. Spojili v něm své síly zbylí členové jeho první trupy ('''M'''., milovník J. Diest­ler) s některými bývalými herci → K. Wahra (např. → F. Vasbach, → J. Merunka), se souborem Vlastenského divadla (V. Milde, zpěvačka Reinwartová, V. Thám, V. Svoboda, tenoristé J. Holeček a M. Kadleček, komik a bas buffo J. Wieser) a s novými posilami (režisér → F. Spengler s manželkou, manželé Haimovi). '''M'''. seznámil 1792 Prahu s Mozartovou operou ''Die Zauberflöte'' [Kouzelná flétna] a 1791 s německým překladem opery ''Così fan tutte'' pod titulem ''Eine machts wie die andere, oder: Die Schule der Liebhaber'' [Tak to dělají všechny aneb Škola milenců], 1791 uvedl i německou verzi ''Dona Juana'' s J. Diestlerem v titulní roli. Na scéně Nosticova divadla uváděl německy Lessinga, Goetha a Schillera. V Divadle u Hybernů uskutečnil řadu českých premiér textů V. Tháma (např. ''Vácslav nábožný, vévoda český ''1790 nebo 1791; ''Povýšení českého knížectví na království'', slavnostní hra ke korunovaci Františka II. českým králem, 9. 8. 1792; překlad Ifflandovy hry ''Frydrych rakouský aneb Věrnost českého národu'' 1792), P. Šedivého, M. Štvána, J. Tandlera, M. Stuny a A. J. Zímy.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]