Hra o svaté Dorotě: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
m |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | <ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/> | + | <ee:template>Dílo</ee:template><ee:progress/>{{Infobox Dílo |
− | {{Infobox Dílo | + | |
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
+ | | fotodesc = <ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| typ = <ee:type>anonymní dramatický text - polovina 19. stol.</ee:type> | | typ = <ee:type>anonymní dramatický text - polovina 19. stol.</ee:type> | ||
| alias = <ee:alias></ee:alias> | | alias = <ee:alias></ee:alias> | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
− | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
− | <cshow logged="1"><ee:content> | + | |
Jedna z nejoblíbenějších legend českého středověku, jejíž verze jsou dochovány v tradici lidového divadla 17.–19. stol. Pozdní folklorní verze v podobě deseti obchůzkových koledních her z Moravy obsahuje sbírka J. Feifalika (⇒ Edice). Fabule vychází z domácí tradice středověké veršované lyriky (duchovní píseň ''Doroto, panno čistá'') a epiky 14. stol. (dvě české adaptace legendy, řada verzí latinské legendy Jakuba de Voragine), která ovlivnila také rozšíření her o sv. Dorotě na Slovensku a v Polsku (⇒ ''Fischer'' 1916). Nejstarším známým dokladem dorotské hry z doby baroka je anonymní → ''Komedie o sv. panně Dorotě'', zapsaná v rukopisném sborníku → E. J. Košetického (druhá polovina 17. stol.). Pozdější hry (např. ''Hra o sv. Dorotě'' z Milevska) se ve formálně často značně odlišných verzích hrály až do pozdního 19. stol. | Jedna z nejoblíbenějších legend českého středověku, jejíž verze jsou dochovány v tradici lidového divadla 17.–19. stol. Pozdní folklorní verze v podobě deseti obchůzkových koledních her z Moravy obsahuje sbírka J. Feifalika (⇒ Edice). Fabule vychází z domácí tradice středověké veršované lyriky (duchovní píseň ''Doroto, panno čistá'') a epiky 14. stol. (dvě české adaptace legendy, řada verzí latinské legendy Jakuba de Voragine), která ovlivnila také rozšíření her o sv. Dorotě na Slovensku a v Polsku (⇒ ''Fischer'' 1916). Nejstarším známým dokladem dorotské hry z doby baroka je anonymní → ''Komedie o sv. panně Dorotě'', zapsaná v rukopisném sborníku → E. J. Košetického (druhá polovina 17. stol.). Pozdější hry (např. ''Hra o sv. Dorotě'' z Milevska) se ve formálně často značně odlišných verzích hrály až do pozdního 19. stol. | ||
Řádka 55: | Řádka 54: | ||
'''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.''' | '''Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po <span class="plainlinks">[{{fullurl:Speciální:Přihlásit|returnto={{FULLPAGENAMEE}}}} přihlášení]</span>.''' | ||
</cshow> | </cshow> | ||
− | <cshow logged="1"> | + | <cshow logged="1"><ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 256–258{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]{{break}}</ee:author></cshow> |
− | <ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published> | + | |
− | <ee:source></ee:source> | + | |
− | <ee:author>'''Autor:''' [[Ludmila Sochorová]]</ee:author> | + | |
− | </cshow> | + | |
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
[[Category:Díla]]</ee:category> | [[Category:Díla]]</ee:category> |
Verze z 16. 1. 2017, 13:09
HRA O SVATÉ DOROTĚ
anonymní dramatický text - polovina 19. stol.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.