Hofmann, Ferdinand: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

1715

1715

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Vídeň (Rakousko)

Vídeň (Rakousko)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

1. 8. 1783

1. 8. 1783

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Vídeň

Vídeň

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Psán též Hoffmann. – 1747–56 byl členem společnosti J. Oberhausera, principála orientovaného na komediální produkce v jarmarečních boudách, pojmenovaných podle krejcarového vstupného Kreuzertheater, v nichž se hrálo převážně loutkové divadlo. S Oberhauserem působil mj. v Linci (1747, 1748) a v Salcburku (1751). 1756 se podruhé oženil a jeho finanční situace se tímto sňatkem natolik zlepšila, že se jako loutkář osamostatnil. Ač trvale pobýval ve Vídni, povolení k vystupování zde nedostal a byl nucen zajíždět na venkov. V prosinci 1757 předváděl ve Vídeňském Novém Městě mechanické produkce, které nazýval „matematische kunst Stücke“. Zřejmě první samostatné loutkářské povolení získal v červenci 1758 v Brně. Nepochybně byl u brněnského publika oblíben, protože v následujících letech tu hrával pravidelně (vyjma 1762 a 1763) na jarmarku Narození Panny Marie. V téže době a až do 1771 vystupoval rovněž na svatojanském jarmarku v Olomouci. I když je zřejmé, že se svým loutkovým di­vadlem tehdy objížděl v širokém okruhu rakouský a moravský venkov, jiná místa jeho působení se nepodařilo zjistit. 1763 zakoupil ve Vídni dům a jako vídeňský měšťan se znovu pokusil získat licenci. Ve Vídni vystoupil poprvé v květnu 1769. Jeho společnicí byla do 1774 loutkářka K. Müllerová (asi 1707–77), s níž pravidelně hrával vždy asi po dobu jednoho měsíce při jarním a podzimním vídeňském jarmarku (Jubilatemarkt a Allerheiligenmarkt). V mezidobí se svým marionetovým divadlem působil hlavně na vídeňských předměstích. Podle ­zprávy o jeho vystoupení na vídeňském náměstí Freyung (1774) trvale spolupracoval s nejmenovaným autorem, který pro něj psal či upravoval hry. Mohl jím být dramatik J. von Pauer­sbach (podílel se autorsky i na repertoáru loutkového divadla knížete Esterházyho v Eisenstadtu). V květnu 1774 uváděl '''H'''. v dřevěné boudě postavené u brány Schottentor tragédii ''Kaiserin Engelbertha und Hofkavalier Ernesto, oder die lebendige Tote oder Tugend und Bosheit'' [Císařovna Engelbertha a dvorský kavalír Ernesto aneb Živoucí mrtvola aneb Ctnost a zloba], po níž následoval loutkový tanec černochů a trpaslíků a nakonec mechanická pantomimická produkce ''Die Stadt und Festung Silistria, wie sie von Russen belagert wird'' [Město a pevnost Silistria v ruském obležení]. Druhé představení na témže místě sestávalo z komedie ''Das Weib hat die Hosen, oder Weiberlist über alle List'' [Žena má kalhoty aneb Ženská lest nade vše] a závěrečných tanců komických figur. Hlavní '''H'''. komickou figurou byl Hanswurst a jeho loutkové divadlo poutalo diváky zejména novými nákladnými kostýmy a dekoracemi. Obě představení se za den prý vystřídala asi pětkrát, vždy při plném hledišti. Ač další '''H'''. činnost není doložena, lze předpokládat, že až do smrti působil na různých místech Vídně. Protokol o '''H'''. dědictví poskytuje podrobné údaje o 56 loutkách, jejich bohatých kostýmech i o dekoracích a rekvizitách jeho divadla. Podle popisu pozůstalosti lze usuzovat, že ­vedle marionetových představení předváděl i stínové divadlo a různé mechanické produkce (např. scénu ''Archa Noemova''), které zobrazovaly dobývání měst, námořní bitvy a podobné scény založené na vizuálních efektech.

Psán též Hoffmann. – 1747–56 byl členem společnosti J. Oberhausera, principála orientovaného na komediální produkce v jarmarečních boudách, pojmenovaných podle krejcarového vstupného Kreuzertheater, v nichž se hrálo převážně loutkové divadlo. S Oberhauserem působil mj. v Linci (1747, 1748) a v Salcburku (1751). 1756 se podruhé oženil a jeho finanční situace se tímto sňatkem natolik zlepšila, že se jako loutkář osamostatnil. Ač trvale pobýval ve Vídni, povolení k vystupování zde nedostal a byl nucen zajíždět na venkov. V prosinci 1757 předváděl ve Vídeňském Novém Městě mechanické produkce, které nazýval „matematische kunst Stücke“. Zřejmě první samostatné loutkářské povolení získal v červenci 1758 v Brně. Nepochybně byl u brněnského publika oblíben, protože v následujících letech tu hrával pravidelně (vyjma 1762 a 1763) na jarmarku Narození Panny Marie. V téže době a až do 1771 vystupoval rovněž na svatojanském jarmarku v Olomouci. I když je zřejmé, že se svým loutkovým di­vadlem tehdy objížděl v širokém okruhu rakouský a moravský venkov, jiná místa jeho působení se nepodařilo zjistit. 1763 zakoupil ve Vídni dům a jako vídeňský měšťan se znovu pokusil získat licenci. Ve Vídni vystoupil poprvé v květnu 1769. Jeho společnicí byla do 1774 loutkářka K. Müllerová (asi 1707–77), s níž pravidelně hrával vždy asi po dobu jednoho měsíce při jarním a podzimním vídeňském jarmarku (Jubilatemarkt a Allerheiligenmarkt). V mezidobí se svým marionetovým divadlem působil hlavně na vídeňských předměstích. Podle ­zprávy o jeho vystoupení na vídeňském náměstí Freyung (1774) trvale spolupracoval s nejmenovaným autorem, který pro něj psal či upravoval hry. Mohl jím být dramatik J. von Pauer­sbach (podílel se autorsky i na repertoáru loutkového divadla knížete Esterházyho v Eisenstadtu). V květnu 1774 uváděl '''H'''. v dřevěné boudě postavené u brány Schottentor tragédii ''Kaiserin Engelbertha und Hofkavalier Ernesto, oder die lebendige Tote oder Tugend und Bosheit'' [Císařovna Engelbertha a dvorský kavalír Ernesto aneb Živoucí mrtvola aneb Ctnost a zloba], po níž následoval loutkový tanec černochů a trpaslíků a nakonec mechanická pantomimická produkce ''Die Stadt und Festung Silistria, wie sie von Russen belagert wird'' [Město a pevnost Silistria v ruském obležení]. Druhé představení na témže místě sestávalo z komedie ''Das Weib hat die Hosen, oder Weiberlist über alle List'' [Žena má kalhoty aneb Ženská lest nade vše] a závěrečných tanců komických figur. Hlavní '''H'''. komickou figurou byl Hanswurst a jeho loutkové divadlo poutalo diváky zejména novými nákladnými kostýmy a dekoracemi. Obě představení se za den prý vystřídala asi pětkrát, vždy při plném hledišti. Ač další '''H'''. činnost není doložena, lze předpokládat, že až do smrti působil na různých místech Vídně. Protokol o '''H'''. dědictví poskytuje podrobné údaje o 56 loutkách, jejich bohatých kostýmech i o dekoracích a rekvizitách jeho divadla. Podle popisu pozůstalosti lze usuzovat, že ­vedle marionetových představení předváděl i stínové divadlo a různé mechanické produkce (např. scénu ''Archa Noemova''), které zobrazovaly dobývání měst, námořní bitvy a podobné scény založené na vizuálních efektech.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]