Haymerle, Johann Wolfgang: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

8. 3. 1672

8. 3. 1672

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Planá u Mariánských Lázní

Planá u Mariánských Lázní

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

2. 5. 1747

2. 5. 1747

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Vídeň (Rakousko)

Vídeň (Rakousko)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Jméno psáno v mnoha variantách: Hämerl, Hei­merl, Heimerle apod. – Syn L. Hämerla, krejčovského mistra a měšťana v Plané a jeho manželky Magdaleny, roz. Siberové. Chopil se otcova řemesla a již 1707 působil ve Vídni jako „dvorem uznaný krejčovský mistr“, později jako obchodník s plátnem a galanterií a dvorní dodavatel. S nejstarším synem Philippem (asi 1697–1746) jako společníkem byl 1723–40 nájemcem (appaltatore) vídeňského dvorního divadla se závazkem uspořádat pro potřebu dvora za roční úhradu 50 000 zlatých (od 1730 za 54000) jednu velkou a dvě malé opery, jednu serenátu, tři oratoria „u svatého hrobu“ a rozmanitá komorní představení. Hned první '''H'''. produkce, pražské provedení opery → J. J. Fuxe ''Costanza e Fortezza ''[Stálost a síla, festa tea­trale per musica, l: P. Pariati], inscenované 1723 při příležitosti české korunovace Karla VI. k narozeninám císařovny Alžběty Kristiny, se stala nejvýznamnější divadelní událostí baroka v českých zemích. Pro nákladnou akci tohoto druhu se počítalo s mimořádnou odměnou; '''H'''. srozuměný s částkou 42 000 zlatých žádal dodatečně o přídavek na úhradu nečekaně vysokých nákladů na zbudování plenérového divadla navrženého → G. Galli-Bibienou (pouze dřevo a kovové součásti stály 5 500 zlatých). Producentský debut byl jednoznačně úspěšný a v tištěném libretu opery, bohatě vybaveném mědirytinami, byl '''H'''. podíl po zásluze vyzdvižen. Na zpáteční cestě dvora do Vídně zorganizoval '''H'''. ve Znojmě k císařovniným jmeninám 19. 11. 1723 představení serenáty → A. Caldary ''La concordia de’pianeti ''[Svornost planet, l: P. Pariati], provedené v podvečer před sídlem císařského páru na dvou vysokých slavnostně vyzdobených triumfálních vozech. 1732 byl '''H'''. pověřen přípravou další Caldarovy opery k oslavě narozenin císařovny → ''L’asilo d’amore ''[Útočiště lásky], která měla být provedena v zámecké zahradě českokrumlovské rezidence císařského vrchního štolby, knížete Adama Františka Schwarzenberka. V důsledku smrti knížete (usmrcen chybným výstřelem císaře na lovu jelenů v Brandýse nad Labem) bylo představení přeloženo do Lince. Během sedmnáctiletého působení uspořádal '''H'''. na 130 oper, serenát, komorních slavností a oratorií, jejichž celkové náklady se pohybovaly kolem jednoho milionu zlatých. Při ukončení své činnosti 1740 (nájemcem dvorní opery se stal divadelní inspektor F. Zilli) byl povýšen do šlechtického stavu. Krátce nato císař Karel VI. zemřel a éra velké dvorní opery barokního stylu skončila.

Jméno psáno v mnoha variantách: Hämerl, Hei­merl, Heimerle apod. – Syn L. Hämerla, krejčovského mistra a měšťana v Plané a jeho manželky Magdaleny, roz. Siberové. Chopil se otcova řemesla a již 1707 působil ve Vídni jako „dvorem uznaný krejčovský mistr“, později jako obchodník s plátnem a galanterií a dvorní dodavatel. S nejstarším synem Philippem (asi 1697–1746) jako společníkem byl 1723–40 nájemcem (appaltatore) vídeňského dvorního divadla se závazkem uspořádat pro potřebu dvora za roční úhradu 50 000 zlatých (od 1730 za 54000) jednu velkou a dvě malé opery, jednu serenátu, tři oratoria „u svatého hrobu“ a rozmanitá komorní představení. Hned první '''H'''. produkce, pražské provedení opery → J. J. Fuxe ''Costanza e Fortezza ''[Stálost a síla, festa tea­trale per musica, l: P. Pariati], inscenované 1723 při příležitosti české korunovace Karla VI. k narozeninám císařovny Alžběty Kristiny, se stala nejvýznamnější divadelní událostí baroka v českých zemích. Pro nákladnou akci tohoto druhu se počítalo s mimořádnou odměnou; '''H'''. srozuměný s částkou 42 000 zlatých žádal dodatečně o přídavek na úhradu nečekaně vysokých nákladů na zbudování plenérového divadla navrženého → G. Galli-Bibienou (pouze dřevo a kovové součásti stály 5 500 zlatých). Producentský debut byl jednoznačně úspěšný a v tištěném libretu opery, bohatě vybaveném mědirytinami, byl '''H'''. podíl po zásluze vyzdvižen. Na zpáteční cestě dvora do Vídně zorganizoval '''H'''. ve Znojmě k císařovniným jmeninám 19. 11. 1723 představení serenáty → A. Caldary ''La concordia de’pianeti ''[Svornost planet, l: P. Pariati], provedené v podvečer před sídlem císařského páru na dvou vysokých slavnostně vyzdobených triumfálních vozech. 1732 byl '''H'''. pověřen přípravou další Caldarovy opery k oslavě narozenin císařovny → ''L’asilo d’amore ''[Útočiště lásky], která měla být provedena v zámecké zahradě českokrumlovské rezidence císařského vrchního štolby, knížete Adama Františka Schwarzenberka. V důsledku smrti knížete (usmrcen chybným výstřelem císaře na lovu jelenů v Brandýse nad Labem) bylo představení přeloženo do Lince. Během sedmnáctiletého působení uspořádal '''H'''. na 130 oper, serenát, komorních slavností a oratorií, jejichž celkové náklady se pohybovaly kolem jednoho milionu zlatých. Při ukončení své činnosti 1740 (nájemcem dvorní opery se stal divadelní inspektor F. Zilli) byl povýšen do šlechtického stavu. Krátce nato císař Karel VI. zemřel a éra velké dvorní opery barokního stylu skončila.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]