Galli-Bibiena, Giuseppe: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (založení hesla)
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Giuseppe</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Giuseppe</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>GALLI-BIBIENA</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>GALLI-BIBIENA</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
5. 1. 1696
 
5. 1. 1696
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Parma (Itálie)
 
Parma (Itálie)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
1757
 
1757
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Berlín (Německo)
 
Berlín (Německo)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>jevištní výtvarník, divadelní projektant,</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>jevištní výtvarník, divadelní projektant,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
</ee:perex>
+
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Psán řidčeji též Bibbiena. V Praze od 1725 pobýval '''G'''.'''-B'''. bratr Giovanni Maria Fabian Sebastian, o jehož tvorbě není známo nic bližšího. – Syn Ferdinanda G.-B. (1657–1743), u něhož se vyučil za pobytu v Barceloně. 1712 doprovázel do Vídně otce, který se stal prvním divadelním inženýrem císařského dvora (příslušela mu péče o výtvarnou a technickou stránku představení). Giuseppe se na jeho pracích brzy aktivně podílel a 1716 vytvořil dekorace do plenérové inscenace → Fuxovy opery ''Angelica vincitrice di Alcina'' [Angelika přemožitelka Alciny, tříaktová festa teatrale s licenzou, l: P. Pariati, 14. 9. 1716 na vodní ploše u letohrádku Favorita, dnes gymnázium nadace Theresianische Akademie]. V operních libretech je '''G'''.'''-B'''. od 1718 uváděn jako „druhý divadelní inženýr“, jehož činnost zahrnovala vedle tvorby divadelních výprav i návrhy slavobran, katafalků a dalších příležitostných dekorací. Významné úkoly mu přinesly svatební slavnosti pozdějšího saského kurfiřta Friedricha Augusta II. (jako král polský August III.) s rakouskou arcivévodkyní Marií Josefou (1719), sňatek prince Karla Albrechta Bavorského s Marií Amalií, dcerou Josefa I. (1722), a korunovace Karla VI. českým králem v Praze 1723. V té době už '''G'''.'''-B'''. zcela zastupoval svého nemocného otce, jehož titul prvního divadelního inženýra mu byl 1727 formálně udělen. 1729 navrhl '''G'''.'''-B'''. slavobránu k pražskému svatořečení Jana Nepomuckého a 1735/36 dodal dekorace pro zámecké divadlo → Jana Adama Questenberka v Jaroměřicích. Rytinový soubor ''Architetture e Prospettive'', představující reprezentativní výběr jeho divadelních i jiných dekorací, dedikoval 1740 císaři Karlu VI. Od druhé poloviny čtyřicátých let 18. stol. se těžiště jeho činnosti přesunulo do Německa. 1747 působil v Drážďanech, 1748 zbudoval a zařídil (spolu se synem Carlem) dvorní divadlo v Bayreuthu, 1750 přestavěl divadlo v drážďanském Zwingeru a 1753 tamní operní divadlo. Až do smrti pak dělil své aktivity mezi Drážďany a Berlín.
 
Psán řidčeji též Bibbiena. V Praze od 1725 pobýval '''G'''.'''-B'''. bratr Giovanni Maria Fabian Sebastian, o jehož tvorbě není známo nic bližšího. – Syn Ferdinanda G.-B. (1657–1743), u něhož se vyučil za pobytu v Barceloně. 1712 doprovázel do Vídně otce, který se stal prvním divadelním inženýrem císařského dvora (příslušela mu péče o výtvarnou a technickou stránku představení). Giuseppe se na jeho pracích brzy aktivně podílel a 1716 vytvořil dekorace do plenérové inscenace → Fuxovy opery ''Angelica vincitrice di Alcina'' [Angelika přemožitelka Alciny, tříaktová festa teatrale s licenzou, l: P. Pariati, 14. 9. 1716 na vodní ploše u letohrádku Favorita, dnes gymnázium nadace Theresianische Akademie]. V operních libretech je '''G'''.'''-B'''. od 1718 uváděn jako „druhý divadelní inženýr“, jehož činnost zahrnovala vedle tvorby divadelních výprav i návrhy slavobran, katafalků a dalších příležitostných dekorací. Významné úkoly mu přinesly svatební slavnosti pozdějšího saského kurfiřta Friedricha Augusta II. (jako král polský August III.) s rakouskou arcivévodkyní Marií Josefou (1719), sňatek prince Karla Albrechta Bavorského s Marií Amalií, dcerou Josefa I. (1722), a korunovace Karla VI. českým králem v Praze 1723. V té době už '''G'''.'''-B'''. zcela zastupoval svého nemocného otce, jehož titul prvního divadelního inženýra mu byl 1727 formálně udělen. 1729 navrhl '''G'''.'''-B'''. slavobránu k pražskému svatořečení Jana Nepomuckého a 1735/36 dodal dekorace pro zámecké divadlo → Jana Adama Questenberka v Jaroměřicích. Rytinový soubor ''Architetture e Prospettive'', představující reprezentativní výběr jeho divadelních i jiných dekorací, dedikoval 1740 císaři Karlu VI. Od druhé poloviny čtyřicátých let 18. stol. se těžiště jeho činnosti přesunulo do Německa. 1747 působil v Drážďanech, 1748 zbudoval a zařídil (spolu se synem Carlem) dvorní divadlo v Bayreuthu, 1750 přestavěl divadlo v drážďanském Zwingeru a 1753 tamní operní divadlo. Až do smrti pak dělil své aktivity mezi Drážďany a Berlín.
  
Řádka 62: Řádka 60:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav  – Academia 2007, s. 184–187{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]{{break}}</ee:author>
<ee:source></ee:source><br/>
+
<ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Hilmera]]</ee:author>
+
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]
 
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

Verze z 16. 1. 2017, 11:11

Giuseppe GALLI-BIBIENA
* 5. 1. 1696 Parma (Itálie)
1757 Berlín (Německo)
jevištní výtvarník, divadelní projektant



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.