Einziger, Mathias Joseph: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Mathias Joseph</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Mathias Joseph</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>EINZIGER</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>EINZIGER</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
18. stol. | 18. stol. | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
18. stol. | 18. stol. | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herec, loutkář, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herec, loutkář, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Psán též jako Einzinger, Einsinger. – Jeho divadelní aktivity jsou doloženy v období 1763–79, životní data známa nejsou. Poprvé se objevuje 1763 v uherském Rábu (Győr) se společností, v níž byli čtyři herci a dvě herečky. O masopustu 1764 hrál ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a brzy nato, pravděpodobně v září, před vídeňským dvorem na zámku v Holíči. Po hostování v Celovci (Klagenfurt) se na karneval 1767 vrátil do Vídeňského Nového Města, po Velikonocích hrál s jedenáctičlennou společností a také s loutkami v Olomouci, kam se na podzim opět vrátil po hostování v Opavě. Jeho žádost o povolení hrát s loutkami během brněnského trhu byla odmítnuta. V žádosti o povolení produkcí v olomouckém městském divadle o Velikonocích 1773 i v žádosti podávané o několik měsíců později v Kroměříži o sobě sděloval, že je „usedlý zakoupený měšťan trnavský“. ''Historisch-Kritische Theaterchronik von Wien'' (1774) charakterizuje '''E'''. jako známého Hanswursta z Trnavy, který v tomto jediném univerzitním městě tehdejších Uher bavil během zimy „město a studující mládež jalovými a odpornými burleskami“, ale příležitostně hrál také hry s fixovanými literárními texty (Voltaire: ''Zayre'' a ''Alzire'', K. T. Breithaupt–Ch. G. Stephanie st.: ''Der Renegat'' [Odrodilec], G. Stephanie ml.: ''Die Wirtschafterin'' [Hospodyně], Ph. Hafner: ''Der Furchtsame'' [Bázlivec]). Zpráva dodává, že zpravidla po Velikonocích opouštěl Trnavu a vydával se na pouť. '''E'''. považovaný za nejlepšího Hanswursta v celých Uhrách vystupoval po liberalizaci vídeňského „divadelního trhu“ 1776 v obcích v okolí Vídně (Spittelberg, Neulerchenfeld). 1777 hrál v Mikulově a v Brně, kde v letní boudě prováděl tzv. krejcárkové komedie. Celé Brno se prý smálo a tleskalo „laciným šprýmům jeho kašpárka“, takže i společnost → J. Böhma, hrající tehdy v Brně, byla nucena čelit jeho konkurenci uváděním lehčích žánrů. Na zimu odešel do Jihlavy a Znojma, kde hrál činohry s fixovanými texty, zpěvohry a veselohry, jakož i pantomimy. Poslední zprávou o jeho aktivitách je přípis z května 1779, jímž mu bylo povoleno uvádět produkce do konce září v boudě v Olomouci. | Psán též jako Einzinger, Einsinger. – Jeho divadelní aktivity jsou doloženy v období 1763–79, životní data známa nejsou. Poprvé se objevuje 1763 v uherském Rábu (Győr) se společností, v níž byli čtyři herci a dvě herečky. O masopustu 1764 hrál ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a brzy nato, pravděpodobně v září, před vídeňským dvorem na zámku v Holíči. Po hostování v Celovci (Klagenfurt) se na karneval 1767 vrátil do Vídeňského Nového Města, po Velikonocích hrál s jedenáctičlennou společností a také s loutkami v Olomouci, kam se na podzim opět vrátil po hostování v Opavě. Jeho žádost o povolení hrát s loutkami během brněnského trhu byla odmítnuta. V žádosti o povolení produkcí v olomouckém městském divadle o Velikonocích 1773 i v žádosti podávané o několik měsíců později v Kroměříži o sobě sděloval, že je „usedlý zakoupený měšťan trnavský“. ''Historisch-Kritische Theaterchronik von Wien'' (1774) charakterizuje '''E'''. jako známého Hanswursta z Trnavy, který v tomto jediném univerzitním městě tehdejších Uher bavil během zimy „město a studující mládež jalovými a odpornými burleskami“, ale příležitostně hrál také hry s fixovanými literárními texty (Voltaire: ''Zayre'' a ''Alzire'', K. T. Breithaupt–Ch. G. Stephanie st.: ''Der Renegat'' [Odrodilec], G. Stephanie ml.: ''Die Wirtschafterin'' [Hospodyně], Ph. Hafner: ''Der Furchtsame'' [Bázlivec]). Zpráva dodává, že zpravidla po Velikonocích opouštěl Trnavu a vydával se na pouť. '''E'''. považovaný za nejlepšího Hanswursta v celých Uhrách vystupoval po liberalizaci vídeňského „divadelního trhu“ 1776 v obcích v okolí Vídně (Spittelberg, Neulerchenfeld). 1777 hrál v Mikulově a v Brně, kde v letní boudě prováděl tzv. krejcárkové komedie. Celé Brno se prý smálo a tleskalo „laciným šprýmům jeho kašpárka“, takže i společnost → J. Böhma, hrající tehdy v Brně, byla nucena čelit jeho konkurenci uváděním lehčích žánrů. Na zimu odešel do Jihlavy a Znojma, kde hrál činohry s fixovanými texty, zpěvohry a veselohry, jakož i pantomimy. Poslední zprávou o jeho aktivitách je přípis z května 1779, jímž mu bylo povoleno uvádět produkce do konce září v boudě v Olomouci. | ||
</ee:content> | </ee:content> | ||
| Řádka 54: | Řádka 52: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2007</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2007{{break}}</ee:published><ee:source>'''Zdroj:''' ''Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla,'' ed. A. Jakubcová, Praha: Divadelní ústav – Academia 2007, s. 154–155{{break}}</ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Otto G. Schindler]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Otto G. Schindler]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | <ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]] | ||
Verze z 16. 1. 2017, 10:51
Mathias Joseph EINZIGER
* 18. stol.
† 18. stol.
herec, loutkář, ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
