Defraine, Franz Albert: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

konec 17. stol.

konec 17. stol.

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Mnichov (Německo)

Mnichov (Německo)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

po 1761

po 1761

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Uváděn též s křest. jménem František Albert a s příjmeními de Fraine, Deffrüm a Teffere. – Syn bavorského důstojníka Carla A. Defraina, studoval od 1710 na gymnáziu při salcburské benediktinské univerzitě. První zmínka o jeho divadelní činnosti se týká loutkových představení v Brně 1716, lze však předpokládat, že již dříve započalo jeho delší angažmá v souboru → J. A. Stranitzkého ve Vídni. V červnu 1723 byl v Brně členem společnosti L. E. Steinmetze. Jako samostatný principál se objevuje poprvé v létě 1724 u hraběte → Františka Antonína Šporka v Kuksu, kam přišel z Olomouce. Díky Šporkovu doporučení dostal '''D'''. na podzim téhož roku poprvé povolení hrát v pražském Manhartském domě v Celetné ulici. V jeho společnosti, ohlašované jako Hoch-Teutsche Comoedianten, tehdy byli → H. Rademin a → Ch. Schulze s manželkami a několik herců, kteří pak v Praze působili déle. Po úspěších v Praze zamířil '''D'''. 1725 do Augsburgu, Frankfurtu nad Mohanem a Kolína nad Rýnem, kde společnost vystupovala vždy pod označením Pragerische Commoedianten. V srpnu 1726 dostal '''D'''. povolení hrát přes zimu v Praze v Manhartském domě (tehdy získal do souboru → F. A. Nutha a A. M. Viertelovou, která se v říjnu téhož roku stala Nuthovou manželkou) a žádost pak každoročně, vždy s úspěchem, opakoval až do 1731. V lednu 1732 získal ještě povolení hrát o masopustu v Malostranských lázních. Své pražské působení tehdy střídal s hostováním na zámeckých scénách v Kuksu (léto 1727, 1728, 1729) a v saském Weißenfelsu (masopust 1728, 1730, 1732). V době svého druhého pražského působení byl ženat se Sabinou D., jíž se tu 10. 1. 1730 narodila dcera (rodný zápis v matrice Týnského chrámu je v češtině). 1732 '''D'''. Prahu opustil. Nastoupil znovu dráhu cestujícího principála, která jej přes Weißenfels a Lipsko přivedla koncem 1732 do Vratislavi. Tehdy '''D'''. svou společnost patrně rozpustil a jen s rodinou nastoupil počátkem 1733 angažmá u dvorního divadla v Karlsruhe. Téhož roku pak přijal nabídku hrát v Berlíně u → J. C. Eckenberga jako Harlekýn. Zde do­sáhl 1733/34 významných hereckých úspěchů (král Friedrich Wilhelm I. jej vyznamenával svou přízní). V Praze pobýval i 1734 (22. 9. narození další dcery) a pokoušel se tu získat v konkurenci s → F. Kurtzem znovu povolení ke hrám, není však známo, s jakým výsledkem.

Uváděn též s křest. jménem František Albert a s příjmeními de Fraine, Deffrüm a Teffere. – Syn bavorského důstojníka Carla A. Defraina, studoval od 1710 na gymnáziu při salcburské benediktinské univerzitě. První zmínka o jeho divadelní činnosti se týká loutkových představení v Brně 1716, lze však předpokládat, že již dříve započalo jeho delší angažmá v souboru → J. A. Stranitzkého ve Vídni. V červnu 1723 byl v Brně členem společnosti L. E. Steinmetze. Jako samostatný principál se objevuje poprvé v létě 1724 u hraběte → Františka Antonína Šporka v Kuksu, kam přišel z Olomouce. Díky Šporkovu doporučení dostal '''D'''. na podzim téhož roku poprvé povolení hrát v pražském Manhartském domě v Celetné ulici. V jeho společnosti, ohlašované jako Hoch-Teutsche Comoedianten, tehdy byli → H. Rademin a → Ch. Schulze s manželkami a několik herců, kteří pak v Praze působili déle. Po úspěších v Praze zamířil '''D'''. 1725 do Augsburgu, Frankfurtu nad Mohanem a Kolína nad Rýnem, kde společnost vystupovala vždy pod označením Pragerische Commoedianten. V srpnu 1726 dostal '''D'''. povolení hrát přes zimu v Praze v Manhartském domě (tehdy získal do souboru → F. A. Nutha a A. M. Viertelovou, která se v říjnu téhož roku stala Nuthovou manželkou) a žádost pak každoročně, vždy s úspěchem, opakoval až do 1731. V lednu 1732 získal ještě povolení hrát o masopustu v Malostranských lázních. Své pražské působení tehdy střídal s hostováním na zámeckých scénách v Kuksu (léto 1727, 1728, 1729) a v saském Weißenfelsu (masopust 1728, 1730, 1732). V době svého druhého pražského působení byl ženat se Sabinou D., jíž se tu 10. 1. 1730 narodila dcera (rodný zápis v matrice Týnského chrámu je v češtině). 1732 '''D'''. Prahu opustil. Nastoupil znovu dráhu cestujícího principála, která jej přes Weißenfels a Lipsko přivedla koncem 1732 do Vratislavi. Tehdy '''D'''. svou společnost patrně rozpustil a jen s rodinou nastoupil počátkem 1733 angažmá u dvorního divadla v Karlsruhe. Téhož roku pak přijal nabídku hrát v Berlíně u → J. C. Eckenberga jako Harlekýn. Zde do­sáhl 1733/34 významných hereckých úspěchů (král Friedrich Wilhelm I. jej vyznamenával svou přízní). V Praze pobýval i 1734 (22. 9. narození další dcery) a pokoušel se tu získat v konkurenci s → F. Kurtzem znovu povolení ke hrám, není však známo, s jakým výsledkem.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]