Da Ponte, Lorenzo: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

10. 3. 1749

10. 3. 1749

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Ceneda (Vittorio Veneto, Itálie)

Ceneda (Vittorio Veneto, Itálie)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

17. 8. 1838

17. 8. 1838

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

New York (USA)

New York (USA)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Vlastním jménem Emanuele Conegliano. – Pocházel z židovské rodiny, jeho otec byl jirchářem a obchodníkem. Kvůli druhému sňatku s katoličkou dal ovdovělý otec 1763 svou rodinu pokřtít. Emanuele dostal jméno po biskupovi, který jej křtil a později mu umožnil studium v kněžském semináři. '''D'''. obdržel 1773 nižší svěcení, avšak kněžský úřad nikdy nevykonával. Po několika dobrodružných letech strávených v Benátkách a Trevisu (profesorem literatury v semináři) byl 1779 z Benátska vyhoštěn. Uprchl do tehdy rakouské Gorice (Görz, dnes Gorizia v severovýchodní Itálii), kde se brzy prosadil jako básník (óda ''Der Wettstreit der Vögel'' [Ptačí soutěž] na tzv. mír těšínský, rakousko-pruskou mírovou smlouvu z 8. 3. 1779) a překladatel dvou tragédií z francouzštiny (jeho první práce pro divadlo). Potíže vyvolané ­literárním sporem jej přiměly Gorici opustit. Odešel do Drážďan, kde mu bylo dovoleno spolupracovat s dvorním básníkem C. Mazzolou na dramatických textech. 1782 přišel do Vídně vybaven doporučením pro dvorního skladatele A. Salieriho, který jej po smrti → P. Metastasia navrhl do funkce císařského dvorního básníka (jmenován 1783). Po smrti svého ochránce císaře Josefa II. byl '''D'''. Leopoldem II. 1791 vykázán z Vídně ve snaze uklidnit divadelní intriky a rivalitu. Odebral se do Terstu, aby se před císařem obhájil a získal naději na návrat. Poznal tu dceru anglického obchodníka N. Grahlovou, s níž se v srpnu 1792 oženil. Už v březnu tohoto roku mu bylo povoleno usadit se znovu ve Vídni a jeho rehabilitace byla oznámena ve všech novinách rakouské monarchie. Manželé se rozhodli žít v Paříži, ale posléze na radu G. Casanovy, s nímž se '''D'''. setkal v Praze, zamířili do Londýna, kde '''D'''. začal 1792 pracovat jako divadelní básník v divadle King’s Theatre in the Haymarket. Psal také libreta pro V. Martína y Solera, který se do Londýna rovněž přesunul. Po návratu z italské cesty byl 1798 '''D'''. z divadla propuštěn. Po neúspěšném knihkupeckém podnikání se vystěhoval s rodinou do Ameriky. Do New Yorku přibyli počátkem léta 1805. '''D'''. se živil jako obchodník s koloniálním zbožím, později jako lihovarník a lékárník v Sunbury (Pennsylvánie). 1819 se vrátil do New Yorku, soukromě vyučoval italštinu, otevřel si knihkupectví a propagoval italskou literaturu. Napsal memoáry, které postupně doplňoval (''Memorie di Lorenzo Da Ponte da Ceneda, scritte da esso'', New York 1823–27, rozšířené vyd. tamtéž 1829–30; ''Aggiunta alle Memorie di Lorenzo Da Ponte, scritte da esso'', tamtéž 1831). V listopadu 1825 prosadil v New Yorku uvedení Mozartova ''Dona Giovanniho'' operní společností španělského tenoristy M. Garcíi. Vůbec první mozartovská inscenace na americké půdě měla velký úspěch a '''D'''., který připravil libreto v italštině a angličtině, byl aplaudován ve své lóži. Jeho hmotné poměry se však nezlepšily a po smrti manželky (1831) dožil v chudobě.

Vlastním jménem Emanuele Conegliano. – Pocházel z židovské rodiny, jeho otec byl jirchářem a obchodníkem. Kvůli druhému sňatku s katoličkou dal ovdovělý otec 1763 svou rodinu pokřtít. Emanuele dostal jméno po biskupovi, který jej křtil a později mu umožnil studium v kněžském semináři. '''D'''. obdržel 1773 nižší svěcení, avšak kněžský úřad nikdy nevykonával. Po několika dobrodružných letech strávených v Benátkách a Trevisu (profesorem literatury v semináři) byl 1779 z Benátska vyhoštěn. Uprchl do tehdy rakouské Gorice (Görz, dnes Gorizia v severovýchodní Itálii), kde se brzy prosadil jako básník (óda ''Der Wettstreit der Vögel'' [Ptačí soutěž] na tzv. mír těšínský, rakousko-pruskou mírovou smlouvu z 8. 3. 1779) a překladatel dvou tragédií z francouzštiny (jeho první práce pro divadlo). Potíže vyvolané ­literárním sporem jej přiměly Gorici opustit. Odešel do Drážďan, kde mu bylo dovoleno spolupracovat s dvorním básníkem C. Mazzolou na dramatických textech. 1782 přišel do Vídně vybaven doporučením pro dvorního skladatele A. Salieriho, který jej po smrti → P. Metastasia navrhl do funkce císařského dvorního básníka (jmenován 1783). Po smrti svého ochránce císaře Josefa II. byl '''D'''. Leopoldem II. 1791 vykázán z Vídně ve snaze uklidnit divadelní intriky a rivalitu. Odebral se do Terstu, aby se před císařem obhájil a získal naději na návrat. Poznal tu dceru anglického obchodníka N. Grahlovou, s níž se v srpnu 1792 oženil. Už v březnu tohoto roku mu bylo povoleno usadit se znovu ve Vídni a jeho rehabilitace byla oznámena ve všech novinách rakouské monarchie. Manželé se rozhodli žít v Paříži, ale posléze na radu G. Casanovy, s nímž se '''D'''. setkal v Praze, zamířili do Londýna, kde '''D'''. začal 1792 pracovat jako divadelní básník v divadle King’s Theatre in the Haymarket. Psal také libreta pro V. Martína y Solera, který se do Londýna rovněž přesunul. Po návratu z italské cesty byl 1798 '''D'''. z divadla propuštěn. Po neúspěšném knihkupeckém podnikání se vystěhoval s rodinou do Ameriky. Do New Yorku přibyli počátkem léta 1805. '''D'''. se živil jako obchodník s koloniálním zbožím, později jako lihovarník a lékárník v Sunbury (Pennsylvánie). 1819 se vrátil do New Yorku, soukromě vyučoval italštinu, otevřel si knihkupectví a propagoval italskou literaturu. Napsal memoáry, které postupně doplňoval (''Memorie di Lorenzo Da Ponte da Ceneda, scritte da esso'', New York 1823–27, rozšířené vyd. tamtéž 1829–30; ''Aggiunta alle Memorie di Lorenzo Da Ponte, scritte da esso'', tamtéž 1831). V listopadu 1825 prosadil v New Yorku uvedení Mozartova ''Dona Giovanniho'' operní společností španělského tenoristy M. Garcíi. Vůbec první mozartovská inscenace na americké půdě měla velký úspěch a '''D'''., který připravil libreto v italštině a angličtině, byl aplaudován ve své lóži. Jeho hmotné poměry se však nezlepšily a po smrti manželky (1831) dožil v chudobě.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]