Bustelli, Giuseppe: Porovnání verzí

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>

<span id="PageFillProgress">3</span>

<span id="PageFillProgress">3</span>

1731

1731

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

asi Lucardo (Itálie)

asi Lucardo (Itálie)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

2. 3. 1781

2. 3. 1781

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

Vídeň (Rakousko)

Vídeň (Rakousko)

</ee:mvchronology>

</ee:mvchronology>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

Křest. jméno psáno též Joseph, Josef, příjmení také Postelli. – Podle soupisu mužského obyvatelstva Nového Města pražského (1770) byl rodákem „z Lucarda“ (⇒ ''Šebesta'' 1924), ale bližší informace o jeho původu nejsou známy. 1764 začal podnikat v divadelní sféře a v žádosti o pronájem divadla uvedl, že je vyučeným obchodníkem. V předchozím období údajně působil v Brně (⇒ Teuber I 1883). 13. ledna 1764 se '''B'''. u vrchního hospodářského ředitelství ucházel o pronájem Divadla v Kotcích na Starém Městě pražském. Byl podrobně informován jak o praxi operního provozu v Itálii, tak o diva­delních poměrech v Praze, kde opera vinou vleklého sporu mezi → G. Molinarim a → J. Kurtzem 1763 zbankrotovala. Disponoval dostatkem hmotných prostředků, které hodlal využít pro obnovení stabilního divadelního provozu opery i činohry v němčině, italštině i francouzštině s cílem, aby bylo spokojeno publikum a aby obec dostávala nájemné řádně ve smluvených intervalech. Zaplatil jednorázově částku 1000 zlatých a zavázal se k ročnímu nájmu 900 zlatých, který složil na tři roky dopředu. Získal tak divadlo do dědičného pronájmu. Stávající smlouva s dosavadním nájemcem Kurtzem měla sice platit až do poloviny září 1766, ale vídeňský dvůr Kurtzovo další působení v Praze výslovně zapověděl. '''B'''. tak ­mohl neprodleně zahájit své více než patnáctileté působení ve střední Evropě, pro jehož počátek a centrum zvolil Prahu. Stal se úspěšným divadelním ředitelem, jehož působnost sahala i do dalších měst (Drážďany, Braunschweig, Vídeň). V době stagnace operního provozu na sklonku sedmdesátých let 18. stol. se '''B'''. častěji zdržoval v Itálii a ve Vídni, kde také ve věku padesáti let zemřel.

Křest. jméno psáno též Joseph, Josef, příjmení také Postelli. – Podle soupisu mužského obyvatelstva Nového Města pražského (1770) byl rodákem „z Lucarda“ (⇒ ''Šebesta'' 1924), ale bližší informace o jeho původu nejsou známy. 1764 začal podnikat v divadelní sféře a v žádosti o pronájem divadla uvedl, že je vyučeným obchodníkem. V předchozím období údajně působil v Brně (⇒ Teuber I 1883). 13. ledna 1764 se '''B'''. u vrchního hospodářského ředitelství ucházel o pronájem Divadla v Kotcích na Starém Městě pražském. Byl podrobně informován jak o praxi operního provozu v Itálii, tak o diva­delních poměrech v Praze, kde opera vinou vleklého sporu mezi → G. Molinarim a → J. Kurtzem 1763 zbankrotovala. Disponoval dostatkem hmotných prostředků, které hodlal využít pro obnovení stabilního divadelního provozu opery i činohry v němčině, italštině i francouzštině s cílem, aby bylo spokojeno publikum a aby obec dostávala nájemné řádně ve smluvených intervalech. Zaplatil jednorázově částku 1000 zlatých a zavázal se k ročnímu nájmu 900 zlatých, který složil na tři roky dopředu. Získal tak divadlo do dědičného pronájmu. Stávající smlouva s dosavadním nájemcem Kurtzem měla sice platit až do poloviny září 1766, ale vídeňský dvůr Kurtzovo další působení v Praze výslovně zapověděl. '''B'''. tak ­mohl neprodleně zahájit své více než patnáctileté působení ve střední Evropě, pro jehož počátek a centrum zvolil Prahu. Stal se úspěšným divadelním ředitelem, jehož působnost sahala i do dalších měst (Drážďany, Braunschweig, Vídeň). V době stagnace operního provozu na sklonku sedmdesátých let 18. stol. se '''B'''. častěji zdržoval v Itálii a ve Vídni, kde také ve věku padesáti let zemřel.

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]

<ee:category>[[Category:Starší divadlo v českých zemích]]