Kantor, Alexandr: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 1: Řádka 1:
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
 
<span id="PageFillProgress">4</span>
</ee:progress>
+
</ee:progress>{{Infobox Osoba
{{Infobox Osoba
+
| jméno=<ee:firstname>Alexandr</ee:firstname>  
| jméno = <ee:firstname>Alexandr</ee:firstname>  
+
| příjmení=<ee:lastname>KANTOR</ee:lastname>
| příjmení = <ee:lastname>KANTOR</ee:lastname>
+
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
+
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
+
 
14. 2. 1871
 
14. 2. 1871
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place">
+
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
Beroun (CZ)
 
Beroun (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
+
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
6. 9. 1929
 
6. 9. 1929
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
+
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
Ostrava (CZ)
 
Ostrava (CZ)
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
+
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herec, režisér, autor her pro děti</ee:profession>
+
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 +
| povolání=<ee:profession>herec, režisér, autor her pro děti</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
 
Od 1887 do konce první války cestoval s řadou divadelních společností; osvědčil se jako realistický herec se smyslem pro drobnokresbu a oblíbený komik. S K. Želenským krátce vedl cestující Českou činohru (1918). Poté nalezl doživotní působiště v Ostravě, kde se těšil značné popularitě. Hrál i režíroval v realistickém duchu. Nepříliš úspěšně se pokoušel psát divadelní hry (na jeviště se dostaly jen dvě).
 
Od 1887 do konce první války cestoval s řadou divadelních společností; osvědčil se jako realistický herec se smyslem pro drobnokresbu a oblíbený komik. S K. Želenským krátce vedl cestující Českou činohru (1918). Poté nalezl doživotní působiště v Ostravě, kde se těšil značné popularitě. Hrál i režíroval v realistickém duchu. Nepříliš úspěšně se pokoušel psát divadelní hry (na jeviště se dostaly jen dvě).
</ee:perex>
+
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
<cshow logged="1">
+
<ee:content>
+
 
Syn herce Antonína K. a jeho ženy Marie Matyldy, dcery principála J. Kullase. Vyrůstal v prostředí kočovných společností, u nichž hrával dětské role. 1887 utekl ke společnosti J. Faltyse, postupně vystřídal angažmá u ředitelů V. K. Jelínka (od 1889), J. Muška (1891, 1895, 1900, 1906/07), F. Pokorného (1892/93), E. Zöllnerové (1893), M. Kozlanské (za vedení A. Chlumského, 1895) aj. V období 1903–15 byl čtyřikrát u J. Štekra, mezitím hrál u K. Postla (1904/05), J. Hodra (1911–12), V. Mlčkovského (podzim 1913) a R. Příbramského (prosinec 1913), v nezjištěnou dobu u Divadla sdružených měst východočeských. Za války cestoval se společností A. Konětopské-Havlíčkové (1915–18) a krátce s Českou činohrou, kterou s K. Želenským vedl (1918). Od začátku 1919 působil v Ostravě, kde začínal v souboru A. J. Frýdy, vedeném A. Drašarem a vystupujícím v Národním domě, pak ho angažoval V. Jiřikovský do prvního stálého souboru nově zřízeného českého divadla a členem Národního divadla moravskoslezského byl '''K.''' až do své smrti. Na jaře 1929 byl stižen rakovinou, které podlehl.
 
Syn herce Antonína K. a jeho ženy Marie Matyldy, dcery principála J. Kullase. Vyrůstal v prostředí kočovných společností, u nichž hrával dětské role. 1887 utekl ke společnosti J. Faltyse, postupně vystřídal angažmá u ředitelů V. K. Jelínka (od 1889), J. Muška (1891, 1895, 1900, 1906/07), F. Pokorného (1892/93), E. Zöllnerové (1893), M. Kozlanské (za vedení A. Chlumského, 1895) aj. V období 1903–15 byl čtyřikrát u J. Štekra, mezitím hrál u K. Postla (1904/05), J. Hodra (1911–12), V. Mlčkovského (podzim 1913) a R. Příbramského (prosinec 1913), v nezjištěnou dobu u Divadla sdružených měst východočeských. Za války cestoval se společností A. Konětopské-Havlíčkové (1915–18) a krátce s Českou činohrou, kterou s K. Želenským vedl (1918). Od začátku 1919 působil v Ostravě, kde začínal v souboru A. J. Frýdy, vedeném A. Drašarem a vystupujícím v Národním domě, pak ho angažoval V. Jiřikovský do prvního stálého souboru nově zřízeného českého divadla a členem Národního divadla moravskoslezského byl '''K.''' až do své smrti. Na jaře 1929 byl stižen rakovinou, které podlehl.
  
Řádka 89: Řádka 87:
 
<ee:bibliography_content>SOA Praha: Sbírka matrik, Beroun 30, matrika narozených 1839–1873, s. 367, obr. 370.</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>SOA Praha: Sbírka matrik, Beroun 30, matrika narozených 1839–1873, s. 367, obr. 370.</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>17. 3. 1915 [nabídka K. her]; J. Myron: A. K., in ''Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929'', ed. L. Knotek, Moravská Ostrava 1929, s. 82–86; ● nekrology: J. Myron, ''Divadlo'' 15, 1929, s. 20; Dr. [R. Drnek], ''Moravskoslezský deník'' 7. 9. 1929; A. Rýdl, ''Duch času'' 8. 9. 1929 ●; J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 196, 215, 223; M. Zbavitel: ''Jiří Myron'', Praha 1980, zvl. s. 73–75 + ''Osm hereckých portrétů'', Praha 1985, s. 18–33.<br/>Biografický slovník Slezska a severní Moravy; Buchner</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>17. 3. 1915 [nabídka K. her]; J. Myron: A. K., in ''Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929'', ed. L. Knotek, Moravská Ostrava 1929, s. 82–86 ● nekrology: J. Myron, ''Divadlo'' 15, 1929, s. 20; Dr. [R. Drnek], ''Moravskoslezský deník'' 7. 9. 1929; A. Rýdl, ''Duch času'' 8. 9. 1929 ● J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 196, 215, 223; M. Zbavitel: ''Jiří Myron'', Praha 1980, zvl. s. 73–75 + ''Osm hereckých portrétů'', Praha 1985, s. 18–33.<br/>Biografický slovník Slezska a severní Moravy; Buchner</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
Řádka 111: Řádka 109:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
<ee:published>'''Vznik:''' 2015</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 2015{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Štefanides]], [[Eva Šormová]]{{break}}</ee:author>
<ee:source></ee:source><br/>
+
<ee:author>'''Autor:''' [[Jiří Štefanides]], [[Eva Šormová]]</ee:author>
+
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
 
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]]
Řádka 120: Řádka 116:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 28. 11. 2016, 15:02

Alexandr KANTOR
* 14. 2. 1871 Beroun (CZ)
6. 9. 1929 Ostrava (CZ)
herec, režisér, autor her pro děti

Od 1887 do konce první války cestoval s řadou divadelních společností; osvědčil se jako realistický herec se smyslem pro drobnokresbu a oblíbený komik. S K. Želenským krátce vedl cestující Českou činohru (1918). Poté nalezl doživotní působiště v Ostravě, kde se těšil značné popularitě. Hrál i režíroval v realistickém duchu. Nepříliš úspěšně se pokoušel psát divadelní hry (na jeviště se dostaly jen dvě).

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.