Brož, Antonín: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 21: Řádka 21:
 
| povolání=<ee:profession>herec, režisér, divadelní ředitel,</ee:profession>
 
| povolání=<ee:profession>herec, režisér, divadelní ředitel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Přední herec ostravského divadla pocházející z herecké rodiny, představitel milovníků a později též charakterově vyzrálých typů. Střídmý, ale výrazově tvárný projev umocňoval znělým hlasem a drobnokresbou povah. V divadle uplatnil i své hudební a výtvarné nadání.         
+
Přední herec ostravského divadla pocházející z herecké rodiny, představitel milovníků a později též charakterově vyzrálých typů. Střídmý, ale výrazově tvárný projev umocňoval znělým hlasem a drobnokresbou povah. V divadle uplatnil i hudební a výtvarné nadání.         
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
Narodil se do herecké rodiny Karla (1851−1925) a Kateřiny (rozené Schneiderové, viz Činohra 19. stol., 1861−1951) B., na štaci Choděrovy společnosti. Z pěti sourozenců se herectví věnovaly sestry Růžena (provd. Opravilová, 1892−1976) a Marie (provd. Lhotová, podruhé Stejskalová, 1901−1987). Hudební nadání zděděné po otci rozvinul při studiu na varhanickém oddělení Státní konzervatoře v Brně (1912−15), kde byl jeho profesorem hudební teorie L. Janáček. První dětské role hrál u Šumovy společnosti, později působil u divadelní společnosti svého otce, kde se setkával s hostujícími umělci z Prahy nebo z Brna. 1915 musel narukovat, byl však přeložen k vojenské hudbě. V posledním válečném roce byl zproštěn vojenské služby a přidělen jako dělník do cukrovaru v Oslavanech. 1919 získal angažmá v činohře brněnského Národního divadla (kde statoval již za studií), 1922 přešel do Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě. V březnu 1940, kdy byla budova Národního divadla moravskoslezského zabrána Němci, se stal důvěrníkem činohry a spolu s J. Paclem se účastnil ministerských jednání o financích na adaptaci Národního domu, kam se české divadlo přestěhovalo. 1941 odešel do Prahy, kde žila rodina jeho bratra, plukovníka generálního štábu Jaroslava B., t. č. v zahraničí. Získal angažmá v pražské Uranii (1941–45) i příležitost k několika filmovým rolím. Po osvobození se na jednu sezonu vrátil do Ostravy. 1946 se stal krátce uměleckým ředitelem Divadla Těšínského Slezska v Českém Těšíně, kde založil samostatný operetní soubor, těšící se značné divácké oblibě. 1947 nastoupil do činohry Slezského národního divadla v Opavě, kde působil do konce 1953. Od 1. ledna 1954 získal vytoužené angažmá ve Státním divadle v Ostravě, kde zůstal až do odchodu do penze (1960) a kde i nadále pohostinsky vystupoval. 1959 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Zemřel nečekaně ve svém bytě v Ostravě-Porubě. (Úmrtí, lékařem stanoveno post mortem, bývá chybně uváděno též 22. či 29. 12. 1983.)
 
Narodil se do herecké rodiny Karla (1851−1925) a Kateřiny (rozené Schneiderové, viz Činohra 19. stol., 1861−1951) B., na štaci Choděrovy společnosti. Z pěti sourozenců se herectví věnovaly sestry Růžena (provd. Opravilová, 1892−1976) a Marie (provd. Lhotová, podruhé Stejskalová, 1901−1987). Hudební nadání zděděné po otci rozvinul při studiu na varhanickém oddělení Státní konzervatoře v Brně (1912−15), kde byl jeho profesorem hudební teorie L. Janáček. První dětské role hrál u Šumovy společnosti, později působil u divadelní společnosti svého otce, kde se setkával s hostujícími umělci z Prahy nebo z Brna. 1915 musel narukovat, byl však přeložen k vojenské hudbě. V posledním válečném roce byl zproštěn vojenské služby a přidělen jako dělník do cukrovaru v Oslavanech. 1919 získal angažmá v činohře brněnského Národního divadla (kde statoval již za studií), 1922 přešel do Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě. V březnu 1940, kdy byla budova Národního divadla moravskoslezského zabrána Němci, se stal důvěrníkem činohry a spolu s J. Paclem se účastnil ministerských jednání o financích na adaptaci Národního domu, kam se české divadlo přestěhovalo. 1941 odešel do Prahy, kde žila rodina jeho bratra, plukovníka generálního štábu Jaroslava B., t. č. v zahraničí. Získal angažmá v pražské Uranii (1941–45) i příležitost k několika filmovým rolím. Po osvobození se na jednu sezonu vrátil do Ostravy. 1946 se stal krátce uměleckým ředitelem Divadla Těšínského Slezska v Českém Těšíně, kde založil samostatný operetní soubor, těšící se značné divácké oblibě. 1947 nastoupil do činohry Slezského národního divadla v Opavě, kde působil do konce 1953. Od 1. ledna 1954 získal vytoužené angažmá ve Státním divadle v Ostravě, kde zůstal až do odchodu do penze (1960) a kde i nadále pohostinsky vystupoval. 1959 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Zemřel nečekaně ve svém bytě v Ostravě-Porubě. (Úmrtí, lékařem stanoveno post mortem, bývá chybně uváděno též 22. či 29. 12. 1983.)
Řádka 130: Řádka 130:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 16. 11. 2016, 10:51

Antonín Brož
* 9. 9. 1895 Kunovice u Uherského Hradiště (CZ)
10. 12. 1983 Ostrava (CZ)
herec, režisér, divadelní ředitel

Přední herec ostravského divadla pocházející z herecké rodiny, představitel milovníků a později též charakterově vyzrálých typů. Střídmý, ale výrazově tvárný projev umocňoval znělým hlasem a drobnokresbou povah. V divadle uplatnil i hudební a výtvarné nadání.         

Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.