Waitzhofer, Roman: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Roman </ee:firstname>  
+
| jméno=<ee:firstname>Roman</ee:firstname>  
 
| příjmení=<ee:lastname>WAITZHOFER</ee:lastname>
 
| příjmení=<ee:lastname>WAITZHOFER</ee:lastname>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
Řádka 12: Řádka 12:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
24. 7. 1804  
+
24. 7. 1804
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Řádka 19: Řádka 19:
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>herec, divadelní ředitel, </ee:profession>
+
| povolání=<ee:profession>herec, divadelní ředitel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
 
</ee:perex><cshow logged="1"><ee:content>
Příjmení psáno též Waitzhof, Waizenhofer, Waitzhoffer, Waizhofer, Waitzhöfer, Wei(t)zhofer, Weizhoffer, Weitzenhofer, křest. jméno Romanus. – První divadelní zkušenosti získával 1767 v Hamburku za působení dramaturga G. E. Lessinga, formujícího tamější „národní divadlo“. Vystoupil např. jako Trumann v měšťanské truchlohře H. A. Bassewitze ''Der Kaufmann von London'' [Kupec londýnský ⇒ Meyer 2/XVI, s. 21]. Vzápětí se společně s manželkou Franziskou (role něžných a naivních dívek) objevil ve společnosti → J. Kurtze ve Frankfurtu nad Mohanem v oboru prvních milovníků a hrdinů (Tellheim, Lessing: ''Minna von Barnhelm''; Leander, K. A. Suabe dle M.-A. Le Granda:''Der hellsehende Blinde'' [Vidoucí slepý], manželka jako Lisette), v Mohuči a v dalších městech (1767/68). Členy této společnosti byli mj. i pozdější samostatní principálové → J. B. Bergobzoom a → K. Wahr. 1769/70 hráli manželé v Praze u → J. J. Bruniana vedlejší role, '''W'''. např. Wichnera ve veselohře J. Ch. Brandese ''Der Graf von Olsbach'' a jeho manželka Frau Schnips v singspielu → F. O. Holého''Der lustige Schuster'' [Veselý švec, l: K. F. Henisch dle Ch. F. Weißeho]. Na podzim 1770 z Prahy odešli, stejně jako → J. Böhm s manželkou, k principálu K. Schaumbergovi do Brna (poprvé se představili jako Tellheim a Franziska ve hře ''Minna von Barnhelm'' 16. 10. 1770), kde strávili následujících čtrnáct let. Vedení městského divadla na Zelném trhu (v místech dnešní Reduty) převzal Böhm (1771–77) a '''W'''. se stal jeho předním hercem v oboru vážných a tragických rolí. Zastupoval jej též při řízení divadla, např. 1776 v době Böhmova hostování ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. Po principálově odchodu a krátkém ředitelském mezidobí herce J. L. Schmidta (1777/78) '''W'''. funkci 1778 převzal. V prvních třech letech řídil divadlo jako podnik tří šlechtických nájemců (F. Troyer, J. Tauber a C. Köffiler), od Velikonoc 1781 jako samostatný podnikatel. Za odstupné 4000 zlatých předal od Velikonoc 1784 vedení divadla J. B. Bergobzoomovi. V červnu a srpnu 1785 vystupoval s vlastní dvacetičlennou společností v Augsburgu. Poté se s manželkou načas vrátili do Böhmovy společnosti, s níž v červenci a srpnu 1786 působili v severoněmeckém Pyrmontu. 1786–91 vedl '''W'''. divadlo ve Štýrském Hradci, kde publiku poprvé představil Mozartovy opery ''Die Entführung aus dem Serail'' [Únos ze serailu], ''Die Hochzeit des Figaro'' [Figarova svatba] (obě 1788) a ''Don Juan'' (30. 11. 1789) a Shakespearova dramata v úpravách Ch. F. Weißeho, F. L. Schrödera a W. H. Dalberga (''Richard III.'', ''Hamlet'',''Der Mohr von Venedig'' [Mouřenín benátský; Othello], ''König Lear ''[Král Lear], vše 1787, ''Koriolan'', 1788, ''Romeo und Julia'', ''Der Kaufmann von Venedig ''[Kupec benátský], 1790). Poté se s většinou souboru přemístil do Řezna, kde byl do 1793 angažován jako ředitel činohry dvorního divadla. Pro vzájemné neshody jej tu opustila manželka. Poslední léta života strávil jako inspektor garderoby ve vídeňském divadle Burgtheater.
+
Příjmení psáno též Waitzhof, Waizenhofer, Waitzhoffer, Waizhofer, Waitzhöfer, Wei(t)zhofer, Weizhoffer, Weitzenhofer, křest. jméno Romanus. – První divadelní zkušenosti získával 1767 v Hamburku za působení dramaturga G. E. Lessinga, formujícího tamější „národní divadlo“. Vystoupil např. jako Trumann v měšťanské truchlohře H. A. Bassewitze ''Der Kaufmann von London'' [Kupec londýnský ⇒ Meyer 2/XVI, s. 21]. Vzápětí se společně s manželkou Franziskou (role něžných a naivních dívek) objevil ve společnosti → J. Kurtze ve Frankfurtu nad Mohanem v oboru prvních milovníků a hrdinů (Tellheim, Lessing: ''Minna von Barnhelm''; Leander, K. A. Suabe dle M.-A. Le Granda: ''Der hellsehende Blinde'' [Vidoucí slepý], manželka jako Lisette), v Mohuči a v dalších městech (1767/68). Členy této společnosti byli mj. i pozdější samostatní principálové → J. B. Bergobzoom a → K. Wahr. 1769/70 hráli manželé v Praze u → J. J. Bruniana vedlejší role, '''W'''. např. Wichnera ve veselohře J. Ch. Brandese ''Der Graf von Olsbach'' a jeho manželka Frau Schnips v singspielu → F. O. Holého ''Der lustige Schuster'' [Veselý švec, l: K. F. Henisch dle Ch. F. Weißeho]. Na podzim 1770 z Prahy odešli, stejně jako → J. Böhm s manželkou, k principálu K. Schaumbergovi do Brna (poprvé se představili jako Tellheim a Franziska ve hře ''Minna von Barnhelm'' 16. 10. 1770), kde strávili následujících čtrnáct let. Vedení městského divadla na Zelném trhu (v místech dnešní Reduty) převzal Böhm (1771–77) a '''W'''. se stal jeho předním hercem v oboru vážných a tragických rolí. Zastupoval jej též při řízení divadla, např. 1776 v době Böhmova hostování ve vídeňském Divadle u Korutanské brány. Po principálově odchodu a krátkém ředitelském mezidobí herce J. L. Schmidta (1777/78) '''W'''. funkci 1778 převzal. V prvních třech letech řídil divadlo jako podnik tří šlechtických nájemců (F. Troyer, J. Tauber a C. Köffiler), od Velikonoc 1781 jako samostatný podnikatel. Za odstupné 4000 zlatých předal od Velikonoc 1784 vedení divadla J. B. Bergobzoomovi. V červnu a srpnu 1785 vystupoval s vlastní dvacetičlennou společností v Augsburgu. Poté se s manželkou načas vrátili do Böhmovy společnosti, s níž v červenci a srpnu 1786 působili v severoněmeckém Pyrmontu. 1786–91 vedl '''W'''. divadlo ve Štýrském Hradci, kde publiku poprvé představil Mozartovy opery ''Die Entführung aus dem Serail'' [Únos ze serailu], ''Die Hochzeit des Figaro'' [Figarova svatba] (obě 1788) a ''Don Juan'' (30. 11. 1789) a Shakespearova dramata v úpravách Ch. F. Weißeho, F. L. Schrödera a W. H. Dalberga (''Richard III.'', ''Hamlet'', ''Der Mohr von Venedig'' [Mouřenín benátský; Othello], ''König Lear ''[Král Lear], vše 1787, ''Koriolan'', 1788, ''Romeo und Julia'', ''Der Kaufmann von Venedig ''[Kupec benátský], 1790). Poté se s většinou souboru přemístil do Řezna, kde byl do 1793 angažován jako ředitel činohry dvorního divadla. Pro vzájemné neshody jej tu opustila manželka. Poslední léta života strávil jako inspektor garderoby ve vídeňském divadle Burgtheater.
  
 
Jako herec se '''W'''. od počátku sedmdesátých let 18. stol. v Brně úspěšně uplatňoval v charakterních rolích osvícenského činoherního repertoáru (Soderini, J. Ch. Brandes: ''Die Mediceer''; Shakespearův Macbeth; Walltron, H. F. Möller: ''Der Graf von Walltron''; Tellheim, ''Minna von Barnhelm''), později zastával obor otců. Brněnská kritika mu však vytýkala násilné zdůrazňování deklamace a jednotvárně modulovaný hlas. Manželka byla zpočátku úspěšnou subretou, která svým rolím dávala potřebný elán a cit. Klesající úroveň jejích výkonů v rolích, které si později přisvojovala jako principálova žena, následná nevole publika a skandál při představení byly údajně důvodem '''W'''. předčasného odchodu z Brna.
 
Jako herec se '''W'''. od počátku sedmdesátých let 18. stol. v Brně úspěšně uplatňoval v charakterních rolích osvícenského činoherního repertoáru (Soderini, J. Ch. Brandes: ''Die Mediceer''; Shakespearův Macbeth; Walltron, H. F. Möller: ''Der Graf von Walltron''; Tellheim, ''Minna von Barnhelm''), později zastával obor otců. Brněnská kritika mu však vytýkala násilné zdůrazňování deklamace a jednotvárně modulovaný hlas. Manželka byla zpočátku úspěšnou subretou, která svým rolím dávala potřebný elán a cit. Klesající úroveň jejích výkonů v rolích, které si později přisvojovala jako principálova žena, následná nevole publika a skandál při představení byly údajně důvodem '''W'''. předčasného odchodu z Brna.
Řádka 40: Řádka 40:
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
 
* <ee:chronology_date_from>před 1750</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
* <ee:chronology_date_from>před 1750</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>24. 7. 1804 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>24. 7. 1804</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>

Verze z 12. 11. 2016, 13:02

Roman WAITZHOFER
* před 1750
24. 7. 1804 Vídeň (Rakousko)
herec, divadelní ředitel



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.