Vocedálek, František: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>dramatik, režisér, nápověda, pořadatel divadelních představení, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>dramatik, režisér, nápověda, pořadatel divadelních představení,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Prvotina ''Mojžíš'' zaujímá mezi '''V'''. dochovanými texty mimořádné místo svou rozsáhlostí (přes 3000 veršů), počtem více než 60 postav a monumentálním scénickým pojetím. Současníky byla považována za '''V'''. nejlepší práci. Děj, líčící Mojžíšův život od narození až po jeho smrt a závěrečnou vítěznou bitvu Jozua s amorejskými králi, je rozčleněn do 57 výstupů a rámován úvodní a závěrečnou opovědí s následujícími slavnostními sbory. Na osnově biblického děje '''V'''. rozpracovává i realistické a naturalistické motivy (útisk židovských robotníků egyptskými dozorci a úředníky, neúspěšná slyšení Mojžíše u faraona, bití robotníků, úplatky a udavačství apod.) a významné epizody rozvíjí zpěvními vložkami (např. výstup Mojžíšovy dojaté matky po jeho zachránění, Mojžíšův nářek v poušti, scény zamilovaných dvojic). Jak ukazuje srovnání úryvků publikovaných 1855 Mikovcem s pozdějším zápisem J. Poloprutského (před 1870), který představuje úpravu pro inscenace řízené Františkem V. ml. 1833, 1865 a 1866, procházela hra ve folklorním kontextu obvyklým procesem aktualizace. | Prvotina ''Mojžíš'' zaujímá mezi '''V'''. dochovanými texty mimořádné místo svou rozsáhlostí (přes 3000 veršů), počtem více než 60 postav a monumentálním scénickým pojetím. Současníky byla považována za '''V'''. nejlepší práci. Děj, líčící Mojžíšův život od narození až po jeho smrt a závěrečnou vítěznou bitvu Jozua s amorejskými králi, je rozčleněn do 57 výstupů a rámován úvodní a závěrečnou opovědí s následujícími slavnostními sbory. Na osnově biblického děje '''V'''. rozpracovává i realistické a naturalistické motivy (útisk židovských robotníků egyptskými dozorci a úředníky, neúspěšná slyšení Mojžíše u faraona, bití robotníků, úplatky a udavačství apod.) a významné epizody rozvíjí zpěvními vložkami (např. výstup Mojžíšovy dojaté matky po jeho zachránění, Mojžíšův nářek v poušti, scény zamilovaných dvojic). Jak ukazuje srovnání úryvků publikovaných 1855 Mikovcem s pozdějším zápisem J. Poloprutského (před 1870), který představuje úpravu pro inscenace řízené Františkem V. ml. 1833, 1865 a 1866, procházela hra ve folklorním kontextu obvyklým procesem aktualizace. | ||
| − | V ''Nové komedii o Davidoji'' předvedl '''V'''. Davidovu strmou cestu ke královskému trůnu a její dramatické zvraty formou realistických obrazů ze soudobého života. Na okázalém třípatrovém jevišti, kterého zde jako režisér využil poprvé, se v typickém narativním pojetí odehrávaly naturalistické scény bitev i obřadní výjevy svateb či „funusů“ s hudebními a zpěvními vložkami, vstupy opovědníka a okrajovými výstupy | + | V ''Nové komedii o Davidoji'' předvedl '''V'''. Davidovu strmou cestu ke královskému trůnu a její dramatické zvraty formou realistických obrazů ze soudobého života. Na okázalém třípatrovém jevišti, kterého zde jako režisér využil poprvé, se v typickém narativním pojetí odehrávaly naturalistické scény bitev i obřadní výjevy svateb či „funusů“ s hudebními a zpěvními vložkami, vstupy opovědníka a okrajovými výstupy blázna. |
Biblická hra o královně Ester představovala nepochybně jeden z vrcholů '''V'''. tvorby. Ke klíčovým scénám '''V'''. adaptace příběhu židovské dívky, která se stane královnou a zachránkyní svého národa, patřila obřadní scéna folklorní svatby, přispívající k autentičnosti pojetí „selské královny“ Ester na lidovém jevišti a k jejímu jednoznačně příznivému morálnímu hodnocení. Děj vrcholí ve chvíli, kdy se nová královna Ester rozhoduje, zda má zasáhnout ve prospěch vlastního pronásledovaného národa i přes nebezpečí, které jí hrozí. Dialog židovského vrátného Mardochea a královny Ester, který v tomto výstupu přerůstá v chórovou modlitbu Ester a židů, vystavěnou na motivickém půdorysu známé církevní antifony, patří k nejpůsobivějším pasážím. Modlitba tradovaná také jako prosba o úrodu a počátkem 19. stol. jako prosba o mír, ukazuje na další zdroje, z nichž '''V'''. ve své tvorbě čerpal. | Biblická hra o královně Ester představovala nepochybně jeden z vrcholů '''V'''. tvorby. Ke klíčovým scénám '''V'''. adaptace příběhu židovské dívky, která se stane královnou a zachránkyní svého národa, patřila obřadní scéna folklorní svatby, přispívající k autentičnosti pojetí „selské královny“ Ester na lidovém jevišti a k jejímu jednoznačně příznivému morálnímu hodnocení. Děj vrcholí ve chvíli, kdy se nová královna Ester rozhoduje, zda má zasáhnout ve prospěch vlastního pronásledovaného národa i přes nebezpečí, které jí hrozí. Dialog židovského vrátného Mardochea a královny Ester, který v tomto výstupu přerůstá v chórovou modlitbu Ester a židů, vystavěnou na motivickém půdorysu známé církevní antifony, patří k nejpůsobivějším pasážím. Modlitba tradovaná také jako prosba o úrodu a počátkem 19. stol. jako prosba o mír, ukazuje na další zdroje, z nichž '''V'''. ve své tvorbě čerpal. | ||
Verze z 11. 11. 2016, 17:57
František VOCEDÁLEK
* 1762 Jesenný u Semil nebo Stará Ves (Vysoké nad Jizerou)
† 1843 Stará Ves
dramatik, režisér, nápověda, pořadatel divadelních představení
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
