Scholz, Maximilian: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
<span id="PageFillProgress">3</span> | <span id="PageFillProgress">3</span> | ||
</ee:progress>{{Infobox Osoba | </ee:progress>{{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno=<ee:firstname>Maximilian </ee:firstname> | + | | jméno=<ee:firstname>Maximilian</ee:firstname> |
| příjmení=<ee:lastname>SCHOLZ</ee:lastname> | | příjmení=<ee:lastname>SCHOLZ</ee:lastname> | ||
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | 2. 9. 1834 | + | 2. 9. 1834 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto=<ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | | fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc> | ||
| − | | povolání=<ee:profession>herec, dramatik, režisér, publicista, </ee:profession> | + | | povolání=<ee:profession>herec, dramatik, režisér, publicista,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
'''Sch'''. dlouhá herecká kariéra začínala v období kultu improvizované burlesky (dochovaná rytina jej zachytila v roli Hanswursta). Stejně jako jeho první tři principálové se však od konce šedesátých let 18. stol. vypracoval v předního herce reformního směru, v představitele prvních hrdinských i milovnických rolí. Takto se uplatnil již od 1772 v Linci. U Bruniana v Praze se poprvé představil v roli hraběte von Tuffiere (J. E. Schlegel dle Ph.-H. Destouchese: ''Der Ruhmredige'' [Vychloubavec]), vynikl zejména jako Hamlet a Romeo v shakespearovských adaptacích F. L. Schrödera a Ch. F. Weißeho, dále jako Marinelli (G. E. Lessing: ''Emilia Galotti''), Essex (T. Corneille: ''Graf Essex'' [Hrabě Essex]), Walltron (H. F. Möller: ''Der Graf von Walltron ''[Hrabě Valtron]) a Beaumarchais (J. W. Goethe: ''Clavigo''). Byly mu přidělovány první role v dramatech a v tragédiích, na jeho počest byly skládány oslavné básně a budil pozornost i u zpravodajů zahraničních divadelních periodik. V Berlíně obohatil galerii svých znamenitých výkonů o Karla Moora (F. Schiller: ''Die Räuber'' [Loupežníci]) a Otta von Wittelsbacha (J. M. Babo: ''Otto von Wittelsbach – ''obě 1783). Podle souhrnné charakteristiky (1783) měl vedle fyzických předpokladů (půvabný zjev) vytříbený smysl pro krásu a schopnost strhnout nebo příjemně pobavit diváka. Vynikal lehkostí pohybu celého těla i mluvy. Později jej postupující tělnatost přiměla přeorientovat se na postavy otců. Ještě 1799 byl stále oceňován i jako vynikající herecká síla souboru, mj. jako představitel věkově starších postav z Kotzebuových her. | '''Sch'''. dlouhá herecká kariéra začínala v období kultu improvizované burlesky (dochovaná rytina jej zachytila v roli Hanswursta). Stejně jako jeho první tři principálové se však od konce šedesátých let 18. stol. vypracoval v předního herce reformního směru, v představitele prvních hrdinských i milovnických rolí. Takto se uplatnil již od 1772 v Linci. U Bruniana v Praze se poprvé představil v roli hraběte von Tuffiere (J. E. Schlegel dle Ph.-H. Destouchese: ''Der Ruhmredige'' [Vychloubavec]), vynikl zejména jako Hamlet a Romeo v shakespearovských adaptacích F. L. Schrödera a Ch. F. Weißeho, dále jako Marinelli (G. E. Lessing: ''Emilia Galotti''), Essex (T. Corneille: ''Graf Essex'' [Hrabě Essex]), Walltron (H. F. Möller: ''Der Graf von Walltron ''[Hrabě Valtron]) a Beaumarchais (J. W. Goethe: ''Clavigo''). Byly mu přidělovány první role v dramatech a v tragédiích, na jeho počest byly skládány oslavné básně a budil pozornost i u zpravodajů zahraničních divadelních periodik. V Berlíně obohatil galerii svých znamenitých výkonů o Karla Moora (F. Schiller: ''Die Räuber'' [Loupežníci]) a Otta von Wittelsbacha (J. M. Babo: ''Otto von Wittelsbach – ''obě 1783). Podle souhrnné charakteristiky (1783) měl vedle fyzických předpokladů (půvabný zjev) vytříbený smysl pro krásu a schopnost strhnout nebo příjemně pobavit diváka. Vynikal lehkostí pohybu celého těla i mluvy. Později jej postupující tělnatost přiměla přeorientovat se na postavy otců. Ještě 1799 byl stále oceňován i jako vynikající herecká síla souboru, mj. jako představitel věkově starších postav z Kotzebuových her. | ||
| − | V Praze začal '''Sch'''. též psát hry (jednoaktová zápletková situační veselohra ''Die beiden Fächer'' [Oba vějíře], 1777; | + | V Praze začal '''Sch'''. též psát hry (jednoaktová zápletková situační veselohra ''Die beiden Fächer'' [Oba vějíře], 1777; truchlohra ''Richard und Karl'', 1779). Jednoaktovka ''Die beiden Fächer'' se hrála např. 1784 v Řezně a 1788 v Hannoveru. Pětiaktová truchlohra ''Richard und Karl ''situovaná do soudobého anglického šlechtického prostředí líčí znesváření dvou přátel, ušlechtilého Karla a neřestníka Richarda, a nešťastný úděl jejich ženských protějšků. Efektně vypjaté dramatické situace (hra končí smrtí tří mužských hrdinů) zrcadlí vliv anglických mravoličných her. Je pravděpodobné, že šlo o přepracování dosud nezjištěné anglické předlohy. Patetické výlevy dávaly příležitost k uplatnění hereckého umění založeného na hlasovém projevu. '''Sch'''. se připisuje také autorství prvního životopisu J. J. Bruniana (⇒ ''Litteratur- und Theater-Zeitung'' 1781). |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>AMP, oddací matrika fary u sv. Martina ve zdi, sign. MAR O 5, 1. 7. 1775 (sňatek); GNM Nürnberg, Bibliothek: Sch. jako Hanswurst, mědirytina A. W. Küffnera, druhá polovina 18. stol. (⇒ ''Asper'' 1890); Sch. jako Otto von Wittelsbach, mědirytina J. Rosenberga, b. m., b. d. (⇒ Pies); Sch., mědirytina (A. Thilo sc.) 1799; medailon s podtextem „Maximilian Scholz Regisseur des Breslauer Theaters geb. zu Prag d. 23. Juny 1744 gest. zu Pankow bei Berlin d. 2. Sept. 1834“ (L. Bartsch del., J. Storch lit.), 1835; Österreichisches Theatermuseum Wien, sign. 845.000-A.Th. 95: J. F. de La Harpe: ''Der Graf von Warwik'', cedule k představení Tillyho společnosti, Wetzlar 5. 7. 1769 (Sch. – Der Graf von Warwik); Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3349, přív. 2: ''Die beiden Fächer, Ein Lustspiel in einem Akt''… ''Aufgeführt zum erstenmal den 31sten Julius'', Prag 1777; NMk, fond Radenín, sign. 759: ''Die beiden Fächer'' | + | <ee:bibliography_content>AMP, oddací matrika fary u sv. Martina ve zdi, sign. MAR O 5, 1. 7. 1775 (sňatek); GNM Nürnberg, Bibliothek: Sch. jako Hanswurst, mědirytina A. W. Küffnera, druhá polovina 18. stol. (⇒ ''Asper'' 1890); Sch. jako Otto von Wittelsbach, mědirytina J. Rosenberga, b. m., b. d. (⇒ Pies); Sch., mědirytina (A. Thilo sc.) 1799; medailon s podtextem „Maximilian Scholz Regisseur des Breslauer Theaters geb. zu Prag d. 23. Juny 1744 gest. zu Pankow bei Berlin d. 2. Sept. 1834“ (L. Bartsch del., J. Storch lit.), 1835; Österreichisches Theatermuseum Wien, sign. 845.000-A.Th. 95: J. F. de La Harpe: ''Der Graf von Warwik'', cedule k představení Tillyho společnosti, Wetzlar 5. 7. 1769 (Sch. – Der Graf von Warwik); Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 3349, přív. 2: ''Die beiden Fächer, Ein Lustspiel in einem Akt''… ''Aufgeführt zum erstenmal den 31sten Julius'', Prag 1777; NMk, fond Radenín, sign. 759: ''Die beiden Fächer''… ''Zwote Auflage'', Prag–Leipzig 1778; sign. 969, přív. 1: ''Richard und Karl, ein Trauerspiel in fünf Akten. Vorgestellt am 3ten Jänner'', Prag 1779. • ''Historisch-Kritische Theaterchronik'' (Wien) 1, 1774, díl 2, s. 189n.; GTK 1775, s. 171n.; 1776, s. 249; 1777, s. 232n.; 1778, s. 215; 1780, s. 252; 1785, s. 220, 1786, s. 213; 1787, s. 225; ''Beitrag zur Geschichte des deutschen Theaters'' (Berlin) 1776, část 1, s. 87; část 2–3, s. 62; [I. de Luca]: ''Das gelehrte Oesterreich'' I, část 2, Wien 1778, s. 385; ''Taschenbuch von der Prager Schaubühne ''1778, s. 8, 24n., 33, 37, 43n., 51, 92, 97n., 111; ''Prager Postzeitungen'' 9. 11. 1779; nesign.: Ueber die Prager Bühne, ''Theater-Journal für Deutschland ''(Gotha) 1779, část 11, s. 16n.; 1780, část 14, s. 96–100; 1782, část 20, s. 22n., 32, 44n., 52; ''Taschenbuch für Schauspieler und Schauspielliebhaber ''(Offenbach) 1779, s. 424n.; ''Litteratur- und Theater-Zeitung'' (Berlin) 2, 1779, s. 408, 819; 3, 1780, s. 160, 426n., 429, 835; nesign. [M. Scholz?]: Nachrichten aus dem Leben des Herrn von Brunian, tamtéž, 4, 1781, s. 465–470, 481–487, 513–520, 537–542, 583–589, 633–640, 649–654, 739–747; [Scholz], s. 112, 249n., 359, 377, 427, 607, 648, 707, 744n., 803; 5, 1782, s. 135, 138, 195, 215, 330, 414, 681, 797, 807, 817; 6, 1783, s. 109, 282n., 546, 550, 686, 714, 806; ''Schauspieler-Schauspielerinnen-Almanach'' (Frankfurt a. M.) 1782, s. 128; ''Russische Theatralien ''(St. Petersburg) 1, 1784, část 1, s. 38; ''Ephemeriden der Litteratur und des Theaters'' (Berlin) 1785, 1. polol., s. 29; 1786, 1. polol., s. 112; 2. polol., s. 43; nesign.: Deutsches Schauspiel, in Norden und Nordost, ''Allgemeines Theater-Journal'' (Frankfurt–Leipzig) 1792, sv. 2, s. 84; J. F. Schütze: ''Hamburgische Theater-Geschichte'', Hamburg 1794, reprint Leipzig 1975, s. 491; ''Journal für Theater und andere schöne Künste'' (Hamburg) 3, 1797, seš. 1, s. 64n., 258; nesign.: Personal-Bestand des Königl. privil. Theaters zu Breslau, ''Hamburgisch- und Altonaische Theater- und Litteratur-Zeitung'' (Altona) 1, 1799, s. 181n.; nesign: Schreiben aus Breslau, tamtéž, s. 386; ''Wiener Theater-Kritik ''(Wien) 1, 1799, seš. [6], s. 10 (Breslau); nesign.: Alphabetisch geordneter Personalbestand des döbbellinischen Theaters. Vom 23. März 1775 bis 17ten August 1786, ''Taschenbuch für Theater-Freunde auf das Jahr 1800'' (Berlin) 1799, s. 83n.; Teuber II 1885, s. 28, 31; M. Schlesinger: ''Geschichte des Breslauer Theaters'', Berlin 1898, s. 92; I. F. Castelli: ''Memoiren meines Lebens ''I, München 1914, s. 249; F. Fuhrich: ''Theatergeschichte Oberösterreichs im 18. Jahrhundert'', Wien 1968, s. 34, 185; H. G. Asper: ''Hanswurst,'' Emsdetten 1980, s. 113, 355 a obr. 83; R. Freydank: ''Theater in Berlin'', Berlin 1988, s. 108n.; M. Cesnaková-Michalcová: ''Geschichte des deutschsprachigen Theaters in der Slowakei,'' Köln–Weimar–Wien 1997, s. 58. • Eisenberg, Gallerie, Kosch Th, ÖBL, Pies, Ulrich, Wurzbach</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>údajně 23. 6. 1743</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>údajně 23. 6. 1743</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>2. 9. 1834 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pankow (Berlín, Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>2. 9. 1834</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Pankow (Berlín, Německo)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
Verze z 6. 11. 2016, 17:00
Maximilian SCHOLZ
* údajně 23. 6. 1743 Praha
† 2. 9. 1834 Pankow (Berlín, Německo)
herec, dramatik, režisér, publicista
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
