Seve, Franz Xaver: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 2: Řádka 2:
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
<span id="PageFillProgress">3</span>
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
 
</ee:progress>{{Infobox Osoba
| jméno=<ee:firstname>Franz Xaver </ee:firstname>  
+
| jméno=<ee:firstname>Franz Xaver</ee:firstname>  
 
| příjmení=<ee:lastname>SEVE</ee:lastname>
 
| příjmení=<ee:lastname>SEVE</ee:lastname>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
 
| narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from">
1753 nebo 1754  
+
1753 nebo 1754
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
 
| místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place">
Řádka 12: Řádka 12:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
 
| zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from">
10. 7. 1791  
+
10. 7. 1791
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
 
| místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place">
Řádka 19: Řádka 19:
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto=<ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
 
| fotodesc=<ee:imagedesc></ee:imagedesc>
| povolání=<ee:profession>tanečník, baletní mistr, divadelní ředitel, </ee:profession>
+
| povolání=<ee:profession>tanečník, baletní mistr, divadelní ředitel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 25: Řádka 25:
 
Příjmení psáno také Sewe, Seff. – Příslušník rodiny tanečníků francouzského původu, doložené v Rakousku už koncem 17. stol. 1773–75 byl figurantem baletu ve Vídni, odkud jej 1776 pozval → J. Jacobelli do svého souboru ve Štýrském Hradci. Poté '''S'''. přijal angažmá u → K. Wahra v Prešpurku, kde jako figurant tančil i sólové výstupy (1778). Po Wahrově nástupu do pražského Divadla v Kotcích (1779) se stal druhým baletním mistrem (vedle P. Vogta) a prvním tanečníkem komického oboru. ­Brzy po příjezdu do Prahy se oženil s pozdější herečkou Vlastenského divadla Zuzanou Franckovou (→ Z. Seve). Jejich děti, Karl (*1780), Marie Anna (*1785) a pouze jménem známí Antonia a Ferdinand, vystupovaly na divadle od útlého věku. Ve funkci baletního mistra (spolu s → J. Butteauem a C. Spozzim) a tanečníka byl '''S'''. angažován do Druhé Bondiniho společnosti (1784–86), působící v Nosticově divadle. Po několika představeních dětských pantomimických baletů v Thunovském divadle na Malé Straně, která produkoval ve vlastní koncesi od dubna 1786, se téhož roku stal jedním ze čtyř zakladatelů první pražské profesionální herecké společnosti, která pod názvem Vlastenské divadlo hrála v obou zemských jazycích, češtině a němčině, v Boudě na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí). '''S'''. tu spoluvytvářel baletní provoz a v této činnosti pokračoval i v Divadle v Růžodole (od 1786). Jako spoluředitel → A. Zappeho nastoupil i v Divadle u Hybernů (1789), avšak náhlá smrt v poměrně mladém věku jeho dráhu ukončila.
 
Příjmení psáno také Sewe, Seff. – Příslušník rodiny tanečníků francouzského původu, doložené v Rakousku už koncem 17. stol. 1773–75 byl figurantem baletu ve Vídni, odkud jej 1776 pozval → J. Jacobelli do svého souboru ve Štýrském Hradci. Poté '''S'''. přijal angažmá u → K. Wahra v Prešpurku, kde jako figurant tančil i sólové výstupy (1778). Po Wahrově nástupu do pražského Divadla v Kotcích (1779) se stal druhým baletním mistrem (vedle P. Vogta) a prvním tanečníkem komického oboru. ­Brzy po příjezdu do Prahy se oženil s pozdější herečkou Vlastenského divadla Zuzanou Franckovou (→ Z. Seve). Jejich děti, Karl (*1780), Marie Anna (*1785) a pouze jménem známí Antonia a Ferdinand, vystupovaly na divadle od útlého věku. Ve funkci baletního mistra (spolu s → J. Butteauem a C. Spozzim) a tanečníka byl '''S'''. angažován do Druhé Bondiniho společnosti (1784–86), působící v Nosticově divadle. Po několika představeních dětských pantomimických baletů v Thunovském divadle na Malé Straně, která produkoval ve vlastní koncesi od dubna 1786, se téhož roku stal jedním ze čtyř zakladatelů první pražské profesionální herecké společnosti, která pod názvem Vlastenské divadlo hrála v obou zemských jazycích, češtině a němčině, v Boudě na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí). '''S'''. tu spoluvytvářel baletní provoz a v této činnosti pokračoval i v Divadle v Růžodole (od 1786). Jako spoluředitel → A. Zappeho nastoupil i v Divadle u Hybernů (1789), avšak náhlá smrt v poměrně mladém věku jeho dráhu ukončila.
  
Ve Vlastenském divadle vytvořil '''S'''. dlouhou řadu baletů, z nichž třináct je známo jménem. Byly to ponejvíce krátké baletně pantomimické dohry, doplňující činoherní jednoaktovky. V Boudě většinou na hudbu Sýkorovu, v Divadle u Hybernů s hudbou → V. Maschka nebo A. Volánka. Vliv starší tradice vídeňské pantomimy (např. Kurtzovy) a baletního divertimenta, které stále pokračovaly na vídeňských předměstských scénách, se v nich mísil s novodobou oblibou realistických žánrových prvků a se snahou o lokální pražský ráz. Vedle oblíbených exotických námětů (''Turecký maškarní ples'', 1789) zpracovával i humorné baletní scény s lokálním koloritem (''Pražské kuchy''''ň''''ky aneb Uho''''ř''''elí sedláci'', 1786) a s žánrovými postavami (''Č''''ihadlo aneb Tak vás ''''číž''''ky chytáme'', 1786). Pokoušel se i o celovečerní dějové balety podle vzoru jednotlivých kreací J.-G. Noverra (''Chinesky'' ''svadební zapuzení nebo Jeden ženich a t''''ř''''i svadby jednoho dne'', 1788; ''Bílý a r''''ůž''''ový aneb Slavnost pastý''''řů'', 1789) a zasloužil se tak o průnik noverrovského pojetí baletu do českého prostředí.
+
Ve Vlastenském divadle vytvořil '''S'''. dlouhou řadu baletů, z nichž třináct je známo jménem. Byly to ponejvíce krátké baletně pantomimické dohry, doplňující činoherní jednoaktovky. V Boudě většinou na hudbu Sýkorovu, v Divadle u Hybernů s hudbou → V. Maschka nebo A. Volánka. Vliv starší tradice vídeňské pantomimy (např. Kurtzovy) a baletního divertimenta, které stále pokračovaly na vídeňských předměstských scénách, se v nich mísil s novodobou oblibou realistických žánrových prvků a se snahou o lokální pražský ráz. Vedle oblíbených exotických námětů (''Turecký maškarní ples'', 1789) zpracovával i humorné baletní scény s lokálním koloritem (''Pražské kuchyňky aneb Uhořelí sedláci'', 1786) a s žánrovými postavami (''Čihadlo aneb Tak vás čížky chytáme'', 1786). Pokoušel se i o celovečerní dějové balety podle vzoru jednotlivých kreací J.-G. Noverra (''Chinesky'' ''svadební zapuzení nebo Jeden ženich a tři svadby jednoho dne'', 1788; ''Bílý a růžový aneb Slavnost pastýřů'', 1789) a zasloužil se tak o průnik noverrovského pojetí baletu do českého prostředí.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 33: Řádka 33:
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
== Životní události ==
 
== Životní události ==
* <ee:chronology_date_from>1753 nebo 1754 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>1753 nebo 1754</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň (Rakousko)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
* <ee:chronology_date_from>10. 7. 1791 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
+
* <ee:chronology_date_from>10. 7. 1791</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>
 
</ee:chronology></div>
 
</ee:chronology></div>
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>

Verze z 6. 11. 2016, 13:45

Franz Xaver SEVE
* 1753 nebo 1754 Vídeň (Rakousko)
10. 7. 1791 Praha
tanečník, baletní mistr, divadelní ředitel



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.