Bechyňová, Jarmila: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | <ee:template>Osoba</ee:template><ee:progress> | ||
<span id="PageFillProgress">4</span> | <span id="PageFillProgress">4</span> | ||
| − | </ee:progress> | + | </ee:progress>{{Infobox Osoba |
| − | {{Infobox Osoba | + | | jméno=<ee:firstname>Jarmila</ee:firstname> |
| − | | jméno = <ee:firstname>Jarmila</ee:firstname> | + | | příjmení=<ee:lastname>BECHYŇOVÁ</ee:lastname> |
| − | | příjmení = <ee:lastname>BECHYŇOVÁ</ee:lastname> | + | | pseudonym=<ee:pseudonym></ee:pseudonym> |
| − | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | + | | narozen=<ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> |
| − | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | + | |
27. 11. 1906 | 27. 11. 1906 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | + | | místoNarození=<ee:mvchronology type="narození" field="place"> |
Prostějov (CZ) | Prostějov (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | + | | zemřel=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> |
18. 7. 1992 | 18. 7. 1992 | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | + | | místoÚmrtí=<ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> |
Praha (CZ) | Praha (CZ) | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| − | | foto = <ee:titleimage>bechynovajedna.jpeg</ee:titleimage> | + | | foto=<ee:titleimage>bechynovajedna.jpeg</ee:titleimage> |
| − | | povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession> | + | | fotodesc=<ee:imagedesc>Jarmila Bechyňová na civilní fotografii či v nezjištěné roli, fotograf neuveden. Osobní archiv Magdalény Turnovské. </ee:imagedesc> |
| + | | povolání=<ee:profession>herečka,</ee:profession> | ||
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Herečka dívčího vzhledu působila po většinu své kariéry v pražském Národním divadle (1928–40; 1945–51), kde se prosadila ve vedlejších rolích naivek, v dětských úlohách či jako představitelka sklíčených, životem zkoušených žen. Tíhla k výrazově umírněnějšímu, niternému hereckému projevu. Za nacistické okupace byla jako dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně činného v exilu vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, kde se podílela na divadelních aktivitách. | Herečka dívčího vzhledu působila po většinu své kariéry v pražském Národním divadle (1928–40; 1945–51), kde se prosadila ve vedlejších rolích naivek, v dětských úlohách či jako představitelka sklíčených, životem zkoušených žen. Tíhla k výrazově umírněnějšímu, niternému hereckému projevu. Za nacistické okupace byla jako dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně činného v exilu vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, kde se podílela na divadelních aktivitách. | ||
| − | </ee:perex> | + | </ee:perex><cshow logged="1"><ee:content> |
| − | <cshow logged="1"> | + | |
| − | <ee:content> | + | |
Provdaná Šnejdárková. Otec Rudolf Bechyně (1881–1948), vyučený strojní zámečník, se stal žurnalistou a poslancem za sociální demokracii. V meziválečném Československu patřil ke klíčovým osobnostem politické scény (byl mj. náměstkem předsedy vlády, ministrem školství a národní osvěty, ministrem zásobování a ministrem železnic). Po 1. světové válce, když se stal poslancem Revolučního národního shromáždění, rodina přesídlila z Prostějova do Prahy, kde '''B.''' vystudovala První české městské dívčí reálné gymnázium „Krásnohorská“ (maturita 1925). Během studií začala hrát ochotnicky divadlo. Profesionální hereckou kariéru iniciovalo 1927 pozvání od šéfa činohry Národního divadla K. H. Hilara k hostování v komedii ''Nezralé ovoce'', kde vystoupila v roli Genevievy, hrané dosud A. Sedláčkovou. Následovalo krátké působení v Divadle Vlasty Buriana (březen–květen 1927) a sezona 1927/28 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V červnu 1928 byla '''B.''' angažována do Národního divadla. 1929 se provdala za grafika a ilustrátora Vladimíra Šnejdárka, s nímž měla dvě dcery. 1940 musela kvůli plicnímu onemocnění dočasně opustit Národní divadlo a odejít do invalidního důchodu. V září 1942 byla spolu s manželem a dalšími třinácti členy rodiny zatčena v rámci tzv. E-akce (Emigration Aktion) namířené proti příbuzným českých emigrantů (otec byl členem exilové vlády v Londýně, bratr Zdeněk B. důstojníkem československé zahraniční armády ve Francii a Velké Británii). Manžel se konce války nedožil, '''B.''' byla až do května 1945 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova. Zde se 1944–45, v období mírnějšího režimu, stala jednou z hlavních iniciátorek divadelních aktivit. Na improvizovaném jevišti v dílně na výrobu pásků do klobouků (tzv. culíkárna) nastudovala s ženskými spoluvězeňkyněmi Breidahlovo ''Vzbouření v ústavu šlechtičen'' a Stuartovu ''Šestnáctiletou''. Obě inscenace patřily zejména herecky ke zdejším nejzdařilejším divadelním událostem. 1945 se '''B.''' vrátila do Národního divadla, avšak 1951 s ní byla rozvázána smlouva, oficiálně z důvodu reorganizace souboru, ve skutečnosti šlo o perzekuci rodiny čelného sociálnědemokratického politika (bratr byl týden předtím odsouzen za údajnou vlastizradu a špionáž ke 14 letům vězení). Zbytek kariéry nuceně strávila ve Vesnickém divadle (1952–61). 1962 odešla do důchodu. 1969 byla rehabilitována a výpověď z Národního divadla byla uznána jako neopodstatněná. | Provdaná Šnejdárková. Otec Rudolf Bechyně (1881–1948), vyučený strojní zámečník, se stal žurnalistou a poslancem za sociální demokracii. V meziválečném Československu patřil ke klíčovým osobnostem politické scény (byl mj. náměstkem předsedy vlády, ministrem školství a národní osvěty, ministrem zásobování a ministrem železnic). Po 1. světové válce, když se stal poslancem Revolučního národního shromáždění, rodina přesídlila z Prostějova do Prahy, kde '''B.''' vystudovala První české městské dívčí reálné gymnázium „Krásnohorská“ (maturita 1925). Během studií začala hrát ochotnicky divadlo. Profesionální hereckou kariéru iniciovalo 1927 pozvání od šéfa činohry Národního divadla K. H. Hilara k hostování v komedii ''Nezralé ovoce'', kde vystoupila v roli Genevievy, hrané dosud A. Sedláčkovou. Následovalo krátké působení v Divadle Vlasty Buriana (březen–květen 1927) a sezona 1927/28 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V červnu 1928 byla '''B.''' angažována do Národního divadla. 1929 se provdala za grafika a ilustrátora Vladimíra Šnejdárka, s nímž měla dvě dcery. 1940 musela kvůli plicnímu onemocnění dočasně opustit Národní divadlo a odejít do invalidního důchodu. V září 1942 byla spolu s manželem a dalšími třinácti členy rodiny zatčena v rámci tzv. E-akce (Emigration Aktion) namířené proti příbuzným českých emigrantů (otec byl členem exilové vlády v Londýně, bratr Zdeněk B. důstojníkem československé zahraniční armády ve Francii a Velké Británii). Manžel se konce války nedožil, '''B.''' byla až do května 1945 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova. Zde se 1944–45, v období mírnějšího režimu, stala jednou z hlavních iniciátorek divadelních aktivit. Na improvizovaném jevišti v dílně na výrobu pásků do klobouků (tzv. culíkárna) nastudovala s ženskými spoluvězeňkyněmi Breidahlovo ''Vzbouření v ústavu šlechtičen'' a Stuartovu ''Šestnáctiletou''. Obě inscenace patřily zejména herecky ke zdejším nejzdařilejším divadelním událostem. 1945 se '''B.''' vrátila do Národního divadla, avšak 1951 s ní byla rozvázána smlouva, oficiálně z důvodu reorganizace souboru, ve skutečnosti šlo o perzekuci rodiny čelného sociálnědemokratického politika (bratr byl týden předtím odsouzen za údajnou vlastizradu a špionáž ke 14 letům vězení). Zbytek kariéry nuceně strávila ve Vesnickém divadle (1952–61). 1962 odešla do důchodu. 1969 byla rehabilitována a výpověď z Národního divadla byla uznána jako neopodstatněná. | ||
| Řádka 94: | Řádka 92: | ||
</cshow> | </cshow> | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
| − | <ee:published>'''Vznik:''' 2016</ee:published> | + | <ee:published>'''Vznik:''' 2016{{break}}</ee:published><ee:source></ee:source><ee:author>'''Autor:''' [[Johana Černá]]{{break}}</ee:author> |
| − | <ee:source></ee:source> | + | |
| − | <ee:author>'''Autor:''' [[Johana Černá]]</ee:author> | + | |
</cshow> | </cshow> | ||
<ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | <ee:category>[[Category:Česká činohra 1900–1945]] | ||
Verze z 11. 10. 2016, 13:04
Jarmila BECHYŇOVÁ
* 27. 11. 1906 Prostějov (CZ)
† 18. 7. 1992 Praha (CZ)
herečka
Herečka dívčího vzhledu působila po většinu své kariéry v pražském Národním divadle (1928–40; 1945–51), kde se prosadila ve vedlejších rolích naivek, v dětských úlohách či jako představitelka sklíčených, životem zkoušených žen. Tíhla k výrazově umírněnějšímu, niternému hereckému projevu. Za nacistické okupace byla jako dcera sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně činného v exilu vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích, kde se podílela na divadelních aktivitách.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
