Martinelli, Louise: Porovnání verzí

Od 1851 vystupovala v dětských rolích v divadle ve Štýrském Hradci, 1861 zde byla angažována jako druhá milovnice a subreta. 1876 angažována v Theater an der Wien a ve stejném roce jí Eduard Kreibig přivedl do Pražského zemského divadla. V oboru subreta ve veselohře, frašce a operetě jí konkurovala [[Ullmayer Wilhelmine|Wilhelmine Ullmayer]]. Z pražského angažmá odešla 1885 do vídeňského Carltheater a 1889 do Deutsches Volkstheater. Jejím manželem byl herec [[Martinelli Ludwig|Ludwig Martinelli ]](1832 – 1913), do sňatku (1882) používala dívčí jméno Seeberg.

Roz. Seebergerová, pod tímto jménem hrála do roku 1882. Údajně dcera podkoního. Od sezony 1851/52 úspěšně vystupovala v Grazer ständisches (landschaftliches) Theater v dětských rolích a od sezony 1861/62 do roku 1873 byla v tomto divadle angažována jako 2. milovnice, lokální milovnice a subreta. Poté hrála do roku 1876 v Theater an der Wien mladistvé naivky a milovnice v lokálních kusech, ve stejném roce byla přivedena Eduardem Kreibigem do Pražského zemského divadla (nástupní role – Fleurette). Jako subreta ve veselohře, frašce i operetě zde mohla postupně dosáhnout úspěchu, avšak v tomto oboru  stála ve stínu [[Ullmayer Wilhelmine|Ullmayerové]], což se projevovalo také v poměru gáží obou umělkyň (1878: [[Ullmayer Wilhelmine|Ullmayerová ]]4480 zl., Seebergerová 1160 zl.). V tomto divadle později přešla k staršímu komickému operetnímu oboru a lidové hře, ve které byla  i po odchodu z Prahy (roku 1885) a v dalším angažmá ve Vídni v Carltheater (do roku 1889) a poté zvláště v Deutsches Volkstheater (nově založené roku 1889) oblíbená (i když nejvíce pouze v menších rolích). Mimořádného úspěchu dosáhla jako Frau Schallanter v Anzengruberově hře ''Das vierte Gebot''. Větší úlohy měla např. jako Frau Miller v Schillerově ''Kabale und Liebe'' a Emerenzia v Nestroyově ''Freiheit in Krähwinkel''. '''M.''' byla druhou manželkou (svatba roku 1882) herce [[Martinelli Ludwig|Ludwiga Martinelliho]], průkopnického představitele rolí v Anzengruberových hrách. Už od štýrskohradeckého období byli společně ve stejném angažmá. V zahajovacím představení Deutsches Volkstheater in Wien (14. 9. 1889) hrála v Anzengruberově hře ''Der Fleck auf der Ehr‘'' vedle svého muže, který ztvárnil hlavní roli Hubmayra, epizodní roli hostinské. V roce 1908 se manželský pár se scénou rozloučil.

<ee:bibliography_content>O. Teuber, ''Geschichte des Prager Theaters, ''3.díl, 1888, s. 700, 704f., 713, 734, 741, 745, 747, 754, 772, 774, 776f. – G. Schlögl, ''Der Theaterkritiker Paul Blaha als Direktor des Deutschen Volkstheaters, ''phil. Diss. Wien, 1994,  sv. 4 (index).</ee:bibliography_content>

<ee:bibliography_content>Eisenberg; Österreichisches Biographisches Lexikon; Ulrich 1997; ''Deutsch-österreichisches Künstler- und Schriftsteller-Lexikon, ''sv. 1, ed. H. C. Kosel, 1902; F. Czeike, ''Historisches Lexikon Wien, ''sv. 4, 1995.</ee:bibliography_content>

'''Zdroj:''' <ee:published>30.11.2012</ee:published><br/>

'''Autor:''' <ee:author>[[Hubert Reitterer]]</ee:author>