Fritzsche, Julius: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Klara.kadlecova přesunul stránku Fritzsche Julius na Fritzsche, Julius)
(úprava slovníků)
Řádka 27: Řádka 27:
 
Psán také Fritsche'''.''' Jeho manželkou byla operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagnerová (1849 Opava – 1893 Hosterwitz (Drážďany). V divadelním světě se''' F. '''pohyboval od dětství. Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla a své první dramatické vzdělání získal u známého drážďanského autora veseloher J. J. Lederera. Dobové prameny zdůrazňovaly '''F.''' postupný umělecký vzestup z velmi skromných profesních začátků, jehož dosáhl díky velké ctižádosti a píli. Hereckou dráhu zahájil již v patnácti letech v Ambergu, poté nastoupil do Ulmu, Lublaně a Salcburku. Přes pražské německé zemské divadlo se dostal do vídeňského Carltheater, poté následovalo angažmá v Prešpurku a jako host jednu sezónu vystupoval v Esseggu (Eszék nebo Osijek, dnes v Chorvatsku). Vypracoval se z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů.
 
Psán také Fritsche'''.''' Jeho manželkou byla operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagnerová (1849 Opava – 1893 Hosterwitz (Drážďany). V divadelním světě se''' F. '''pohyboval od dětství. Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla a své první dramatické vzdělání získal u známého drážďanského autora veseloher J. J. Lederera. Dobové prameny zdůrazňovaly '''F.''' postupný umělecký vzestup z velmi skromných profesních začátků, jehož dosáhl díky velké ctižádosti a píli. Hereckou dráhu zahájil již v patnácti letech v Ambergu, poté nastoupil do Ulmu, Lublaně a Salcburku. Přes pražské německé zemské divadlo se dostal do vídeňského Carltheater, poté následovalo angažmá v Prešpurku a jako host jednu sezónu vystupoval v Esseggu (Eszék nebo Osijek, dnes v Chorvatsku). Vypracoval se z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů.
  
−
Jako divadelní ředitel působil od roku 1870. Svou první ředitelskou sezonu strávil v uherské Oravitzi (dnes v Rumunsku), kde byl nucen pro nedostatečné personální obsazení vystupovat také jako zpěvák v prvních operetních rolích. Poté následovala německá divadla v Groß-Becskereku (Velký Bečkerek, dnes srbský Zrenjanin), v Košicích, Těšíně, Českých Budějovicích a Lublani, odkud přišel v roce 1878 do Olomouce. Zde získal pronájem německého městského divadla na dobu šesti let po [[Bertalan Carl Joseph von|C. J. von Bertalanovi]], který po čtyřletém působení odešel z Olomouce za výhodnějšími podmínkami do Štýrského Hradce.  
+
Jako divadelní ředitel působil od roku 1870. Svou první ředitelskou sezonu strávil v uherské Oravitzi (dnes v Rumunsku), kde byl nucen pro nedostatečné personální obsazení vystupovat také jako zpěvák v prvních operetních rolích. Poté následovala německá divadla v Groß-Becskereku (Velký Bečkerek, dnes srbský Zrenjanin), v Košicích, Těšíně, Českých Budějovicích a Lublani, odkud přišel v roce 1878 do Olomouce. Zde získal pronájem německého městského divadla na dobu šesti let po [[Bertalan_Carl_Joseph_von|C. J. von Bertalanovi]], který po čtyřletém působení odešel z Olomouce za výhodnějšími podmínkami do Štýrského Hradce.  
  
−
Ve svém životopise zaslaném olomoucké městské radě zmiňuje '''F.''' také své zkušenosti s operním provozem, získané při vedení nově zbudovaného letního divadla v lázních v Meidlingu u Vídně. Uvádí, že na předchozích působištích prokázal schopnost sestavit kvalitní soubor a svým zaměstnancům vždy nabízel celoroční kontrakty. Jeho kapitál činil při příchodu do Olomouce (podle jeho údaje) 12 000 zl. v hotovosti, své dobré majetkové poměry dokládal také vlastnictvím hodnotné knihovny, vysoce si cenil stavu své divadelní garderoby, jež podle jeho názoru svým vkusem a aktuálností vyhovovala přísným nárokům publika velkého města. Podobně jako jeho předchůdce [[Bertalan Carl Joseph von|Bertalan]] byl i '''F. '''osvobozen od nájemného za užívané prostory městského divadla, ze svých prostředků však musel hradit v plné výši vytápění a osvětlení divadla. Teprve v rámci mimořádné subvence obec na tyto platby částečně přispívala. Ve své první olomoucké sezoně se F. značně finančně vyčerpal na uvedením šesti novinkových operet a zejména Verdiho ''Aidy'' s velkolepou výpravou. Divadlo se potýkalo se špatnou návštěvností, též proto, že pro nepřítomnost místní garnisony chyběla v divadle podstatná část vojenského publika. Nepříznivou situaci divadla přičítal''' F.''' také  konkurenčním podnikům v městském Redutním sále. Protože olomoucké publikum nejevilo zájem zejména o nákladná operní představení, uvažoval dokonce F. o zrušení operního provozu, k němuž byl smluvně zavázán. Aby se situace v divadle zkonsolidovala, poskytla mu obec po skončení sezony subvenci ve výši 1500 zl. a svolila ke zvýšení vstupného. Město ale nepřistoupilo na zrušení jeho povinnosti vyplácet městským hudebníkům měsíčně 840 zl. Již po několika měsících další sezony však '''F.''' žádal o novou subvenci, protože příjmy divadla dále poklesly. Když mu v prosinci 1879 město pomoc odmítlo, neměl zájem v prodělečném provozu pokračovat a odešel za výhodnějšími podmínkami do Hamburku.
+
Ve svém životopise zaslaném olomoucké městské radě zmiňuje '''F.''' také své zkušenosti s operním provozem, získané při vedení nově zbudovaného letního divadla v lázních v Meidlingu u Vídně. Uvádí, že na předchozích působištích prokázal schopnost sestavit kvalitní soubor a svým zaměstnancům vždy nabízel celoroční kontrakty. Jeho kapitál činil při příchodu do Olomouce (podle jeho údaje) 12 000 zl. v hotovosti, své dobré majetkové poměry dokládal také vlastnictvím hodnotné knihovny, vysoce si cenil stavu své divadelní garderoby, jež podle jeho názoru svým vkusem a aktuálností vyhovovala přísným nárokům publika velkého města. Podobně jako jeho předchůdce [[Bertalan_Carl_Joseph_von|Bertalan]] byl i '''F. '''osvobozen od nájemného za užívané prostory městského divadla, ze svých prostředků však musel hradit v plné výši vytápění a osvětlení divadla. Teprve v rámci mimořádné subvence obec na tyto platby částečně přispívala. Ve své první olomoucké sezoně se F. značně finančně vyčerpal na uvedením šesti novinkových operet a zejména Verdiho ''Aidy'' s velkolepou výpravou. Divadlo se potýkalo se špatnou návštěvností, též proto, že pro nepřítomnost místní garnisony chyběla v divadle podstatná část vojenského publika. Nepříznivou situaci divadla přičítal''' F.''' také  konkurenčním podnikům v městském Redutním sále. Protože olomoucké publikum nejevilo zájem zejména o nákladná operní představení, uvažoval dokonce F. o zrušení operního provozu, k němuž byl smluvně zavázán. Aby se situace v divadle zkonsolidovala, poskytla mu obec po skončení sezony subvenci ve výši 1500 zl. a svolila ke zvýšení vstupného. Město ale nepřistoupilo na zrušení jeho povinnosti vyplácet městským hudebníkům měsíčně 840 zl. Již po několika měsících další sezony však '''F.''' žádal o novou subvenci, protože příjmy divadla dále poklesly. Když mu v prosinci 1879 město pomoc odmítlo, neměl zájem v prodělečném provozu pokračovat a odešel za výhodnějšími podmínkami do Hamburku.
  
 
Podobně jako na jiných působištích také v Olomouci vystupoval '''F. '''jako herec. V podkladech pro olomouckou obecní radu uvedl, že u publika byl vždy nejoblíbenějším členem ansámblu. Vysoké mínění, které měl '''F.''' o svých schopnostech, dobová svědectví potvrzují. Podle nich na scéně používal jednoduchých až civilních výrazových prostředků; olomoucká kritika jej např. chválila za to, že se nedopouštěl nevkusností a jeho projev působil pravdivě. Věnoval se také režii operet a veseloher, jen vzácně se ujal režijního vedení oper.
 
Podobně jako na jiných působištích také v Olomouci vystupoval '''F. '''jako herec. V podkladech pro olomouckou obecní radu uvedl, že u publika byl vždy nejoblíbenějším členem ansámblu. Vysoké mínění, které měl '''F.''' o svých schopnostech, dobová svědectví potvrzují. Podle nich na scéně používal jednoduchých až civilních výrazových prostředků; olomoucká kritika jej např. chválila za to, že se nedopouštěl nevkusností a jeho projev působil pravdivě. Věnoval se také režii operet a veseloher, jen vzácně se ujal režijního vedení oper.
Řádka 59: Řádka 59:
 
J. Balatková: Německá opera, in: ''Dějiny Olomouce II ''(ed. J. Burešová a J. Schulz), Univ. Palackého, Olomouc 2009, s. 97–105
 
J. Balatková: Německá opera, in: ''Dějiny Olomouce II ''(ed. J. Burešová a J. Schulz), Univ. Palackého, Olomouc 2009, s. 97–105
  
−
M. Havlíčková, S. Pracná, J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě/ Deutschsprachiges Theater in Mähren und Schlesien 1/3. Ředitelé městských divadel /Direktoren der Stadttheater'', Univ. Palackého v Olomouci 2011</ee:bibliography_content>
+
M. Havlíčková, S. Pracná, J. Štefanides: ''Německojazyčné divadlo na Moravě/ Deutschsprachiges Theater in Mähren und Schlesien 1/3. Ředitelé městských divadel /Direktoren der Stadttheater'', Univ. Palackého v Olomouci 2011
 +
 
 +
 
 +
 
 +
Eisenberg, Kosch Th, ODS, Oppenheim, Ulrich</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>Gettke – Oppenheim 1886, s. 283; Eisenberg 1903, s. 292; Kosch 1953, s. 506; Ulrich 1997, s. 555</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>Gettke – Oppenheim 1886, s. 283; Eisenberg 1903, s. 292; Kosch 1953, s. 506; Ulrich 1997, s. 555</ee:bibliography_content>
Řádka 86: Řádka 90:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
−
'''Zdroj:''' <ee:published>30.11.2012</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 30.11.2012</ee:published><br/>
−
'''Autor:''' <ee:author>[[Lenka Křupková]]</ee:author>
+
<ee:source></ee:source><br/>
 +
<ee:author>'''Autor:''' [[Lenka Křupková]]</ee:author>
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
Řádka 94: Řádka 99:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
−
 
+
<br/>
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 1. 8. 2016, 15:06

Julius Fritzsche
* 25.3. 1844 Drážďany
† 19.11. 1907 Berlín
divadelní ředitel, herec, divadelní režisér, zpěvák

Jako dítě byl členem baletního souboru drážďanského dvorního divadla. Hereckou dráhu zahájil v Ambergu a postupně se vypracoval z rolí milovníků k úlohám hrdinů a bonvivánů. Jako divadelní ředitel působil od 1870 (Oravitz, Košice, Těšín, České Budějovice). 1878 – 1880 nájemce městského divadla v Olomouci. Uváděl nové operety a opery (Verdiho Aida s velkolepou výpravou), s menším úspěchem činohru, ale provoz divadla byl prodělečný. 1880 vedl hamburské Carl-Schulze-Theater, od 1881 berlínské Friedrich-Wilhelmstädtische Theater, kde úspěšně uváděl operetní repertoár. Manželka operetní a operní zpěvačka Josefine Fritzsche, roz. Wagner (1849 – 1893). 


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.




Citováno z „http://old.encyklopedie.idu.cz/index.php?title=Fritzsche,_Julius&oldid=13986“