Frey, Marie Magdalena: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>

| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>

}}<ee:perex>

}}<ee:perex>

</ee:perex>

</ee:perex>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

<ee:content>

<ee:content>

V době Mariina narození byl Bernhard F. hercem a režisérem vídeňského Theater an der Wien. Matka Elisabeth vlastnila dům na vídeňském předměstí Laimgrube a byla též herečkou.  Marie byla nejstarším dítětem v rodině s osmi dalšími sourozenci. V sezoně 1818/19, za ředitele Heinricha Schmidta, pobýval Bernhard F. v městském divadle v Brně. Mezi lednem a dubnem je zde zaznamenán jako choreograf (spíše režisér) několika inscenací. Marie vyrostla v divadelním prostředí, jevila od dětských let herecké nadání, mimořádnou schopnost memorovat texty a naučila se dobře zpívat. 1820 získal otec místo režiséra ve Štýrském Hradci a Marie tam záhy hrála dětské role. Jako šestnáctiletá zaskočila za onemocnělou herečku v roli milovnice, vystoupila opakovaně a získala angažmá (role: Käthchen / Lessing: ''Käthchen von Heilbronn'', Marie / Raupach: ''Der Müller und sein'' ''Kind''). V květnu 1831 hostovala s otcem v městském divadle v Brně, 1833 tam sama absolvovala 16 pohostinských představení. 1. 5. 1833 vystoupila v Theater an der Wien (Wolff: ''Presiosa'') a po dvou dalších vystoupeních byla angažována (Franziska / Holbein: ''Liebe kann Alles oder die bezähmte Widerspenstige'', přepracování Shakespearovy komedie, a Kunigunde / Deinhardstein: ''Hans Sachs''). Spolu s ní přijal ředitel Carl i jejího otce, jehož angažmá stanovila Marie jako podmínku svého nástupu, protože početná rodina musela z praktických důvodů žít pohromadě. Učila se nové role (Louisa / Schiller: ''Kabale und Liebe,'' Yelva / Hell–Müller: ''Yelva, die russische Waise''), s úspěchem vystoupila i jako lokální zpěvačka, ale nepřijala nabízený výhodný přestup do tohoto oboru, protože chtěla zůstat ve vyšší oblastech dramatické tvorby. Díky vstupenkám do dvorní činohry (Burgtheater) od hraběte Černína mohla studovat výkony předních herců.

V době Mariina narození byl Bernhard F. hercem a režisérem vídeňského Theater an der Wien. Matka Elisabeth vlastnila dům na vídeňském předměstí Laimgrube a byla též herečkou.  Marie byla nejstarším dítětem v rodině s osmi dalšími sourozenci. V sezoně 1818/19, za ředitele Heinricha Schmidta, pobýval Bernhard F. v městském divadle v Brně. Mezi lednem a dubnem je zde zaznamenán jako choreograf (spíše režisér) několika inscenací. Marie vyrostla v divadelním prostředí, jevila od dětských let herecké nadání, mimořádnou schopnost memorovat texty a naučila se dobře zpívat. 1820 získal otec místo režiséra ve Štýrském Hradci a Marie tam záhy hrála dětské role. Jako šestnáctiletá zaskočila za onemocnělou herečku v roli milovnice, vystoupila opakovaně a získala angažmá (role: Käthchen / Lessing: ''Käthchen von Heilbronn'', Marie / Raupach: ''Der Müller und sein'' ''Kind''). V květnu 1831 hostovala s otcem v městském divadle v Brně, 1833 tam sama absolvovala 16 pohostinských představení. 1. 5. 1833 vystoupila v Theater an der Wien (Wolff: ''Presiosa'') a po dvou dalších vystoupeních byla angažována (Franziska / Holbein: ''Liebe kann Alles oder die bezähmte Widerspenstige'', přepracování Shakespearovy komedie, a Kunigunde / Deinhardstein: ''Hans Sachs''). Spolu s ní přijal ředitel Carl i jejího otce, jehož angažmá stanovila Marie jako podmínku svého nástupu, protože početná rodina musela z praktických důvodů žít pohromadě. Učila se nové role (Louisa / Schiller: ''Kabale und Liebe,'' Yelva / Hell–Müller: ''Yelva, die russische Waise''), s úspěchem vystoupila i jako lokální zpěvačka, ale nepřijala nabízený výhodný přestup do tohoto oboru, protože chtěla zůstat ve vyšší oblastech dramatické tvorby. Díky vstupenkám do dvorní činohry (Burgtheater) od hraběte Černína mohla studovat výkony předních herců.

Marie sama převzala starost o matku a sourozence a rodina byla často v tísni. Na druhé straně si Marie vytvářela dobrou pozici jako herečka. Své práci věnovala veškeré úsilí a umělecky rostla se svěřenými úkoly. Získávala respekt v pražské společnosti, byla přijímána ve šlechtických rodinách. Neúčinkovala v žádném českém představení, hrála pouze německy, a podle Stögerova přání zůstala kmenovou herečkou stavovské scény. Nevystupovala ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici (Neues Theater in der Rosengasse), aby netříštila své síly. Od čtyřicátých let byla první dámou souboru a od 1841 měla mezi dámami též nejvyšší plat. Ředitel Johann Hoffmann, který 1842 vystřídal Stögera, jí ponechal obor první milovnice. 1843 vícekrát hostovala, vedena zejména finančními důvody: v září absolvovala šestnáct představení ve Štýrském Hradci a na přelomu září a října vystoupila čtyřikrát s velmi dobrým ohlasem ve vídeňské dvorní činohře; po uznalých reakcích publika i kritiky jí ředitel Holbein o třetinu zvýšil přislíbený honorář. Bylo jí nabídnuto angažmá, které odmítla vzhledem k situaci rodiny. 1845 vystoupila několikrát v Drážďanech. Uměleckým vrcholem této etapy její dráhy byla role Debory v Mosenthalově stejnojmenném dramatu, jež se setkala s výjimečným ohlasem (prem. 31. 5. 1849). Po ní začala F. opouštět role sentimentálních a tragických milovnic a vytvářet postavy salonních dam, od poloviny 50. let, po návratu ředitele Stögera, pak ztělesňovala  důstojné matky (Heldenmütter).

Marie sama převzala starost o matku a sourozence a rodina byla často v tísni. Na druhé straně si Marie vytvářela dobrou pozici jako herečka. Své práci věnovala veškeré úsilí a umělecky rostla se svěřenými úkoly. Získávala respekt v pražské společnosti, byla přijímána ve šlechtických rodinách. Neúčinkovala v žádném českém představení, hrála pouze německy, a podle Stögerova přání zůstala kmenovou herečkou stavovské scény. Nevystupovala ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici (Neues Theater in der Rosengasse), aby netříštila své síly. Od čtyřicátých let byla první dámou souboru a od 1841 měla mezi dámami též nejvyšší plat. Ředitel Johann Hoffmann, který 1842 vystřídal Stögera, jí ponechal obor první milovnice. 1843 vícekrát hostovala, vedena zejména finančními důvody: v září absolvovala šestnáct představení ve Štýrském Hradci a na přelomu září a října vystoupila čtyřikrát s velmi dobrým ohlasem ve vídeňské dvorní činohře; po uznalých reakcích publika i kritiky jí ředitel Holbein o třetinu zvýšil přislíbený honorář. Bylo jí nabídnuto angažmá, které odmítla vzhledem k situaci rodiny. 1845 vystoupila několikrát v Drážďanech. Uměleckým vrcholem této etapy její dráhy byla role Debory v Mosenthalově stejnojmenném dramatu, jež se setkala s výjimečným ohlasem (prem. 31. 5. 1849). Po ní začala F. opouštět role sentimentálních a tragických milovnic a vytvářet postavy salonních dam, od poloviny 50. let, po návratu ředitele Stögera, pak ztělesňovala  důstojné matky (Heldenmütter).

Herecká osobnost Marie F. se od počátku rozvíjela pod otcovým dohledem. Podle vyprávění, jež zprostředkoval J. Gundling, směřovala otcova výchova zejména k profesionální svědomitosti, solidnosti a spolehlivosti. Marie dbala na kulturu řeči, pečlivě udržovala její techniku a promýšlela deklamaci, přiměřenou charakteru role. S ohledem na tuto schopnost byla také pověřována přednesem prologů, básní a projevů při různých oslavách (mj. ve dvou představeních při návštěvě císařského páru v červnu 1854 ad.). Komentář k jejímu vystoupení v Burgtheater 1843 ve vídeňském listu ''Der Humorist'' příznivě oceňuje přiměřené užívání výrazových prostředků, nepřítomnost jakýchkoli manýr a promyšlená výrazná gesta, jimiž herečka vyjadřovala prudká hnutí mysli a jež vyvolávala potlesk na otevřené scéně. Patřila k nejdéle působícím a umělecky nejvýraznějším postavám činohry stavovské scény 19. století.

Herecká osobnost Marie F. se od počátku rozvíjela pod otcovým dohledem. Podle vyprávění, jež zprostředkoval J. Gundling, směřovala otcova výchova zejména k profesionální svědomitosti, solidnosti a spolehlivosti. Marie dbala na kulturu řeči, pečlivě udržovala její techniku a promýšlela deklamaci, přiměřenou charakteru role. S ohledem na tuto schopnost byla také pověřována přednesem prologů, básní a projevů při různých oslavách (mj. ve dvou představeních při návštěvě císařského páru v červnu 1854 ad.). Komentář k jejímu vystoupení v Burgtheater 1843 ve vídeňském listu ''Der Humorist'' příznivě oceňuje přiměřené užívání výrazových prostředků, nepřítomnost jakýchkoli manýr a promyšlená výrazná gesta, jimiž herečka vyjadřovala prudká hnutí mysli a jež vyvolávala potlesk na otevřené scéně. Patřila k nejdéle působícím a umělecky nejvýraznějším postavám činohry stavovské scény 19. století.

Teuber III: Marie M. Frey: s. 193, 199, 202. 206, 216, 217, 219–221 (s datem narození 19. 9. 1815, zde o uzavření manželství), 230, 231, 233, 235, 239, 308, 328, 361, 364, 365, 397, 408, 418, 421, 422, 425, 428, 433, 440, 444, 446, 447, 487, 495, 496, 500, 502, 504, 511, 515, 527, 529, 565, 610, 627, 867. – Teuber III (Bernhard Frey): S. 219, 220, 254, 260.

Teuber III: Marie M. Frey: s. 193, 199, 202. 206, 216, 217, 219–221 (s datem narození 19. 9. 1815, zde o uzavření manželství), 230, 231, 233, 235, 239, 308, 328, 361, 364, 365, 397, 408, 418, 421, 422, 425, 428, 433, 440, 444, 446, 447, 487, 495, 496, 500, 502, 504, 511, 515, 527, 529, 565, 610, 627, 867. – Teuber III (Bernhard Frey): S. 219, 220, 254, 260.

== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==

== <ee:bibliography_label>Lexika</ee:bibliography_label> ==

<ee:bibliography_content>C. Wurzbach: ''Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich,'' 1874, sv. 28, s. 338, Dodatky (rok narození 1818).

<ee:bibliography_content>C. Wurzbach: ''Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich,'' 1874, sv. 28, s. 338, Dodatky (rok narození 1818).

* <ee:chronology_date_from>24. 8. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

* <ee:chronology_date_from>24. 8. 1870</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>

</ee:chronology></div>

</ee:chronology></div>

{{#dpl:  

{{#dpl:  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

   | linksto={{FULLPAGENAME}}  

</cshow>

</cshow>

<cshow logged="1">

<cshow logged="1">

</cshow>

</cshow>

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">

<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">

<ee:documentation>

<ee:documentation>

</ee:documentation>

</ee:documentation>

</cshow>

</cshow>