Pressler, Gerhard: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Gerhard </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>Gerhard</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>PRESSLER</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>PRESSLER</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>loutkář, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>loutkář,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
| − | Uváděn též jako Bressler. – Rakouský loutkář, působící ve střední Evropě. Cestoval s marionetovým divadlem, doprovázen početnou rodinou s osmi dětmi. Jeho aktivity jsou registrovány v letech 1774–92. V listopadu 1774 dostal povolení předvádět loutkové hry v Praze na Malé Straně. Protože se mu nepodařilo pronajmout potřebné prostory, žádal v prosinci o jeho prodloužení. Na doporučení kněžny Fürstenberkové získal sál v Lichtenštejnském paláci, který upravil nákladem 300 zlatých. Povolení mu bylo prodlouženo do konce masopustu 1775. Kde se zdržoval potom, není známo. 1781 vystupoval ve Varšavě, kde za své vystoupení od krále získal 25 dukátů. Od března do konce května 1787 hrál v Krakově, 1787 a 1788 žádal o povolení v Těšíně a v dalších slezských městech, byl však odmítnut. 1792 vystupoval opět ve Varšavě; v Radziwiłłově paláci uváděl hru ''Ardeo, czyli Chroniący się niewiasty zwątlony nievolnik albo Mocą Kupidyna uszczęśliwiony strzelec ''[Ardeo čili Ubohý otrok, bránící se ženám, aneb Z moci Kupidovy šťastný střelec] a na závěr „extra“ komickou dohru ''Śmierć | + | Uváděn též jako Bressler. – Rakouský loutkář, působící ve střední Evropě. Cestoval s marionetovým divadlem, doprovázen početnou rodinou s osmi dětmi. Jeho aktivity jsou registrovány v letech 1774–92. V listopadu 1774 dostal povolení předvádět loutkové hry v Praze na Malé Straně. Protože se mu nepodařilo pronajmout potřebné prostory, žádal v prosinci o jeho prodloužení. Na doporučení kněžny Fürstenberkové získal sál v Lichtenštejnském paláci, který upravil nákladem 300 zlatých. Povolení mu bylo prodlouženo do konce masopustu 1775. Kde se zdržoval potom, není známo. 1781 vystupoval ve Varšavě, kde za své vystoupení od krále získal 25 dukátů. Od března do konce května 1787 hrál v Krakově, 1787 a 1788 žádal o povolení v Těšíně a v dalších slezských městech, byl však odmítnut. 1792 vystupoval opět ve Varšavě; v Radziwiłłově paláci uváděl hru ''Ardeo, czyli Chroniący się niewiasty zwątlony nievolnik albo Mocą Kupidyna uszczęśliwiony strzelec ''[Ardeo čili Ubohý otrok, bránící se ženám, aneb Z moci Kupidovy šťastný střelec] a na závěr „extra“ komickou dohru ''Śmierć zapłaci wszystko ''[Smrt všecko zaplatí]. |
Hrál s marionetami na drátě a hlavní postavou jeho kusů byla komická figura Pimperle (též Pimprle, Pimperl). Podle '''P'''. přezdívky „malý Pimperl“ se soudí, že to byl právě on, kdo u nás zpopularizoval tuto postavu, která se do českých zemí dostala pravděpodobně prostřednictvím loutkářů ze Štýrského Hradce či z Vídně. Zatímco v produkcích rakouských a některých jihoněmeckých loutkářů byl tento komický typ brzy nahrazen Kasperlem, v Čechách zůstal Pimprle hlavní komickou figurou až do poloviny 19. stol., kdy byl postupně přejmenován na Kašpárka; jeho všeobecná obliba způsobila, že označení pimprlové divadlo se v 19. stol. stalo synonymem divadla loutkového. | Hrál s marionetami na drátě a hlavní postavou jeho kusů byla komická figura Pimperle (též Pimprle, Pimperl). Podle '''P'''. přezdívky „malý Pimperl“ se soudí, že to byl právě on, kdo u nás zpopularizoval tuto postavu, která se do českých zemí dostala pravděpodobně prostřednictvím loutkářů ze Štýrského Hradce či z Vídně. Zatímco v produkcích rakouských a některých jihoněmeckých loutkářů byl tento komický typ brzy nahrazen Kasperlem, v Čechách zůstal Pimprle hlavní komickou figurou až do poloviny 19. stol., kdy byl postupně přejmenován na Kašpárka; jeho všeobecná obliba způsobila, že označení pimprlové divadlo se v 19. stol. stalo synonymem divadla loutkového. | ||
Verze z 10. 7. 2016, 11:20
Gerhard PRESSLER
† po 1792
loutkář
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
