Polapená nevěra: Porovnání verzí

Děj oblíbeného příběhu o manželské nevěře, známého v Evropě už od starověku, je rozdělen do čtyř scén a vystupují v něm typické postavy: starý kupec, jeho mladá žena, její mladý milenec jménem Asotus (z řeckého slova zhýralec) a domácí služka. Rovněž dějová zápletka interludia je postavena na tradičních situačních stereotypech: odjezd kupce za obchodem, jeho náhlý návrat a přerušení hostiny mladých milenců. Neznámý autor, patrně vzdělaný školský dramatik, však v obvyklém komickém příběhu věkově nerovného manželství zřejmě příznačně zdůraznil nikoli jeho rozpustilé motivy, ale morálně výchovnou funkci. Hra se vyznačuje netypickým narativním pojetím, což se projevuje ve způsobu charakteristiky postav, ve stavbě zápletky a zejména v jejím vyznění (závěrečný monolog kupce). Na rozdíl od obdobných známých evropských interludií, vycházejících často ze scénářů italské komedie dell’arte nebo německých masopustních her, je česká verze nejen velmi jednoduchá, ale také zdrženlivá. Důvodem její uměřenosti je zřejmě dedikace tisku jednomu z představitelů moravských nekatolických stavů „Panu Panu Pertoltowi Bohubudowi z Lippého a na Morawském Krumlově“ a tedy i charakter čtenářů nebo publika, jemuž byla biblická hra o Samsonovi se svým přídavkem určena. Dialog není postaven na střetávání různých názorů a postojů jednajících osob, výběr jazykových a stylistických prostředků je proto netypický a je poznamenán značnou popisností. Autor užil stroficky uspořádaného, sdruženě rýmovaného jedenáctislabičného verše. V textu jsou předepsány také hudební vložky. Hra byla zřejmě inscenována na pódiovém jevišti typu školské mansionové scény s před­scénou nebo i na jednoprostorovém jevišti, vymezeném pouze hereckou akcí. '''P'''. mohla být předlohou lidové masopustní frašky → ''Sali''''č''''ka'', nelze však vyloučit, že naopak tradice lidového provozování hry typu ''Sali''''č''''ky'' vzniku '''P'''. předcházela.