Morávek-Alberti, Vojtěch: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Vojtěch </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>Vojtěch</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>MORÁVEK-ALBERTI</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>MORÁVEK-ALBERTI</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"/> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>tanečník, baletní mistr, choreograf, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>tanečník, baletní mistr, choreograf,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
Vlastním jménem Vojtěch Morávek, psán též Albert, Adalbert(us), Moraweck, Morawec; uměleckým jménem Alberti. – Syn kočího usedlého na Starém Městě pražském. Oženil se s Marií Dorotheou, dcerou hospodářského úředníka F. Eugena (10. 2. 1772), členkou baletního souboru ⇒ Bustelliho italské opery, vedeného → C. Morellim (např. P. Guglielmi: ''Tito Manlio'', 1772). | Vlastním jménem Vojtěch Morávek, psán též Albert, Adalbert(us), Moraweck, Morawec; uměleckým jménem Alberti. – Syn kočího usedlého na Starém Městě pražském. Oženil se s Marií Dorotheou, dcerou hospodářského úředníka F. Eugena (10. 2. 1772), členkou baletního souboru ⇒ Bustelliho italské opery, vedeného → C. Morellim (např. P. Guglielmi: ''Tito Manlio'', 1772). | ||
| − | '''M'''. si základy tanečního umění pravděpodobně osvojil v Praze, další zkušenosti získával ve Vídni u J.-G. Noverra, v jehož souboru byl jako figurant zaznamenán 1769. Do Prahy se vrátil poučen Noverrovými myšlenkami o vyjádření dramatických dějů tanečními pohyby a pantomimou, publikovanými tehdy částečně už i v německém překladu G. E. Lessinga (''Briefe über die Tanzkunst'', 1769). Na počátku 1770 se stal prvním tanečníkem a baletním mistrem herecké společnosti → J. J. Bruniana v Divadle v Kotcích. V sezoně 1771/72 měl silného soupeře v tanečníkovi vážných rolí → J. P. Linkovi, který uplatňoval i vlastní choreografie. Ten záhy odešel a '''M'''. pozice se upevnila. K prvním pražským choreografiím '''M'''. zřejmě patří blíže neznámý | + | '''M'''. si základy tanečního umění pravděpodobně osvojil v Praze, další zkušenosti získával ve Vídni u J.-G. Noverra, v jehož souboru byl jako figurant zaznamenán 1769. Do Prahy se vrátil poučen Noverrovými myšlenkami o vyjádření dramatických dějů tanečními pohyby a pantomimou, publikovanými tehdy částečně už i v německém překladu G. E. Lessinga (''Briefe über die Tanzkunst'', 1769). Na počátku 1770 se stal prvním tanečníkem a baletním mistrem herecké společnosti → J. J. Bruniana v Divadle v Kotcích. V sezoně 1771/72 měl silného soupeře v tanečníkovi vážných rolí → J. P. Linkovi, který uplatňoval i vlastní choreografie. Ten záhy odešel a '''M'''. pozice se upevnila. K prvním pražským choreografiím '''M'''. zřejmě patří blíže neznámý titul ''Masquerade ''(27. 2. 1770) a balet ''Die Jagd oder das Fest der Jäger'' [Honitba aneb Slavnost lovců, 29. 7. 1771, vůbec první provedení]. Sanace divadelních financí, iniciovaná šlechtou a cílená k podpoře osvícensky orientovaných repertoárových změn, personálně posílila na počátku 1772 i '''M'''. balet. Soubor tvořily čtyři páry tanečníků (J. Constantini, dříve figurant vídeňského divadla, M. A. Oettingerová, upoutávající urostlou postavou a výrazovými schopnostmi, M. Formigli zvaná La Mora, nadaná A. Weinertová ad.) a jedenáct figurantů (např. herec → J. A. Christ, který příležitostně tančil i sóla). Novou choreografií ''Das Fest der Gärtner beim Eingange des Lenzes ''[Zahradnická slavnost k příchodu jara, 21. 4. 1772, vůbec první provedení] se '''M'''. prezentoval v den zahájení sezony po Diderotově činohře ''Der Hausvater'' [Otec rodiny] a velkým slavnostním baletem ''Der Oktober'' [Říjen] přispěl k oslavě svátku panovnice Marie Terezie 15. 10. 1772. |
Balet činohry, který zpravidla uzavíral každý divadelní večer (často se tančily „venkovské“ tance, někdy s náznakem děje) nebo se přímo podílel na některých inscenacích (např. Weidmannův ''Johann Faust'', Divadlo v Kotcích 1775), byl však od počátku sedmdesátých let považován za ústupek konzervativnímu vkusu publika a za prostředek pouhého smyslového zaujetí. I když přinášel určité příjmy, bylo jeho vydržování příliš nákladné. Figurování herců v baletních dohrách bylo pociťováno jako nepatřičné a nedůstojné a kritika volala po úplném uměleckém i podnikatelském oddělení baletu od činohry. Navzdory tomu se '''M'''. u Bruniana udržel do konce 1776 (v jeho souboru tančil mj. → J. Butteau), z jeho choreografií jsou však doloženy pouze dvě: ''Der Baumsteiger'' [Ten, kdo leze na stromy, 3. 1. 1775] a heroický velký balet ''Amor als Korsar oder die Schiffahrt nach der Insul Cythere'' [Amor korzárem aneb Plavba na ostrov Kythéru, 28. 1. 1776, vůbec první provedení, repríza 4. 2. 1776]. Na '''M'''. místo měl nastoupit → A. Rösler, doporučený hrabětem → Prokopem Vojtěchem Černínem, angažmá se však v důsledku Černínovy smrti 1777 neuskutečnilo. Nezaměstnaných tanečníků se ujal nový podnikatel → F. A. Göttersdorf, založil specializovaný soubor baletu a pantomimy, funkci baletního mistra svěřil '''M'''. a A. Röslerovi, kterého záhy nahradil V. Piatolli. Pro tento soubor, působící v Divadle v Kotcích 1777/78, jenž mj. prováděl velké dějové balety využívající zčásti Noverrových syžetů a inspirující se jeho choreografickým řešením, '''M'''. vytvořil choreografie k pantomimám s hudbou → F. Vrby ''Doktor Faust''; ''Harlekin der größte Meister magischer Wissenschaften'' [Harlekýn největším mistrem magických věd] a ''Harlekin in der Fremde'' [Harlekýn v cizině] a pastorální balet ''Die unschuldige Schäferinn'' ''oder'' ''die unschuldige Unterhaltung ''[Cudná pastýřka aneb Nevinná zábava]. Po rozpuštění souboru definitivně odešel z Prahy. I s manželkou přijal 1778–82 angažmá u principála → F. Bernera (Frankfurt nad Mohanem, Würzburg, Ansbach, Norimberk, Erlangen), kde byl ctěn a úspěšný. Nastudoval zde tituly ''Die unschuldige Unterhaltung oder die freigiebige Schäferin''; ''Der gutthätige Zauberer oder Der Bettler'' [Dobrotivý kouzelník aneb Žebrák]; pantomimický polocharakterní balet pro šestnáct tanečníků podle G. Angioliniho''Das Opfer des Pans'' [Panova oběť], ''Die glücklich gehobene Verzweiflung oder Der gutthätige Zauberer'' [Šťastně překonané zoufalství aneb Dobrotivý kouzelník]; velký tragický balet ''Johann Faust'', balet ''Themire und Thirsis ''(dle J.-G. Noverra), ''Die arbeitsamen Gärtner oder die geprüfte Treue'' [Pracovití zahradníci aneb Zkouška věrnosti]; ''Der prächtige Sultan'' [Znamenitý sultán]; ''Die Nachtwächter ''[Ponocní]; ''Die Matrosen'' [Námořníci]; ''Das Straßburger Fest'' [Slavnost ve Štrasburku] a ''Der Wochenmarkt'' [Týdenní trh]. '''M'''. aktivity v dalších letech nejsou známy. | Balet činohry, který zpravidla uzavíral každý divadelní večer (často se tančily „venkovské“ tance, někdy s náznakem děje) nebo se přímo podílel na některých inscenacích (např. Weidmannův ''Johann Faust'', Divadlo v Kotcích 1775), byl však od počátku sedmdesátých let považován za ústupek konzervativnímu vkusu publika a za prostředek pouhého smyslového zaujetí. I když přinášel určité příjmy, bylo jeho vydržování příliš nákladné. Figurování herců v baletních dohrách bylo pociťováno jako nepatřičné a nedůstojné a kritika volala po úplném uměleckém i podnikatelském oddělení baletu od činohry. Navzdory tomu se '''M'''. u Bruniana udržel do konce 1776 (v jeho souboru tančil mj. → J. Butteau), z jeho choreografií jsou však doloženy pouze dvě: ''Der Baumsteiger'' [Ten, kdo leze na stromy, 3. 1. 1775] a heroický velký balet ''Amor als Korsar oder die Schiffahrt nach der Insul Cythere'' [Amor korzárem aneb Plavba na ostrov Kythéru, 28. 1. 1776, vůbec první provedení, repríza 4. 2. 1776]. Na '''M'''. místo měl nastoupit → A. Rösler, doporučený hrabětem → Prokopem Vojtěchem Černínem, angažmá se však v důsledku Černínovy smrti 1777 neuskutečnilo. Nezaměstnaných tanečníků se ujal nový podnikatel → F. A. Göttersdorf, založil specializovaný soubor baletu a pantomimy, funkci baletního mistra svěřil '''M'''. a A. Röslerovi, kterého záhy nahradil V. Piatolli. Pro tento soubor, působící v Divadle v Kotcích 1777/78, jenž mj. prováděl velké dějové balety využívající zčásti Noverrových syžetů a inspirující se jeho choreografickým řešením, '''M'''. vytvořil choreografie k pantomimám s hudbou → F. Vrby ''Doktor Faust''; ''Harlekin der größte Meister magischer Wissenschaften'' [Harlekýn největším mistrem magických věd] a ''Harlekin in der Fremde'' [Harlekýn v cizině] a pastorální balet ''Die unschuldige Schäferinn'' ''oder'' ''die unschuldige Unterhaltung ''[Cudná pastýřka aneb Nevinná zábava]. Po rozpuštění souboru definitivně odešel z Prahy. I s manželkou přijal 1778–82 angažmá u principála → F. Bernera (Frankfurt nad Mohanem, Würzburg, Ansbach, Norimberk, Erlangen), kde byl ctěn a úspěšný. Nastudoval zde tituly ''Die unschuldige Unterhaltung oder die freigiebige Schäferin''; ''Der gutthätige Zauberer oder Der Bettler'' [Dobrotivý kouzelník aneb Žebrák]; pantomimický polocharakterní balet pro šestnáct tanečníků podle G. Angioliniho''Das Opfer des Pans'' [Panova oběť], ''Die glücklich gehobene Verzweiflung oder Der gutthätige Zauberer'' [Šťastně překonané zoufalství aneb Dobrotivý kouzelník]; velký tragický balet ''Johann Faust'', balet ''Themire und Thirsis ''(dle J.-G. Noverra), ''Die arbeitsamen Gärtner oder die geprüfte Treue'' [Pracovití zahradníci aneb Zkouška věrnosti]; ''Der prächtige Sultan'' [Znamenitý sultán]; ''Die Nachtwächter ''[Ponocní]; ''Die Matrosen'' [Námořníci]; ''Das Straßburger Fest'' [Slavnost ve Štrasburku] a ''Der Wochenmarkt'' [Týdenní trh]. '''M'''. aktivity v dalších letech nejsou známy. | ||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>AMP, oddací matrika fary u sv. Martina (1772–84), sign. O 5, fol. 2; SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Černínové (nezpracován), dodatky: ''Approbation Buch beim Prager Theater'' (1774/75), fol. 40n.; ''Gantz Jährige Rechnung Der Teutschen Comoedien Geld Cassa'' (1775/76), fol. 23; ''Quittungs und Approbations Buch Zu der Theatralen Rechnung gehörig'' (1775/76), fol. 51–53; Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 1123, přív. 2: ''Venus und Adonis. Ein seriös Pantomimischer Ballet von Alberti. Aufgeführt den 3ten December 1776'', Prag 1776, libreto s obsazením. • ''Neue Litteratur'' 1772, s. 26–31, 45, 159n., 383; ''Ueber das Prager Theater'' 1773, s. 50–56; ''Theatral-Neuigkeiten'' (Wien) 1773, s. 162n., 170, 175–177, 181; GTK 1775, s. 172; 1776, s. 249; 1780, s. 229n.; ''Taschenbuch von der Prager Schaubühne ''1778, s. 115–120; ''Prager Ephemeriden, oder tägliche Nachrichten der kaiser. königl. Hauptstadt Prag ''1775, s. 15n.; 1776, s. 101, 129; ''Elenco de’signori virtuosi di canto e di danza, attualmente addetti alli Teatri'', Milano 1776, reprint ⇒ Verti, s. 160, 178 [Moravek Alberto, di Praga]; Teuber I 1883, s. 299, 308, 315n., 329–331, 335, 338–343, 374; E. Šebesta: Příspěvky k dějinám pražského divadla z konce 18. a počátku 19. století, ''Československé divadlo'' 1, 1923, s. 181 [chybný údaj o věku M.]; | + | <ee:bibliography_content>AMP, oddací matrika fary u sv. Martina (1772–84), sign. O 5, fol. 2; SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, RA Černínové (nezpracován), dodatky: ''Approbation Buch beim Prager Theater'' (1774/75), fol. 40n.; ''Gantz Jährige Rechnung Der Teutschen Comoedien Geld Cassa'' (1775/76), fol. 23; ''Quittungs und Approbations Buch Zu der Theatralen Rechnung gehörig'' (1775/76), fol. 51–53; Zámecká knihovna Křimice (fond spravuje NMk, oddělení zámeckých knihoven), sign. 1123, přív. 2: ''Venus und Adonis. Ein seriös Pantomimischer Ballet von Alberti. Aufgeführt den 3ten December 1776'', Prag 1776, libreto s obsazením. • ''Neue Litteratur'' 1772, s. 26–31, 45, 159n., 383; ''Ueber das Prager Theater'' 1773, s. 50–56; ''Theatral-Neuigkeiten'' (Wien) 1773, s. 162n., 170, 175–177, 181; GTK 1775, s. 172; 1776, s. 249; 1780, s. 229n.; ''Taschenbuch von der Prager Schaubühne ''1778, s. 115–120; ''Prager Ephemeriden, oder tägliche Nachrichten der kaiser. königl. Hauptstadt Prag ''1775, s. 15n.; 1776, s. 101, 129; ''Elenco de’signori virtuosi di canto e di danza, attualmente addetti alli Teatri'', Milano 1776, reprint ⇒ Verti, s. 160, 178 [Moravek Alberto, di Praga]; Teuber I 1883, s. 299, 308, 315n., 329–331, 335, 338–343, 374; E. Šebesta: Příspěvky k dějinám pražského divadla z konce 18. a počátku 19. století, ''Československé divadlo'' 1, 1923, s. 181 [chybný údaj o věku M.]; Šebesta 1933, s. 88; G. Dieke: ''Die Blütezeit des Kindertheaters'', Emsdetten 1934, s. 67n., 90–92, 106, 203–206; G. Zechmeister: ''Die Wiener Theater nächst der Burg und nächst dem Kärntnerthor von 1747 bis 1776'', Wien 1971, s. 329; M. H. Winter: ''The Pre-Romantic Ballet'', London 1974, s. 145n.; B. Brodská: Balet v Kotcích, ''Divadlo v Kotcích'', ed. F. Černý, Praha 1992, s. 92–94. • Vondráček I</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Morávek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Vojtěch </ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Albert</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Adalbert(us)</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Moraweck</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Morawec</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Alberti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> | + | <ee:names_lastname>Morávek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Vojtěch</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Albert</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Adalbert(us)</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Moraweck</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Morawec</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Alberti</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Verze z 8. 7. 2016, 12:32
Vojtěch MORÁVEK-ALBERTI
* asi 1745 Praha
tanečník, baletní mistr, choreograf
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
