Majober, Matěj: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m (založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 29: | Řádka 29: | ||
'''M'''. přišel do Vlastenského divadla vyzbrojen zkušenostmi z delšího působení u cestující společnosti a ovlivnil je hned několika způsoby. Nad osudy divadla v českých zemích se zamýšlel již v programové úvaze ''Beitrag meiner Gedanken zu Böhmens Theaterepoche'' [Mé myšlenky týkající se divadelní epochy Čech, 1784], která je první prací českého autora o českém divadle. '''M'''. ji psal jako člen německé Jungovy společnosti do jejího almanachu. Vyslovuje v ní své osvícenské přesvědčení o zušlechťujícím poslání divadla, které dle něho může zaručit jen všestranně vzdělaný herec s pevně vštípenými mravními zásadami. Neprosazuje divadlo v české řeči, ale prozrazuje své vlastenectví výzvou ke zpracování látek z českých dějin a připomínkou českých domácích tradic (upozorňuje na hru klatovského dramatika → J. Záhrobského z Těšína). | '''M'''. přišel do Vlastenského divadla vyzbrojen zkušenostmi z delšího působení u cestující společnosti a ovlivnil je hned několika způsoby. Nad osudy divadla v českých zemích se zamýšlel již v programové úvaze ''Beitrag meiner Gedanken zu Böhmens Theaterepoche'' [Mé myšlenky týkající se divadelní epochy Čech, 1784], která je první prací českého autora o českém divadle. '''M'''. ji psal jako člen německé Jungovy společnosti do jejího almanachu. Vyslovuje v ní své osvícenské přesvědčení o zušlechťujícím poslání divadla, které dle něho může zaručit jen všestranně vzdělaný herec s pevně vštípenými mravními zásadami. Neprosazuje divadlo v české řeči, ale prozrazuje své vlastenectví výzvou ke zpracování látek z českých dějin a připomínkou českých domácích tradic (upozorňuje na hru klatovského dramatika → J. Záhrobského z Těšína). | ||
| − | Jako herec ztělesnil v Boudě se zdarem např. mladistvého reka Domoslava v Tandlerově překladu hry → K. F. Guolfingera von Steinsberg ''Libuše, první kněžna a rekyně česká ''(1787), v Divadle u Hybernů zastával hlavně role komických starců, pedantů, sedláků a intrikánů, které hrál jak v českojazyčných, tak německojazyčných činoherních i zpěvoherních představeních. Úspěšně zvládal různorodé úlohy (Zumio, W. Müller: ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', t: J. Perinet, 1793; Kaspar, K. F. Guolfinger von Steinsberg: ''Hanns Klachel'', h: V. Tuček, 1795; Burleigh, J. G. Dyk: ''Die Gunst der Fürsten'' [Přízeň vládců]; Klingklang, J. Perinet: ''Der Unterthanen Glück ist ein guter Fürst'' [Dobrý vládce je požehnáním poddaných], h: W. Müller – obě 1796; Fallbring, A. W. Iffland: ''Dienstpflicht ''[Služební povinnost]; mlynář Tommerl, E. Schikaneder: ''Der Tyroler Wastl'' [Tyrolák Wastl], h: J. Haibel; Christoph Klachel, J. M. Czapek: ''Hanns Klachel'', druhý díl, h: V. Maschek; Herr von Thaler, W. Müller: ''Der Lustig Lebendig'' [Veselý nezmar], t: J. Perinet; Herr von Spornheld, J. Richter: ''Die Redoute'' – vše 1797; Kyllian, J. Perinet: ''Hlava bez může'', h: J. Wölfl, 1799). Působivá byla prý zejména jeho obličejová mimika v komických rolích, ale chváleno bylo i příznačně osvícenské intelektuální uchopení seriózních rolí. V Divadle v Růžodole i U Hybernů byl činný též jako režisér. Repertoáru Vlastenského divadla několikrát posloužil svými literárními a jazykovými schopnostmi, sepsal např. chvalozpěv na generála Laudona (včleněno do → Seveho baletu ''Rychlí poslové'' ''z Bělehradu neb Vídeňské veselí'', 1789). Hlavně však překládal německé singspiely, snad i italská operní libreta, žádný z jeho překladů se nedochoval. V Divadle u Hybernů se hrály A. Kotzebue: '' | + | Jako herec ztělesnil v Boudě se zdarem např. mladistvého reka Domoslava v Tandlerově překladu hry → K. F. Guolfingera von Steinsberg ''Libuše, první kněžna a rekyně česká ''(1787), v Divadle u Hybernů zastával hlavně role komických starců, pedantů, sedláků a intrikánů, které hrál jak v českojazyčných, tak německojazyčných činoherních i zpěvoherních představeních. Úspěšně zvládal různorodé úlohy (Zumio, W. Müller: ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', t: J. Perinet, 1793; Kaspar, K. F. Guolfinger von Steinsberg: ''Hanns Klachel'', h: V. Tuček, 1795; Burleigh, J. G. Dyk: ''Die Gunst der Fürsten'' [Přízeň vládců]; Klingklang, J. Perinet: ''Der Unterthanen Glück ist ein guter Fürst'' [Dobrý vládce je požehnáním poddaných], h: W. Müller – obě 1796; Fallbring, A. W. Iffland: ''Dienstpflicht ''[Služební povinnost]; mlynář Tommerl, E. Schikaneder: ''Der Tyroler Wastl'' [Tyrolák Wastl], h: J. Haibel; Christoph Klachel, J. M. Czapek: ''Hanns Klachel'', druhý díl, h: V. Maschek; Herr von Thaler, W. Müller: ''Der Lustig Lebendig'' [Veselý nezmar], t: J. Perinet; Herr von Spornheld, J. Richter: ''Die Redoute'' – vše 1797; Kyllian, J. Perinet: ''Hlava bez může'', h: J. Wölfl, 1799). Působivá byla prý zejména jeho obličejová mimika v komických rolích, ale chváleno bylo i příznačně osvícenské intelektuální uchopení seriózních rolí. V Divadle v Růžodole i U Hybernů byl činný též jako režisér. Repertoáru Vlastenského divadla několikrát posloužil svými literárními a jazykovými schopnostmi, sepsal např. chvalozpěv na generála Laudona (včleněno do → Seveho baletu ''Rychlí poslové'' ''z Bělehradu neb Vídeňské veselí'', 1789). Hlavně však překládal německé singspiely, snad i italská operní libreta, žádný z jeho překladů se nedochoval. V Divadle u Hybernů se hrály A. Kotzebue: ''Tlachač ''(1790/91), J. Perinet: ''Čarodějná citara ''(též jako ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', 1793), E. Schikaneder: ''Oba Antonínové'' (1796); [K. L. Giesecke]: ''Travestovaný Hamlet ''(1796), [K. Marinelli]: ''Don Juan aneb Kamenný host ''(1797), J. Perinet: ''Hlava bez může'' (1799), J. Perinet: ''Picichy aneb Druhý díl''Čarodějné citary'' (repríza StD 1804). |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
Verze z 3. 7. 2016, 12:31
Matěj MAJOBER
* kř. 8. 2. 1763 Praha
† 13. 4. 1812 Praha
herec, režisér, překladatel, teoretik
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
