Majober, Matěj: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 3: Řádka 3:
 
</ee:progress>
 
</ee:progress>
 
{{Infobox Osoba
 
{{Infobox Osoba
| jméno = <ee:firstname>Matěj </ee:firstname>  
+
| jméno = <ee:firstname>Matěj</ee:firstname>  
 
| příjmení = <ee:lastname>MAJOBER</ee:lastname>
 
| příjmení = <ee:lastname>MAJOBER</ee:lastname>
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
 
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym>
Řádka 19: Řádka 19:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herec, režisér, překladatel, teoretik, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>herec, režisér, překladatel, teoretik,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 29: Řádka 29:
 
'''M'''. přišel do Vlastenského divadla vyzbrojen zkušenostmi z delšího působení u cestující společnosti a ovlivnil je hned několika způsoby. Nad osudy divadla v českých zemích se zamýšlel již v programové úvaze ''Beitrag meiner Gedanken zu Böhmens Theaterepoche'' [Mé myšlenky týkající se divadelní epochy Čech, 1784], která je první prací českého autora o českém divadle. '''M'''. ji psal jako člen německé Jungovy společnosti do jejího almanachu. Vyslovuje v ní své osvícenské přesvědčení o zušlechťujícím poslání divadla, které dle něho může zaručit jen všestranně vzdělaný herec s pevně vštípenými mravními zásadami. Neprosazuje divadlo v české řeči, ale prozrazuje své vlastenectví výzvou ke zpracování látek z českých dějin a připomínkou českých domácích tradic (upozorňuje na hru klatovského dramatika → J. Záhrobského z Těšína).
 
'''M'''. přišel do Vlastenského divadla vyzbrojen zkušenostmi z delšího působení u cestující společnosti a ovlivnil je hned několika způsoby. Nad osudy divadla v českých zemích se zamýšlel již v programové úvaze ''Beitrag meiner Gedanken zu Böhmens Theaterepoche'' [Mé myšlenky týkající se divadelní epochy Čech, 1784], která je první prací českého autora o českém divadle. '''M'''. ji psal jako člen německé Jungovy společnosti do jejího almanachu. Vyslovuje v ní své osvícenské přesvědčení o zušlechťujícím poslání divadla, které dle něho může zaručit jen všestranně vzdělaný herec s pevně vštípenými mravními zásadami. Neprosazuje divadlo v české řeči, ale prozrazuje své vlastenectví výzvou ke zpracování látek z českých dějin a připomínkou českých domácích tradic (upozorňuje na hru klatovského dramatika → J. Záhrobského z Těšína).
  
Jako herec ztělesnil v Boudě se zdarem např. mladistvého reka Domoslava v Tandlerově překladu hry → K. F. Guolfingera von Steinsberg''Libuše, první kn''''ěžna a rekyně česká ''(1787), v Divadle u Hybernů zastával hlavně role komických starců, pedantů, sedláků a intrikánů, které hrál jak v českojazyčných, tak německojazyčných činoherních i zpěvoherních před­staveních. Úspěšně zvládal různorodé úlohy (Zumio, W. Müller:''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', t: J. Perinet, 1793; Kaspar, K. F. Guolfinger von Steinsberg: ''Hanns Klachel'', h: V. Tuček, 1795; Burleigh, J. G. Dyk: ''Die Gunst der Fürsten'' [Přízeň vládců]; Klingklang, J. Perinet:''Der Unterthanen Glück ist ein guter Fürst'' [Dobrý vládce je požehnáním poddaných], h: W. Müller – obě 1796; Fallbring, A. W. Iffland: ''Dienstpflicht ''[Služební povinnost]; mlynář Tommerl, E. Schikaneder:''Der Tyroler Wastl'' [Tyrolák Wastl], h: J. Haibel; Christoph Klachel, J. M. Czapek: ''Hanns Klachel'', druhý díl, h: V. Maschek; Herr von Thaler, W. Müller:''Der Lustig Lebendig'' [Veselý nezmar], t: J. Perinet; Herr von Spornheld, J. Richter: ''Die Redoute'' – vše 1797; Kyllian, J. Perinet: ''Hlava bez m''''ůže'', h: J. Wölfl, 1799). Působivá byla prý zejména jeho obličejová mimika v komických rolích, ale chváleno bylo i příznačně osvícenské intelek­tuální uchopení seriózních rolí. V Divadle v Růžodole i U Hybernů byl činný též jako režisér. Repertoáru Vlastenského divadla několikrát posloužil svými literárními a jazykovými schopnostmi, sepsal např. chvalozpěv na generála Laudona (včleněno do → Seveho baletu ''Rychlí poslové'' ''z B''''ělehradu neb Vídeňské veselí'', 1789). Hlavně však překládal německé sing­spiely, snad i italská operní libreta, žádný z jeho překladů se nedochoval. V Divadle u Hybernů se hrály A. Kotzebue: ''Tlacha''''č ''(1790/91), J. Perinet: ''Čarodějná citara ''(též jako ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', 1793), E. Schikaneder: ''Oba Antonínové'' (1796); [K. L. Giesecke]: ''Travestovaný Hamlet ''(1796), [K. Marinelli]: ''Don Juan aneb Kamenný host ''(1797), J. Perinet: ''Hlava bez m''''ůže'' (1799), J. Perinet: ''Picichy aneb Druhý díl ''''Čarodějné citary'' (repríza StD 1804).
+
Jako herec ztělesnil v Boudě se zdarem např. mladistvého reka Domoslava v Tandlerově překladu hry → K. F. Guolfingera von Steinsberg ''Libuše, první kněžna a rekyně česká ''(1787), v Divadle u Hybernů zastával hlavně role komických starců, pedantů, sedláků a intrikánů, které hrál jak v českojazyčných, tak německojazyčných činoherních i zpěvoherních před­staveních. Úspěšně zvládal různorodé úlohy (Zumio, W. Müller: ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', t: J. Perinet, 1793; Kaspar, K. F. Guolfinger von Steinsberg: ''Hanns Klachel'', h: V. Tuček, 1795; Burleigh, J. G. Dyk: ''Die Gunst der Fürsten'' [Přízeň vládců]; Klingklang, J. Perinet: ''Der Unterthanen Glück ist ein guter Fürst'' [Dobrý vládce je požehnáním poddaných], h: W. Müller – obě 1796; Fallbring, A. W. Iffland: ''Dienstpflicht ''[Služební povinnost]; mlynář Tommerl, E. Schikaneder: ''Der Tyroler Wastl'' [Tyrolák Wastl], h: J. Haibel; Christoph Klachel, J. M. Czapek: ''Hanns Klachel'', druhý díl, h: V. Maschek; Herr von Thaler, W. Müller: ''Der Lustig Lebendig'' [Veselý nezmar], t: J. Perinet; Herr von Spornheld, J. Richter: ''Die Redoute'' – vše 1797; Kyllian, J. Perinet: ''Hlava bez může'', h: J. Wölfl, 1799). Působivá byla prý zejména jeho obličejová mimika v komických rolích, ale chváleno bylo i příznačně osvícenské intelek­tuální uchopení seriózních rolí. V Divadle v Růžodole i U Hybernů byl činný též jako režisér. Repertoáru Vlastenského divadla několikrát posloužil svými literárními a jazykovými schopnostmi, sepsal např. chvalozpěv na generála Laudona (včleněno do → Seveho baletu ''Rychlí poslové'' ''z Bělehradu neb Vídeňské veselí'', 1789). Hlavně však překládal německé sing­spiely, snad i italská operní libreta, žádný z jeho překladů se nedochoval. V Divadle u Hybernů se hrály A. Kotzebue: ''Tlacha''''č ''(1790/91), J. Perinet: ''Čarodějná citara ''(též jako ''Kouzedlná citara aneb Fagotista'', 1793), E. Schikaneder: ''Oba Antonínové'' (1796); [K. L. Giesecke]: ''Travestovaný Hamlet ''(1796), [K. Marinelli]: ''Don Juan aneb Kamenný host ''(1797), J. Perinet: ''Hlava bez může'' (1799), J. Perinet: ''Picichy aneb Druhý díl ''''Čarodějné citary'' (repríza StD 1804).
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
Řádka 42: Řádka 42:
 
<div class="names"><ee:names>
 
<div class="names"><ee:names>
 
== Další jména ==
 
== Další jména ==
<ee:names_lastname>Mayerhofer</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Matěj Václav </ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Mayober</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Moirber</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Mayerhopfer</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Mathias</ee:names_firstname>
+
<ee:names_lastname>Mayerhofer</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Matěj Václav</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Mayober</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Moirber</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname>Mayerhopfer</ee:names_lastname> <ee:names_firstname/>, <ee:names_lastname/> <ee:names_firstname>Mathias</ee:names_firstname>
 
</ee:names></div>
 
</ee:names></div>
 
{{#dpl:  
 
{{#dpl:  

Verze z 3. 7. 2016, 13:30

Matěj MAJOBER
* kř. 8. 2. 1763 Praha
13. 4. 1812 Praha
herec, režisér, překladatel, teoretik



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.