Komareck, Johann Nepomuk: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>herec, dramatik, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>herec, dramatik,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Psán také J. N. W. B. Komarek, užíval šifru J. N. K. – '''K'''. otec Václav, penzionovaný důstojník a bankovní úředník, byl pražským měšťanem. '''K'''. tedy pocházel patrně z české rodiny, podle znalosti a citace antických autorů (Ovidius, Vergilius) v jeho díle lze předpokládat, že nějakou dobu studoval na blíže neurčeném gymnáziu. Podle některých pramenů byl u divadla už od 1776. 1778 se v Praze připojil k → Brunianově herecké společnosti, s níž zřejmě odešel do Braunschweigu, 1780 byl kopistou společnosti principála F. A. Gatta v Drážďanech a Lipsku, kde zároveň hrál vedlejší role, od 1781 jej zaměstnal P. Ilgener v Arnstadtu, Erfurtu, Buttstädtu a Naumburgu. Poté byl činný v Schönemannově dětské herecké společnosti ve Wittenbergu a Altenburgu a do 1789 v Drážďanech u J. Secondy. Se společností A. Fallera odešel do Chebu a Plzně, kde se dostal do styku s plzeňským tiskařem a knihkupcem J. J. Morgensäulerem, u něhož nejpozději od 6. 9. 1790 bydlel. V Plzni se oženil s Maximilianou, dcerou po nebožtíku F. Kolovratovi, bývalém komorníkovi u hraběte Wallis. Při narození první dcery byl uveden v matrice jako Morgensäulerův spoluimpresor, při narození druhé už jako impresor a knihkupec. Po 1795 zprávy o něm mizí, kolem 1805 se stal majitelem Morgensäulerovy tiskárny v Klatovech (doloženo 1810), v téže době i kancelistou a rok nato – asi z existenčních důvodů – registrantem při krajském úřadu v Klatovech. Tiskařský závod patrně formálně předal své manželce. Zemřel na vodnatelnost jako magistrátní úředník v Klatovech (v matrice zemřelých uveden jako šedesátiletý, mohl se tedy narodit kolem 1759). | Psán také J. N. W. B. Komarek, užíval šifru J. N. K. – '''K'''. otec Václav, penzionovaný důstojník a bankovní úředník, byl pražským měšťanem. '''K'''. tedy pocházel patrně z české rodiny, podle znalosti a citace antických autorů (Ovidius, Vergilius) v jeho díle lze předpokládat, že nějakou dobu studoval na blíže neurčeném gymnáziu. Podle některých pramenů byl u divadla už od 1776. 1778 se v Praze připojil k → Brunianově herecké společnosti, s níž zřejmě odešel do Braunschweigu, 1780 byl kopistou společnosti principála F. A. Gatta v Drážďanech a Lipsku, kde zároveň hrál vedlejší role, od 1781 jej zaměstnal P. Ilgener v Arnstadtu, Erfurtu, Buttstädtu a Naumburgu. Poté byl činný v Schönemannově dětské herecké společnosti ve Wittenbergu a Altenburgu a do 1789 v Drážďanech u J. Secondy. Se společností A. Fallera odešel do Chebu a Plzně, kde se dostal do styku s plzeňským tiskařem a knihkupcem J. J. Morgensäulerem, u něhož nejpozději od 6. 9. 1790 bydlel. V Plzni se oženil s Maximilianou, dcerou po nebožtíku F. Kolovratovi, bývalém komorníkovi u hraběte Wallis. Při narození první dcery byl uveden v matrice jako Morgensäulerův spoluimpresor, při narození druhé už jako impresor a knihkupec. Po 1795 zprávy o něm mizí, kolem 1805 se stal majitelem Morgensäulerovy tiskárny v Klatovech (doloženo 1810), v téže době i kancelistou a rok nato – asi z existenčních důvodů – registrantem při krajském úřadu v Klatovech. Tiskařský závod patrně formálně předal své manželce. Zemřel na vodnatelnost jako magistrátní úředník v Klatovech (v matrice zemřelých uveden jako šedesátiletý, mohl se tedy narodit kolem 1759). | ||
| − | '''K'''. byl neobyčejně plodným literátem. Vedle modlitební knížky a učebnice zeměpisu (svědčících o jeho zájmech pedagogických) uveřejnil také několik povídek-exempel, elegických a didaktizujících básní. První divadelní hra ''Albrecht Waldstein'' vyšla 1789 ještě jeho vlastním nákladem, další knihy u nakladatele Morgensäulera v Plzni (a zdánlivě v Lipsku, kde byl nakladatel F. K. Köhler Morgensäulerovým komisionářem), učebnice vyšla z neznámých důvodů v Praze. '''K'''. rané hry jsou většinou známy pouze podle názvu. Dochovaná dramata, většinou komedie z maloměstského a rodinného prostředí, např. ''Der schwache Mann'' [Slabý muž, tisk 1791] či konverzační jednoaktové frašky (''Gleich und gleich gesellt sich gern'' [Rovný rovného si hledá, tisk 1789]) se inspirovaly dobovými vzory (např. Lessingovou veselohrou ''Minna von Barnhelm'') nebo adaptovaly tehdejší módní francouzské povídky. '''K'''. dramatická literární činnost po usazení v Plzni čerpá náměty především z českých dějin pohanského období (''Krok'', ''Pržemisl'', obě hry vyd. 1793) a z počátku 15. století (''Ida oder das Vehmgericht'' [Ida aneb Tajný soud], 1792), pro tento tematický okruh se inspiruje Hájkovou ''Kronikou | + | '''K'''. byl neobyčejně plodným literátem. Vedle modlitební knížky a učebnice zeměpisu (svědčících o jeho zájmech pedagogických) uveřejnil také několik povídek-exempel, elegických a didaktizujících básní. První divadelní hra ''Albrecht Waldstein'' vyšla 1789 ještě jeho vlastním nákladem, další knihy u nakladatele Morgensäulera v Plzni (a zdánlivě v Lipsku, kde byl nakladatel F. K. Köhler Morgensäulerovým komisionářem), učebnice vyšla z neznámých důvodů v Praze. '''K'''. rané hry jsou většinou známy pouze podle názvu. Dochovaná dramata, většinou komedie z maloměstského a rodinného prostředí, např. ''Der schwache Mann'' [Slabý muž, tisk 1791] či konverzační jednoaktové frašky (''Gleich und gleich gesellt sich gern'' [Rovný rovného si hledá, tisk 1789]) se inspirovaly dobovými vzory (např. Lessingovou veselohrou ''Minna von Barnhelm'') nebo adaptovaly tehdejší módní francouzské povídky. '''K'''. dramatická literární činnost po usazení v Plzni čerpá náměty především z českých dějin pohanského období (''Krok'', ''Pržemisl'', obě hry vyd. 1793) a z počátku 15. století (''Ida oder das Vehmgericht'' [Ida aneb Tajný soud], 1792), pro tento tematický okruh se inspiruje Hájkovou ''Kronikou českou'', a dále z období stavovského povstání a třicetileté války (''Graf von Thurn'', ''Albrecht von Waldstein'', obě hry souborně vyd. 1793). Vojvoda Krok ve hře na námět románu J. F. E. Albrechta ''Die Töchter Krock, Böhmens Fürstinnen'' [Dcery Krokovy, kněžny české, Hamburk 1792], je v '''K'''. pojetí osvíceným vladařem, velkoryse se chovajícím k poddaným a mařícím zradu Radouše a Podpiry, kterou prorokovala žena Boržena a věštila zároveň Čechám zdárnou budoucnost. V ''Pržemislovi'', přes deklarovanou nezávislost čerpajícího z dramatu → K. F. Guolfingera von Steinsberg ''Libusse, eine Herzogin in Böhmen'' [Libuše, vévodkyně v Čechách, 1778], je zvýrazněn motiv věštby, křesťanství jako důležitého státoprávního aktu a předzvěst budoucích sporů v podobě dívčí války. Text hry doplňují scénické poznámky pro herce (mj. o výslovnosti českých jmen). V úvodu k dramatu ''Graf von Thurn'' '''K'''. ospravedlňuje použití motivu zrady z národních dějin na jevišti. Drama je průhledně aktualizováno příměrem s dobovou situací ve Francii – Thurnův zápas o svobodu víry '''K'''. ocenil, nepřijal však jeho nenávist, touhu po moci a vzpouru proti králi. Obdobně je traktována i tragédie ''Albrecht Waldstein'' (dedikována chebské městské radě), vyzdvihující čest, věrnost a patriotismus, brojící proti kněžskému pokrytectví a ženským pletichám a pojímající Valdštejna poměrně sympaticky. Podle prvního dílu románu B. Naubertové ''Hermann von Unna ''(1791) sepsal psychologizující hru ''Ida oder das Vehmgericht'', příběh o dobré pověsti Idy, společnice královny Žofie. '''K'''. publikoval také pokračování tehdy oblíbeného dramatu C. M. Plümickeho ''Lanassa ''(1782, dle ''Veuve du Malabar ou l’empire des coutumes'' [Vdova z Malabaru aneb Říše obyčejů] od A. M. Le Mierra) pod názvem ''Marie von Montalban oder Lanassa’s zweiter Teil'' [Marie Montalbanská aneb Druhý díl Lanassy] z exotického prostředí, o únosu a záchraně křesťanských dívek a náboženském fanatismu bráhmanů. Tištěnou podobu této truchlohry se sbory věnoval principálu A. Fallerovi (datováno v Plzni 2. 2. 1792) a za text připojil podrobnou kritiku plzeňského provedení Plümickeho hry ''Lanasa'' hereckou společností principála Vosse 19. 2. 1791, které jej k vytvoření vlastního pokračování dramatu podnítilo. Soubor Vlastenského divadla hrál '''K'''. ''Marii z Montalbanu'' v překladu V. Tháma poprvé v odpoledním představení ve Stavovském divadle 29. 5. 1792 a hra zůstala součástí repertoáru i v následujícím období (další provedení 25. 3. 1797 v Divadle u Hybernů, ⇒ Laiske), v Brně se hrála německy 4. 9. 1796. Lze předpokládat, že Thám překládal i další '''K'''. dramata s historickými náměty, popř. se jimi inspiroval při psaní vlastních her (srv. ''Čech a Lech aneb Vyvolení Kroka za vývodu českého'', StD 1793). Sepětí dramatika '''K'''. s dobovým divadelním provozem dokládají i některé pozdější tisky jeho her, opatřené datem premiéry a původním obsazením, např. hra se zpěvy ''Die Dorfparade'' [Vesnická slavnost], kterou v Plzni 1797 provedla společnost → F. Vasbacha. '''K'''. patří mezi první novodobé dramatické autory z Čech, kteří se zabývali tématy z české historie v duchu zemského patriotismu. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 42: | Řádka 42: | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Komarek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>J. N. W. B. </ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname>Komarek</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>J. N. W. B.</ee:names_firstname> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Verze z 30. 6. 2016, 09:03
Johann Nepomuk KOMARECK
* asi 1757–60 Praha
† 27. 9. 1819 Klatovy
herec, dramatik
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
