Kolčava, Karel: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Karel </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>Karel</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>KOLČAVA</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>KOLČAVA</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | + | 13. 4. 1656 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| − | + | Praha | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | | zemřel = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="date_from"> | ||
| − | + | 30. 7. 1717 | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | | místoÚmrtí = <ee:mvchronology type="úmrtí" field="place"> | ||
| − | + | Kutná Hora | |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>dramatik, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>dramatik,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
V předmluvě k vydání prvního dílu svých her se '''K'''. vyslovuje přímo k teorii dramatu. Jeho záměrem nebylo psát tragédie podle aristotelských pravidel, ačkoliv je znal, ale chtěl se raději řídit „přirozeností“ (natura). V době, kdy už byly první tři svazky jeho dramat vydány, se k teorii vrací v dopise č. 142 zmíněné sbírky ''Epistulae familiares. ''Oproti svým dřívějším názorům se tentokrát hlásí k zásadě, že umění je lepším vůdcem než přirozenost, a přiznává, že by udělal lépe, kdyby si byl osvojil „předpisy tragického umění“ (praecepta artis tragicae). Svá dramata z prvního a druhého svazku tedy považuje za „plody přirozenosti, nikoli umění“ (non artis, sed naturae). Po stránce tragické dispozice naopak označuje hry třetího svazku za vzorné zejména pro to, že jejich děj je ve shodě s jezuitskými poetikami členěn na čtyři části – protasi, epitasi, katastasi a katastrofu. V protasi vznikají příčiny budoucího neštěstí, ale nic ještě nenaznačuje smutný konec. V epitasi již tyto příčiny vyvolávají zápletku a obrat osudu k horšímu. Katastasis je „srážka příznivé a nepříznivé štěstěny“, přičemž stále není jisté, jak děj dopadne. Katastrofa představuje krutý konec, kdy vycházejí najevo všechny lsti a omyly. Tyto čtyři části radí '''K'''. rozdělit do tří (hra určená pro mladší ročníky) nebo pěti dějství (hra pro vyšší ročníky). Má-li hra tři dějství, doporučuje, aby se v prvním odehrála protase, v druhém epitase a ve třetím katastase a katastrofa. | V předmluvě k vydání prvního dílu svých her se '''K'''. vyslovuje přímo k teorii dramatu. Jeho záměrem nebylo psát tragédie podle aristotelských pravidel, ačkoliv je znal, ale chtěl se raději řídit „přirozeností“ (natura). V době, kdy už byly první tři svazky jeho dramat vydány, se k teorii vrací v dopise č. 142 zmíněné sbírky ''Epistulae familiares. ''Oproti svým dřívějším názorům se tentokrát hlásí k zásadě, že umění je lepším vůdcem než přirozenost, a přiznává, že by udělal lépe, kdyby si byl osvojil „předpisy tragického umění“ (praecepta artis tragicae). Svá dramata z prvního a druhého svazku tedy považuje za „plody přirozenosti, nikoli umění“ (non artis, sed naturae). Po stránce tragické dispozice naopak označuje hry třetího svazku za vzorné zejména pro to, že jejich děj je ve shodě s jezuitskými poetikami členěn na čtyři části – protasi, epitasi, katastasi a katastrofu. V protasi vznikají příčiny budoucího neštěstí, ale nic ještě nenaznačuje smutný konec. V epitasi již tyto příčiny vyvolávají zápletku a obrat osudu k horšímu. Katastasis je „srážka příznivé a nepříznivé štěstěny“, přičemž stále není jisté, jak děj dopadne. Katastrofa představuje krutý konec, kdy vycházejí najevo všechny lsti a omyly. Tyto čtyři části radí '''K'''. rozdělit do tří (hra určená pro mladší ročníky) nebo pěti dějství (hra pro vyšší ročníky). Má-li hra tři dějství, doporučuje, aby se v prvním odehrála protase, v druhém epitase a ve třetím katastase a katastrofa. | ||
| − | Ačkoliv | + | Ačkoliv tentokrát '''K'''. hlásá užitečnost pravidel, v jejich výkladu se dopouští značných posunů. Protagonista tragédie má být vznešený „buď rodem nebo slavnými skutky a jakoby uprostřed mezi řádnou a neřádnou povahou“, do neštěstí má ale upadnout „ne svým, ale cizím zaviněním nebo úkladem“ (u Aristotela „pro nějaké pochybení“, není řečeno, že cizí). Z „klasických“ jednot zmiňuje '''K'''. jednotu času, kterou si ovšem také poněkud přizpůsobuje – obsah má být takový, „aby se zdálo, že se může odehrát v jednom dni, ačkoliv věc sama by zabrala několik let“. Dále '''K'''. doporučuje vkládat po každém dějství, s výjimkou posledního, mezihru (chorus). Po posledním dějství může následovat tzv. commus nebo lamentus (žalostný zpěv). V mezihrách mají vystupovat alegorické symbolické postavy, které shrnují to, co se již stalo, a naznačují budoucí děj. |
Většinu '''K'''. her tvoří tragédie. Zpravidla se k tomuto žánru řadí 17 textů (⇒ ''Ryba'' 1926), i když někdy je toto zařazení poněkud sporné. Dějištěm většiny tragédií je královský dvůr a námětem pak poměry u dvora, úklady, intriky, boj o přízeň panovníka. V sedmi hrách je tento námět spojen s motivem mučednické smrti. Hlavním hrdinou tak je např. sv. Václav (III, s. 1–132), krakovský biskup Stanislav (IV, s. 275–421), Thomas More (VI, s. 109–244), Jan Křtitel (VI, s. 5–108) nebo Adrianus, pronásledovatel křesťanů, který se nakonec sám stává křesťanským mučedníkem (V, s. 260–397). Některé hry, řazené mezi tragédie, končí šťastně, např. ve hře ''Maria auxiliatrix'' [Maria Pomocnice, IV, s. 5–116] se třem mladíkům podaří uprchnout ze zajetí mocného kalífa a odvést s sebou jeho dceru Ismerii, která se stává křesťankou. Také ve hře ''Providentiae divinae exemplar'' [Příklad božské prozřetelnosti, III, s. 133–351] se po překonání mnoha překážek šťastně setkává otec se synem, který se navíc stává zetěm a nástupcem svého bývalého nepřítele. | Většinu '''K'''. her tvoří tragédie. Zpravidla se k tomuto žánru řadí 17 textů (⇒ ''Ryba'' 1926), i když někdy je toto zařazení poněkud sporné. Dějištěm většiny tragédií je královský dvůr a námětem pak poměry u dvora, úklady, intriky, boj o přízeň panovníka. V sedmi hrách je tento námět spojen s motivem mučednické smrti. Hlavním hrdinou tak je např. sv. Václav (III, s. 1–132), krakovský biskup Stanislav (IV, s. 275–421), Thomas More (VI, s. 109–244), Jan Křtitel (VI, s. 5–108) nebo Adrianus, pronásledovatel křesťanů, který se nakonec sám stává křesťanským mučedníkem (V, s. 260–397). Některé hry, řazené mezi tragédie, končí šťastně, např. ve hře ''Maria auxiliatrix'' [Maria Pomocnice, IV, s. 5–116] se třem mladíkům podaří uprchnout ze zajetí mocného kalífa a odvést s sebou jeho dceru Ismerii, která se stává křesťankou. Také ve hře ''Providentiae divinae exemplar'' [Příklad božské prozřetelnosti, III, s. 133–351] se po překonání mnoha překážek šťastně setkává otec se synem, který se navíc stává zetěm a nástupcem svého bývalého nepřítele. | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
Ve velké míře se u '''K'''. projevuje i jiný typický rys jezuitské dramatiky, a to používání četných epických prvků. Postavy často líčí to, co divák zároveň vidí, popisují svůj nebo cizí duševní stav apod. Dramatický spád také brzdí úvahy a sentence (např. o způsobu vlády, povinnostech vladaře apod.), které '''K'''., stejně jako další jezuitští dramatikové, vkládá do úst svým postavám. Velkou pozornost '''K'''. věnuje rétorické stránce her, s oblibou používá stichomytie, slovní hříčky, metafory a metonymie, efekt ozvěny apod. | Ve velké míře se u '''K'''. projevuje i jiný typický rys jezuitské dramatiky, a to používání četných epických prvků. Postavy často líčí to, co divák zároveň vidí, popisují svůj nebo cizí duševní stav apod. Dramatický spád také brzdí úvahy a sentence (např. o způsobu vlády, povinnostech vladaře apod.), které '''K'''., stejně jako další jezuitští dramatikové, vkládá do úst svým postavám. Velkou pozornost '''K'''. věnuje rétorické stránce her, s oblibou používá stichomytie, slovní hříčky, metafory a metonymie, efekt ozvěny apod. | ||
| − | Otázka uvádění '''K'''. her dosud nebyla vyřešena. Provozování za jeho života doloženo není, z pozdější doby jsou bez udání pramene uváděny dvě inscenace ''Thomase'' ''Mora'' (1727 Olomouc, 1732 Jihlava, ⇒ ''Port''). O vzorové a inspirativní funkci '''K'''. dramat svědčí např. anonymní hra ''Heppenus, Salenus, Marchenus, diu desiderati e terris peregrinis viatores ''[Heppenus, Salenus, Marchenus, dlouho očekávaní navrátilci z cizích zemí], provedená 1752 v Klementinu. Zpracovává sice starší látku, ale vystupuje v ní postava, kterou do příběhu přidal '''K'''. ve své | + | Otázka uvádění '''K'''. her dosud nebyla vyřešena. Provozování za jeho života doloženo není, z pozdější doby jsou bez udání pramene uváděny dvě inscenace ''Thomase'' ''Mora'' (1727 Olomouc, 1732 Jihlava, ⇒ ''Port''). O vzorové a inspirativní funkci '''K'''. dramat svědčí např. anonymní hra ''Heppenus, Salenus, Marchenus, diu desiderati e terris peregrinis viatores ''[Heppenus, Salenus, Marchenus, dlouho očekávaní navrátilci z cizích zemí], provedená 1752 v Klementinu. Zpracovává sice starší látku, ale vystupuje v ní postava, kterou do příběhu přidal '''K'''. ve své hře ''Maria auxiliatrix seu Heppenus, Marchenus, Salenus fratres, Mariae devoti'' [Maria Pomocnice aneb bratři Heppenus, Marchenus a Salenus, Mariini ctitelé, 1713]. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
| Řádka 61: | Řádka 61: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>13. 4. 1656</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
| − | * <ee:chronology_date_from/><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type><ee:chronology_place/><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>30. 7. 1717</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Kutná Hora</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
<div class="names"><ee:names> | <div class="names"><ee:names> | ||
== Další jména == | == Další jména == | ||
| − | <ee:names_lastname>Kolczawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carolus</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Kolczawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl </ee:names_firstname> | + | <ee:names_lastname>Kolczawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Carolus</ee:names_firstname>, <ee:names_lastname>Kolczawa</ee:names_lastname> <ee:names_firstname>Karl</ee:names_firstname> |
</ee:names></div> | </ee:names></div> | ||
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
Verze z 30. 6. 2016, 09:26
Karel KOLČAVA
* 13. 4. 1656 Praha
† 30. 7. 1717 Kutná Hora
dramatik
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
