Kocmánek, Václav František: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
</ee:progress> | </ee:progress> | ||
{{Infobox Osoba | {{Infobox Osoba | ||
| − | | jméno = <ee:firstname>Václav František </ee:firstname> | + | | jméno = <ee:firstname>Václav František</ee:firstname> |
| příjmení = <ee:lastname>KOCMÁNEK</ee:lastname> | | příjmení = <ee:lastname>KOCMÁNEK</ee:lastname> | ||
| pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | | pseudonym = <ee:pseudonym></ee:pseudonym> | ||
| narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | | narozen = <ee:mvchronology type="narození" field="date_from"> | ||
| − | 1607 | + | 1607 |
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | | místoNarození = <ee:mvchronology type="narození" field="place"> | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>spisovatel, dramatik, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>spisovatel, dramatik,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Psán též Kozmánek, Kozmanecius, Kocmanecius, Kozmanides, Kocmanides. – Narodil se v rodině Daniela K. Novopražského, vysloužilého císařského vojáka, který se usadil v Čáslavi. '''K'''. navštěvoval školy ve svém rodišti, v Praze a 1621–26 v Uherském Brodě. Odtud se v důsledku válečných událostí vrátil 1626 do Čáslavi. Poté přesídlil do Prahy, 1627 konvertoval ke katolictví a začal studovat na jezuitské akademii, kde dosáhl hodnosti bakaláře. Od 1635 působil jako učitel v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Ledči nad Sázavou. 1639 se natrvalo usadil v Praze. Byl kantorem u sv. Petra na Poříčí, od 1644 pak rektorem kůru u sv. Jindřicha a od 1650 u sv. Štěpána. 1640 se výhodně oženil a získal pražské měšťanství. | Psán též Kozmánek, Kozmanecius, Kocmanecius, Kozmanides, Kocmanides. – Narodil se v rodině Daniela K. Novopražského, vysloužilého císařského vojáka, který se usadil v Čáslavi. '''K'''. navštěvoval školy ve svém rodišti, v Praze a 1621–26 v Uherském Brodě. Odtud se v důsledku válečných událostí vrátil 1626 do Čáslavi. Poté přesídlil do Prahy, 1627 konvertoval ke katolictví a začal studovat na jezuitské akademii, kde dosáhl hodnosti bakaláře. Od 1635 působil jako učitel v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě a v Ledči nad Sázavou. 1639 se natrvalo usadil v Praze. Byl kantorem u sv. Petra na Poříčí, od 1644 pak rektorem kůru u sv. Jindřicha a od 1650 u sv. Štěpána. 1640 se výhodně oženil a získal pražské měšťanství. | ||
| − | Dosud známé '''K'''. literární dílo se dochovalo pouze v rukopisném sborníku, uloženém dnes ve Strahovské knihovně. Sborník obsahuje 28 skladeb zapsaných v průběhu delší doby pravděpodobně samotným autorem. Podstatnou část '''K'''. tvorby představují kronikářské a dokumentaristické práce pojednávající o nedávné historii či soudobých válečných událostech (např. ''Sumovní krátké sepsání o hrozné válce, kteráž se léta | + | Dosud známé '''K'''. literární dílo se dochovalo pouze v rukopisném sborníku, uloženém dnes ve Strahovské knihovně. Sborník obsahuje 28 skladeb zapsaných v průběhu delší doby pravděpodobně samotným autorem. Podstatnou část '''K'''. tvorby představují kronikářské a dokumentaristické práce pojednávající o nedávné historii či soudobých válečných událostech (např. ''Sumovní krátké sepsání o hrozné válce, kteráž se léta Páně''' '''1618 v české zemi začala…'', 1653; ''Relací, jak se jest při vzetí Menšího města Pražského a potom dále…'' ''při obležení Starého a Nového města dělo'', b. d.). Časový a elegický charakter mají i některé písňové skladby (''Lamentatio rusticana, Naříkání a pláč''' '''sprostých a ubohých sedlákův českých'', b. d.; ''Spis krátký o žalostném a nenadálém zahynutí v létu 1634'', b. d.; ''Píseň''' '''o Tomášovi Dvořákovi na hradě''' '''Buchlově''' '''v vězení sedícím…'', b.d.). Řada '''K'''. prací je spjata s jeho učitelskou profesí a kulturním životem měšťanstva. Patří sem např. hádanky, příležitostné verše pro studenty, humoristické skladby (''Planctus facetosus et ridiculosus'' [Nářek žertovný a směšný], ''De rudente chorago'' [O zpěváku, který hýkal]) a také divadelní hry. |
'''K'''. dramatická tvorba vznikala pravděpodobně od čtyřicátých let 17. stol. za jeho pražského pobytu. Zahrnuje dva texty náboženského obsahu a sedm světských intermedií. Skladba ''Actus pobožný o Narození Syna Božího, pána našeho Ježíše Krista'' je tradiční vánoční hrou vycházející z letitého a konzervativního trendu měšťanské a lidové zbožnosti. Respektuje rozvrh děje i formální postupy podobných skladeb. Hru otevírá prolog (uvítání a krátké shrnutí děje), následuje scéna andělského zvěstování pastýřům, dále klanění pastýřů narozenému dítěti a dialog, v němž si Maria stěžuje na svou chudobu a vyzývá Josefa, aby v rendlíčku ohřál zbytek kašičky pro hladové děťátko. Hra pokračuje výstupem tří králů, kteří po krátké poradě přistupují před krále Heroda, aby se dověděli o místě Kristova narození. Tři králové pak posílají k Josefovi posla, jsou Marií přizváni a klaní se Kristu. Herodes poté rozkazuje vojákům vyvraždit dětí v celém království, vojáci v krátkém náznakovém výstupu s dvěma Židovkami plní rozkaz a vracejí se ke králi. Anděl vyzývá Josefa k útěku do Egypta, Josef oznamuje Marii boží vůli, ta hořekuje nad údělem svého syna a spolu s Josefem odchází. Epilog se obrací k divákům a prosí je o almužnu. | '''K'''. dramatická tvorba vznikala pravděpodobně od čtyřicátých let 17. stol. za jeho pražského pobytu. Zahrnuje dva texty náboženského obsahu a sedm světských intermedií. Skladba ''Actus pobožný o Narození Syna Božího, pána našeho Ježíše Krista'' je tradiční vánoční hrou vycházející z letitého a konzervativního trendu měšťanské a lidové zbožnosti. Respektuje rozvrh děje i formální postupy podobných skladeb. Hru otevírá prolog (uvítání a krátké shrnutí děje), následuje scéna andělského zvěstování pastýřům, dále klanění pastýřů narozenému dítěti a dialog, v němž si Maria stěžuje na svou chudobu a vyzývá Josefa, aby v rendlíčku ohřál zbytek kašičky pro hladové děťátko. Hra pokračuje výstupem tří králů, kteří po krátké poradě přistupují před krále Heroda, aby se dověděli o místě Kristova narození. Tři králové pak posílají k Josefovi posla, jsou Marií přizváni a klaní se Kristu. Herodes poté rozkazuje vojákům vyvraždit dětí v celém království, vojáci v krátkém náznakovém výstupu s dvěma Židovkami plní rozkaz a vracejí se ke králi. Anděl vyzývá Josefa k útěku do Egypta, Josef oznamuje Marii boží vůli, ta hořekuje nad údělem svého syna a spolu s Josefem odchází. Epilog se obrací k divákům a prosí je o almužnu. | ||
| Řádka 33: | Řádka 33: | ||
Hra má v duchu humanistické tradice silně statický a deklamační ráz, předpokládá zřejmě realizaci na jednoduchém simultánním jevišti, umožňujícím rychlé změny dějišť a náznakovou akci (přechody postav přes jeviště, pokleknutí, poklona apod.). Při změnách dějiště je také na několika místech předepsána instrumentální hudba nebo zpěv. Pastýři, tři králové a epizodní postavy jsou vystiženy pouze obecně, individuální rysy nesou pouze postavy Panny Marie, Josefa a Heroda. Maria je pojata v lyrickém a elegickém duchu jako něžná a starostlivá matka, Josef je tradičně „stareček shrbený“, unavený starostmi a hledající posilu v alkoholu (ve hře je jako jediný nositelem komického prvku). U krále Heroda je akcentován jeho strach o vlastní moc a bezohledná krutost. Hra je napsána převážně osmislabičným sdruženě rýmovaným veršem (pouze ojediněle v promluvách Marie a Heroda je užito vznešenějšího verše jedenáctislabičného). Její rozsah je 899 veršů. | Hra má v duchu humanistické tradice silně statický a deklamační ráz, předpokládá zřejmě realizaci na jednoduchém simultánním jevišti, umožňujícím rychlé změny dějišť a náznakovou akci (přechody postav přes jeviště, pokleknutí, poklona apod.). Při změnách dějiště je také na několika místech předepsána instrumentální hudba nebo zpěv. Pastýři, tři králové a epizodní postavy jsou vystiženy pouze obecně, individuální rysy nesou pouze postavy Panny Marie, Josefa a Heroda. Maria je pojata v lyrickém a elegickém duchu jako něžná a starostlivá matka, Josef je tradičně „stareček shrbený“, unavený starostmi a hledající posilu v alkoholu (ve hře je jako jediný nositelem komického prvku). U krále Heroda je akcentován jeho strach o vlastní moc a bezohledná krutost. Hra je napsána převážně osmislabičným sdruženě rýmovaným veršem (pouze ojediněle v promluvách Marie a Heroda je užito vznešenějšího verše jedenáctislabičného). Její rozsah je 899 veršů. | ||
| − | Mezi '''K'''. dramatické texty lze zahrnout také skladbu ''Verše, kteréž | + | Mezi '''K'''. dramatické texty lze zahrnout také skladbu ''Verše, kteréž přináležejí ad instrumenta passionis Christi k cvičení a říkání jich mládeže v Veliký pátek ''(1644). Jde o pašijovou slavnost obsahující monology třinácti andělů před zpěvem „Vstalť jest této chvíle“. Skladba vychází z tradice deklamačních cvičení a liturgických performancí, hojně pěstovaných zejména jezuity. |
| − | Od her s náboženským obsahem se příkře odlišují '''K'''. intermedia, krátké komické hříčky určené zřejmě k předvádění v masopustu a při podobných slavnostech. Byla napsána mezi 1644–46. Jsou to ''Intermedium kratochvilné o selském | + | Od her s náboženským obsahem se příkře odlišují '''K'''. intermedia, krátké komické hříčky určené zřejmě k předvádění v masopustu a při podobných slavnostech. Byla napsána mezi 1644–46. Jsou to ''Intermedium kratochvilné o selském hňupu chtějícím žákem býti'', text ''Sequitur aliud intermedium ridiculosum continens in se stupiditatem cuiusdam rustici ad medicum confugientis'' [Následuje jiné intermedium pojednávající o hlouposti jednoho sedláka, který šel k lékaři], ''Intermedium nové o nemravných chrapouních, kterak jeden druhému, totiž dobrý vožralec lepšímu vožralci, svou ženu arcivožralou prodal'', ''Intermedium o ženě''' '''selské hladem stonající a o muži o zdraví její se starajícím'', ''Intermedium kratochvilné o grobiáních o urozenost se nesnadících a na vojnu, též na posvícení, ano i k ženění se strojících…'', ''Intermedium o jednom sedláku hloupým, jehožto manželka po své vůli měla, ano jej i právala…'', ''Intermedium de duobus rusticis rixantibus de lana caprina ''[Intermedium o dvou sedlácích hádajících se o kozí chlup]. Ve všech vystupuje v různých variacích komický typ hloupého sedláka, oblíbený již ve starší české dramatické tvorbě (→ ''Selský masopust''). Děj intermedií je velmi prostý, jde o pouhý sled situací, jehož cílem není konkrétní dějová pointa, nýbrž vystižení groteskních karikatur selských hlupáků. Situační komiky dosahuje autor konfrontací omezených sedláků s rolemi, kterým nejsou schopni dostát (selský synek chce být žákem, sedlák nerozumí, nač se ho lékař táže, sedláci chtějí získat zásluhy ve válce a přou se o svou urozenost apod.), či realizací absurdních nápadů, které sedláci dostanou (opilý sedlák prodává jinému opilci svou ženu, sedlák chce vysedět ze sýrů telata). |
V duchu humanistické tradice má dialog '''K'''. intermedií silně deklamační ráz, hlavním prostředkem charakterizace postav je tedy jazyk. Je groteskně nadsazený (postavy často karikují samy sebe) a plný hrubých vulgarismů. Promluvy postav vzdělanějších a postav sedláků však autor jazykově rozlišuje kultivovaností mluvy. Uplatňuje i postupy příznačné pro vzdělaneckou literaturu, avšak bez ohledu na sociální rozlišení postav (rozvinutá přirovnání, míšení latinského textu s českým, latinské názvy postav a poznámky). Intermedia jsou složena v tradičním českém osmislabičném verši, sdruženě rýmovaném. | V duchu humanistické tradice má dialog '''K'''. intermedií silně deklamační ráz, hlavním prostředkem charakterizace postav je tedy jazyk. Je groteskně nadsazený (postavy často karikují samy sebe) a plný hrubých vulgarismů. Promluvy postav vzdělanějších a postav sedláků však autor jazykově rozlišuje kultivovaností mluvy. Uplatňuje i postupy příznačné pro vzdělaneckou literaturu, avšak bez ohledu na sociální rozlišení postav (rozvinutá přirovnání, míšení latinského textu s českým, latinské názvy postav a poznámky). Intermedia jsou složena v tradičním českém osmislabičném verši, sdruženě rýmovaném. | ||
| Řádka 49: | Řádka 49: | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
== Životní události == | == Životní události == | ||
| − | * <ee:chronology_date_from>1607 </ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Čáslav</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | + | * <ee:chronology_date_from>1607</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Čáslav</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> |
* <ee:chronology_date_from>1679</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>1679</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Praha</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
</ee:chronology></div> | </ee:chronology></div> | ||
Verze z 29. 6. 2016, 20:54
Václav František KOCMÁNEK
* 1607 Čáslav
† 1679 Praha
spisovatel, dramatik
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
