Havel, Josef: Porovnání verzí

'''H'''. se nejspíše v domovské držkovské farnosti i v okolí iniciativně ujal pořádání sousedských her. O představeních v Lastiboři nejsou z doby jeho života žádné doklady. Pravděpodobná, ale nedoložená je jeho spolupráce při pašijových inscenacích v sousední Zásadě a v Držkově. Na konci života (1834?) předal starý a bezdětný '''H'''. své divadelní dílo i „ředitelskou“ funkci se všemi náležitostmi, rekvizitami, texty, snad i některými kostýmy, švagrovi J. Doležalovi (Kopečákovi).

'''H'''. se nejspíše v domovské držkovské farnosti i v okolí iniciativně ujal pořádání sousedských her. O představeních v Lastiboři nejsou z doby jeho života žádné doklady. Pravděpodobná, ale nedoložená je jeho spolupráce při pašijových inscenacích v sousední Zásadě a v Držkově. Na konci života (1834?) předal starý a bezdětný '''H'''. své divadelní dílo i „ředitelskou“ funkci se všemi náležitostmi, rekvizitami, texty, snad i některými kostýmy, švagrovi J. Doležalovi (Kopečákovi).

''Vánoční hra vlastibořská ''(nazývána též ''Vánoční hra Bozkovská'', ''Lastibořská vánoční hra'', ''Semilská vánoční hra'', ''Semilská hra'', ''Zemanova hra'', ''Menčíkova hra větší'', ''Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě'', ''jilemská'') bývá mylně pokládána za rozšířenou hru bozkovskou (též tzv. jilemskou). Ač je v mnohém shodná s ostatními známými vánočními dramatickými texty hornojizerského re­gio­nu, je zcela samostatným novým dílem, doplněným celou řadou ojedinělých epizodických situací, které obklopují hlavní děj. V první části představuje výjevy ze Starého zákona (pád andělů, stvoření člověka, vyhnání z ráje). Dle Kochemova zpracování je dále rozváděn příběh rodičů Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny. Následují výjevy z Mariina mládí, její zasnoubení s Josefem, scény zvěstování Panně Marii, navštívení sv. Alžběty a narození Jana Křtitele. Vlastní vánoční hra začíná až ve druhé polovině textu, je uvozena živým obrazem, v němž se představují síly dobra a zla (zpěv nebešťanů, výstup čerta Antipola). Poté následují události kolem narození Krista až po smrt krále Heroda (je odvlečen čerty) a sebekorunovaci mladého Heroda. Originální je výjev přepadení svaté rodiny lotry na útěku do Egypta. V úvodu a na konci hry vystupuje Opovědník, který jinak do jejího průběhu nezasahuje. Vánoční hra je podobně jako následující díly trilogie v textech i akcích široce rozvinutá pro monumentální inscenaci, která se sotva uskutečnila; určitě ne ve Vlastiboři. Lze předpokládat '''H''''''. '''záměr inscenovat jednou celou trilogii na mohutném vlastibořském jevišti jako ''Umučení Pána Ježíše'', náročnost textu to však nedovolila. Vlivným inspiračním zdrojem byl často citovaný Kochemův ''Veliký život pána a spasitele našeho Ježíše Krista…'' a další devocionální literatura, kancionálové texty i kolední hry (srv. pastýřská scéna, tradiční jména pastýřů: Bartoš, Klíma, Matouš). Ve hře je bohatě využito zpěvů, které vysvětlují význam jednotlivých výstupů nebo rekapitulují odehrané děje a zároveň oddělují jednotlivé scény (přebírají funkci opovědníka). Kromě několika adventních a vánočních kan­cio­nálových písní (''Nastal nám den veselý'', ''Z nebe posel vychází'') byla převážná většina písňových textů psána pro tuto hru. Notový záznam melodií se nezachoval. Do hry je včleněna jako samostatná mezihra jedna z verzí tzv. ''Hry o Pejše''. Obsahuje dialog mladého a úspěšného Pejchy se Smrtí, která mu nedovolí učinit pokání, usmrtí jej ránou z kuše a spolu s čertem odnese. Text má přes 4000 veršů pro 90 rolí (všechny mluví; kromě „Čertovstva“ tu není kompars), skládá se z 28 výstupů a 180 dramatických sekvencí. '''H.''' vánoční hra je svým rozsahem a pojetím jedinečná v českém i středoevropském kontextu.

''Vánoční hra vlastibořská ''(nazývána též ''Vánoční hra Bozkovská'', ''Lastibořská vánoční hra'', ''Semilská vánoční hra'', ''Semilská hra'', ''Zemanova hra'', ''Menčíkova hra větší'', ''Lidová vánoční hra o narození Páně s úvodem o Adamovi a Evě'', ''jilemská'') bývá mylně pokládána za rozšířenou hru bozkovskou (též tzv. jilemskou). Ač je v mnohém shodná s ostatními známými vánočními dramatickými texty hornojizerského re­gio­nu, je zcela samostatným novým dílem, doplněným celou řadou ojedinělých epizodických situací, které obklopují hlavní děj. V první části představuje výjevy ze Starého zákona (pád andělů, stvoření člověka, vyhnání z ráje). Dle Kochemova zpracování je dále rozváděn příběh rodičů Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny. Následují výjevy z Mariina mládí, její zasnoubení s Josefem, scény zvěstování Panně Marii, navštívení sv. Alžběty a narození Jana Křtitele. Vlastní vánoční hra začíná až ve druhé polovině textu, je uvozena živým obrazem, v němž se představují síly dobra a zla (zpěv nebešťanů, výstup čerta Antipola). Poté následují události kolem narození Krista až po smrt krále Heroda (je odvlečen čerty) a sebekorunovaci mladého Heroda. Originální je výjev přepadení svaté rodiny lotry na útěku do Egypta. V úvodu a na konci hry vystupuje Opovědník, který jinak do jejího průběhu nezasahuje. Vánoční hra je podobně jako následující díly trilogie v textech i akcích široce rozvinutá pro monumentální inscenaci, která se sotva uskutečnila; určitě ne ve Vlastiboři. Lze předpokládat '''H''''''. '''záměr inscenovat jednou celou trilogii na mohutném vlastibořském jevišti jako ''Umučení Pána Ježíše'', náročnost textu to však nedovolila. Vlivným inspiračním zdrojem byl často citovaný Kochemův ''Veliký život pána a spasitele našeho Ježíše Krista…'' a další devocionální literatura, kancionálové texty i kolední hry (srv. pastýřská scéna, tradiční jména pastýřů: Bartoš, Klíma, Matouš). Ve hře je bohatě využito zpěvů, které vysvětlují význam jednotlivých výstupů nebo rekapitulují odehrané děje a zároveň oddělují jednotlivé scény (přebírají funkci opovědníka). Kromě několika adventních a vánočních kan­cio­nálových písní (''Nastal nám den veselý'', ''Z nebe posel vychází'') byla převážná většina písňových textů psána pro tuto hru. Notový záznam melodií se nezachoval. Do hry je včleněna jako samostatná mezihra jedna z verzí tzv. ''Hry o Pejše''. Obsahuje dialog mladého a úspěšného Pejchy se Smrtí, která mu nedovolí učinit pokání, usmrtí jej ránou z kuše a spolu s čertem odnese. Text má přes 4000 veršů pro 90 rolí (všechny mluví; kromě „Čertovstva“ tu není kompars), skládá se z 28 výstupů a 180 dramatických sekvencí. '''H.''' vánoční hra je svým rozsahem a pojetím jedinečná v českém i středoevropském kontextu.

Text ovlivnilo Kochemovo dílo, apokryf Nikodémova evangelia, nepřímo Voraginova ''Legenda aurea'', snad i biblická dějeprava či chronologie. Menčík předpokládá i cizí, neznámý dramatický vzor. Vedle přejatého materiálu je ve hře opět řada samostatně zpracovaných výstupů či rozvinutých scén, které nemají oporu v předlohách. Rozsáhlý text (asi 4500 veršů, 703 replik pro 89 mluvících postav) je zamýšlen pro inscenaci na jevišti totožném s „tátrum“ pro ''Umučení Pána Ježíše. ''Často, zejména na dějových předělech, jsou použity písně. Ne všechny však byly zaznamenány, v rukopise jsou pro jejich texty rezervovány volné plochy. Zvláště druhá část hry je v české a středoevropské dramatice jedinečná. Doklady o inscenacích nejsou známy.

Text ovlivnilo Kochemovo dílo, apokryf Nikodémova evangelia, nepřímo Voraginova ''Legenda aurea'', snad i biblická dějeprava či chronologie. Menčík předpokládá i cizí, neznámý dramatický vzor. Vedle přejatého materiálu je ve hře opět řada samostatně zpracovaných výstupů či rozvinutých scén, které nemají oporu v předlohách. Rozsáhlý text (asi 4500 veršů, 703 replik pro 89 mluvících postav) je zamýšlen pro inscenaci na jevišti totožném s „tátrum“ pro ''Umučení Pána Ježíše. ''Často, zejména na dějových předělech, jsou použity písně. Ne všechny však byly zaznamenány, v rukopise jsou pro jejich texty rezervovány volné plochy. Zvláště druhá část hry je v české a středoevropské dramatice jedinečná. Doklady o inscenacích nejsou známy.

Všechny '''H'''. hry mají otevřenou epickou dramatickou formu, příliš neodpovídají konvencím barokních her, nýbrž spíše středověkým mysteriím. Ve hrách převládají osmislabičné verše, ale vyskytují se také tří až dvacetislabičné. Místo rýmů autor často používá asonance. Patrná je i záliba v rýmových trojicích.

Všechny '''H'''. hry mají otevřenou epickou dramatickou formu, příliš neodpovídají konvencím barokních her, nýbrž spíše středověkým mysteriím. Ve hrách převládají osmislabičné verše, ale vyskytují se také tří až dvacetislabičné. Místo rýmů autor často používá asonance. Patrná je i záliba v rýmových trojicích.