Čepela, Antonín: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 39: | Řádka 39: | ||
NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 73, obr. 88; tamtéž, kartotéka pobytové evidence, č. 20130130135643006. </ee:bibliography_content> | NA: fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 73, obr. 88; tamtéž, kartotéka pobytové evidence, č. 20130130135643006. </ee:bibliography_content> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
| − | <ee:bibliography_content>-a, ''Moravská orlice'' 21. 12. 1906 [Labuška, Paní mincmistrová]; 27. 11. 1906 [Grumio, Zkrocení zlé ženy]; 18. 9. 1907 [Karásek, Zkažená krev]; 8. 10. 1907 [Borkin, Ivanov]; 9. 11. 1907 [Riemann, Flachsmann vychovatel]; 15. 12. 1907 [Pram, Bankrot]; -ka, ''Opavský týdenník ''38, 1907, č. 42, s. 2 [Blades, V tiché uličce]; ''Národní listy'' 9. 3. 1913, ráno [ang. do ND]; nesign.: Nové tváře, tamtéž 26. 8. 1913, ráno; Ka, tamtéž 29. 8. 1913, ráno [Henrik, Konvář politik]; H. Jelínek, ''Lumír'' 43, 1914/15, s. 286 [Kostečka, Tažní ptáci ]; F. P., ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 71 [Václav David, David a Goliáš], 216 [Filip, Pražský flamendr]; Ot. F. [Fischer]: Shakespearovský cyklus, ''Národní listy'' 21. 4. 1916, ráno; ● ref. Boubouroche: H. Jelínek, ''Národní politika'' 11. 1. 1917, odp.; Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 11. 1. 1917, ráno ●; úmrtí a nekrology: ''Národní listy'' 24. 2. 1919, več.; ''Národní politika'' 25. 2. 1919, ráno; ''Lidové noviny'' 25. 2. 1919; ''Venkov ''25. 2. 1919; k. [J. Kodíček], ''Tribuna ''25. 2. 1919; jv [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 8, s. 7 → ''Tváře českých herců'', Praha 1967; M. Laudová, ''Venkov'' 1. 3. 1919; L. Odstrčilová, ''Loutkář ''4, 1919/20, s. 46–47 ●; V. Tille: ''Činohra ND od roku 1900 do převratu'' (Dějiny ND V), Praha 1935, s. 25; R. Deyl: ''Sláva ''– ''tráva'', Praha 1938, s. 85–84; J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 189; O. Spalová: ''Sága rodu Budilova'', Praha 1978, s. 310.<br/>Komenský [chybně * 1883], | + | <ee:bibliography_content>-a, ''Moravská orlice'' 21. 12. 1906 [Labuška, Paní mincmistrová]; 27. 11. 1906 [Grumio, Zkrocení zlé ženy]; 18. 9. 1907 [Karásek, Zkažená krev]; 8. 10. 1907 [Borkin, Ivanov]; 9. 11. 1907 [Riemann, Flachsmann vychovatel]; 15. 12. 1907 [Pram, Bankrot]; -ka, ''Opavský týdenník ''38, 1907, č. 42, s. 2 [Blades, V tiché uličce]; ''Národní listy'' 9. 3. 1913, ráno [ang. do ND]; nesign.: Nové tváře, tamtéž 26. 8. 1913, ráno; Ka, tamtéž 29. 8. 1913, ráno [Henrik, Konvář politik]; H. Jelínek, ''Lumír'' 43, 1914/15, s. 286 [Kostečka, Tažní ptáci ]; F. P., ''Zlatá Praha ''33, 1915/16, s. 71 [Václav David, David a Goliáš], 216 [Filip, Pražský flamendr]; Ot. F. [Fischer]: Shakespearovský cyklus, ''Národní listy'' 21. 4. 1916, ráno; ● ref. Boubouroche: H. Jelínek, ''Národní politika'' 11. 1. 1917, odp.; Ot. F. [Fischer], ''Národní listy'' 11. 1. 1917, ráno ●; úmrtí a nekrology: ''Národní listy'' 24. 2. 1919, več.; ''Národní politika'' 25. 2. 1919, ráno; ''Lidové noviny'' 25. 2. 1919; ''Venkov ''25. 2. 1919; k. [J. Kodíček], ''Tribuna ''25. 2. 1919; jv [Vodák], ''Česká stráž'' 2, 1919, č. 8, s. 7 → ''Tváře českých herců'', Praha 1967; M. Laudová, ''Venkov'' 1. 3. 1919; L. Odstrčilová, ''Loutkář ''4, 1919/20, s. 46–47 ●; V. Tille: ''Činohra ND od roku 1900 do převratu'' (Dějiny ND V), Praha 1935, s. 25; R. Deyl: ''Sláva ''– ''tráva'', Praha 1938, s. 85–84; J. Knap: ''Umělcové na pouti'', Praha 1961, s. 189; O. Spalová: ''Sága rodu Budilova'', Praha 1978, s. 310.<br/>Komenský [chybně * 1883], NDp, ODS, Otto-dod, PBJ I; Buchner, Brno</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> | ||
Verze z 9. 6. 2016, 20:16
Antonín Čepela
* 5. 6. 1882 Suchdol (Praha-Suchdol) (CZ)
† 23. 2. 1919 Vršovice (Praha-Vršovice) (CZ)
herec
S V. Merhautem vytvořil v Brně komickou dvojici; jako sehraný pár se pak uplatňovali v Národním divadle, kde měl Č. nahradit mezeru v komickém oboru po zemřelých J. Mošnovi a R. Kafkovi. Postavy nezjednodušoval do karikatury ani nevyhrocoval do groteskní nadsázky, ale naplňoval je dobrosrdečným, jímavým humorem. Za komickou tvářností hledal skryté vážnější polohy, dobíral se k obsažnější charakteristice a víceznačnosti postav i k obhajobě jejich lidské důstojnosti. Ovládl vyspělé umění charakterní komiky.
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
