Classovicius, Leonardus: Porovnání verzí

| povolání = <ee:profession>autor divadelní hry, </ee:profession>

Psán též Classovitius. – 1575 se stal členem jezuitského řádu. Učil ve Vídni rétoriku (1582), později také filozofii (1584–87). 1589 studoval maďarštinu v dnešní Šaľe nad Váhom (Vágsellye). Poté působil na Slovensku a na Moravě: v Kláštore pod Znievom (Znióváralja, 1590–95), v Olomouci (1606–08; 1610–14) a v Hu­menném (1609; 1615–19). Je spoluautorem dra­matu ''S. Wenceslaus Martyr, Bo''''ë''''miae Mo­raviaeque Patronus'' [Sv. Václav mučedník, ­patron Čech a Moravy] (další autoři jsou H. Zeidl­huber a → G. Dingenauer), uvedeného 17. 7. 1614 k poctě arciknížete Ferdinanda, ­který přijel na sněm do Olomouce. Jedná se o pětiaktové drama s prologem a epilogem, využívající sbory i četné scénické efekty (Drahomíra se propadne do země, na scéně se odehrávají vraždy, bitvy apod.).

<ee:bibliography_content>ÖNB, sign. Ser. Nov. 71 (konvolut textu a periochy): ''S. Wenceslaus ­Martyr, Bo''''ëmiae Moraviaeque Patronus'', 1614, rkp. textu; ''Kurtzer Inhalt der Gantzen Tragoedy vom H.Wenceslao, Hertzogen in Boehmen…'', Olmütz 1614, tištěná německá periocha; ''Výtažné obsažení tragedií mu''''čedlníka božího Sv. Václava, knížete a dědice českého…'', Olomouc 1614, tištěná česká periocha (exemplář univerzitní knihovny ve Vratislavi dnes nezvěstný ⇒ DČD). ••J. Schmidl: ''Historiae Societatis Jesu provinciae bohemiae''…II, Pragae 1749, s. 731; Menčík 1895, s. 72; L. Lukács: ''Catalogi personarum et officiorum provinciae Austriae S. I.'' I (1551–1600), Romae 1978, s. 645. •• DČD I</ee:bibliography_content>