Brenner, Johann Michael: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
Psán též Prenner, Hans Michael. – Původ a mládí '''B'''. nejsou známy. Nevyjasněn zůstává rovněž příbuzenský vztah ke jmenovci, vídeňskému rodákovi A. J. Brennerovi a jeho rodině. Počátek '''B'''. principálství spadá patrně krátce před 1750. Lze předpokládat, že již předtím působil jako herec v některé jiné společnosti. Na svých divadelních cedulích v Norimberku 1750 uváděl, že jeho společnost působila ve službách různých královských a knížecích dvorů, naposledy u knížete z Löwensteinu-Wertheimu v jihozápadním Německu. 1750 hrála '''B'''. trupa v Olomouci a ve Znojmě. V té době k ní nastoupil jako herec → J. J. Brunian. 1752 působila v Biberachu, 1753 v Schaffhausenu. Její další cesta není známa až do 1755, kdy údajně hrála v Brně (tehdy u ní debutoval pozdější vídeňský herec J. Ch. Gottlieb). 1756 vystupovala v Olomouci, Jihlavě a Znojmě. Dále je známo až krátké účinkování v Kremži 1761, pak údaje opět chybějí. Není vyloučeno, že se načas připojila ke společnosti → K. J. Schwertbergera, neboť 1771 hrály spojené soubory '''B'''. a Schwertbergera v Olomouci. Téhož roku získal '''B'''. ještě jednou samostatně povolení účinkovat ve Znojmě, poté jeho stopa mizí. | Psán též Prenner, Hans Michael. – Původ a mládí '''B'''. nejsou známy. Nevyjasněn zůstává rovněž příbuzenský vztah ke jmenovci, vídeňskému rodákovi A. J. Brennerovi a jeho rodině. Počátek '''B'''. principálství spadá patrně krátce před 1750. Lze předpokládat, že již předtím působil jako herec v některé jiné společnosti. Na svých divadelních cedulích v Norimberku 1750 uváděl, že jeho společnost působila ve službách různých královských a knížecích dvorů, naposledy u knížete z Löwensteinu-Wertheimu v jihozápadním Německu. 1750 hrála '''B'''. trupa v Olomouci a ve Znojmě. V té době k ní nastoupil jako herec → J. J. Brunian. 1752 působila v Biberachu, 1753 v Schaffhausenu. Její další cesta není známa až do 1755, kdy údajně hrála v Brně (tehdy u ní debutoval pozdější vídeňský herec J. Ch. Gottlieb). 1756 vystupovala v Olomouci, Jihlavě a Znojmě. Dále je známo až krátké účinkování v Kremži 1761, pak údaje opět chybějí. Není vyloučeno, že se načas připojila ke společnosti → K. J. Schwertbergera, neboť 1771 hrály spojené soubory '''B'''. a Schwertbergera v Olomouci. Téhož roku získal '''B'''. ještě jednou samostatně povolení účinkovat ve Znojmě, poté jeho stopa mizí. | ||
| − | '''B'''. byl provinciálním principálem běžného dobového profilu. Jeho repertoár je znám jen z norimberského působení 1750 (zachováno 33 cedulí), kdy uváděl hlavně dobově nejoblíbenější hauptakce. Jeho ''Faust'' (''Die Macht der Zauberey'' ''Oder Das Leben und Tod des Weltbekannten Doctor Fausts ''[Moc kouzel aneb Život a smrt světoznámého doktora Fausta]) obsahoval též scénu známou z četných pozdějších loutkářských textů, v níž se Hanswurst „potýkal se svým kamarádem Mephistophilem pomocí kouzelné knihy“. '''B'''. měl na repertoáru i hauptakci o Valdštejnovi (''Das Leben und erschröckliche Ende des Kayserl. Generals Alberti von Wallenstein, Herzogen von Frideland'' [Život a strašlivý konec císařského generála Alberta z Valdštejna, vévody frýdlantského])''. ''Ojediněle uváděl komedie italského původu (např. anonymní ''Gli contratti rotti'' [Porušené smlouvy]), a dokonce i literárně fixovaná dramata (J. E. Schlegel: ''Canut'', T. Ottway:''Das befreyte Venedig'' [Osvobozené Benátky]). Byl jedním z prvních německých principálů, kteří se zaměřovali na moravská města. | + | '''B'''. byl provinciálním principálem běžného dobového profilu. Jeho repertoár je znám jen z norimberského působení 1750 (zachováno 33 cedulí), kdy uváděl hlavně dobově nejoblíbenější hauptakce. Jeho ''Faust'' (''Die Macht der Zauberey'' ''Oder Das Leben und Tod des Weltbekannten Doctor Fausts ''[Moc kouzel aneb Život a smrt světoznámého doktora Fausta]) obsahoval též scénu známou z četných pozdějších loutkářských textů, v níž se Hanswurst „potýkal se svým kamarádem Mephistophilem pomocí kouzelné knihy“. '''B'''. měl na repertoáru i hauptakci o Valdštejnovi (''Das Leben und erschröckliche Ende des Kayserl. Generals Alberti von Wallenstein, Herzogen von Frideland'' [Život a strašlivý konec císařského generála Alberta z Valdštejna, vévody frýdlantského])''. ''Ojediněle uváděl komedie italského původu (např. anonymní ''Gli contratti rotti'' [Porušené smlouvy]), a dokonce i literárně fixovaná dramata (J. E. Schlegel: ''Canut'', T. Ottway: ''Das befreyte Venedig'' [Osvobozené Benátky]). Byl jedním z prvních německých principálů, kteří se zaměřovali na moravská města. |
</ee:content> | </ee:content> | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
Verze z 28. 5. 2016, 16:27
Johann Michael BRENNER
* kolem 1718 asi Vídeň (Rakousko)
† po 1771
ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
