Bondini, Pasquale: Porovnání verzí

'''B'''. projevoval podnikatelskou prozíravost a velkorysost, např. po zdařilém pražském nástupu poslal ansámbl hostovat na léto do Lipska, kde byla italská opera po dlouhých letech novinkou. Do Prahy naopak na letní měsíce přivezl drážďanskou společnost německých herců, kteří v individuálních výkonech i ansámblové souhře přinesli nové stylové prvky. Nepatetická deklamace, spádná konverzace a přirozené herectví bez nadměrných gest a hlasových excesů kontrastovaly s projevem místních herců, nadchly pražské publikum a '''B'''. zaznamenal umělecký i finanční úspěch. Osvědčenou strategii střídání druhově specializovaných souborů ­zopakoval v následující sezoně 1782/83. V jejím průběhu bylo otevřeno nové Nosticovo divadlo, kam z Divadla v Kotcích přešel ansámbl vedený Wahrem, který usiloval o to, uspokojit ­činoherní a operní nároky obecenstva produkcemi jediné, jazy­kově německé společnosti. Z konkurenčního soupeření principálů vyšel vítězně '''B'''., kte­rého císař Josef II. po zhlédnutí představení ­drážďanské činohry v Thunovském divadle ­doporučil hraběti Nosticovi jako nájemce. Po císařské intervenci uzavřel Nostic s '''B'''. smlouvu o pronájmu svého divadla (podepsána 1. 10. 1783) na dobu tří let, počínaje Velikonocemi 1784. '''B'''. tak opanoval obě stávající pražská divadla. Jeho operní ansámbl se však do Nosticova divadla nastěhoval již během smluvního jednání a realizoval tu mimořádnou sezonu (září 1783 – konec masopustu 1784). Řádný provoz v Nosticově divadle zahájil nový nájemce 12. 4. 1784 Cronegkovou truchlohrou ''Codrus'' v podání drážďanské činoherní společnosti, která tu pak hrála až do září.

'''B'''. projevoval podnikatelskou prozíravost a velkorysost, např. po zdařilém pražském nástupu poslal ansámbl hostovat na léto do Lipska, kde byla italská opera po dlouhých letech novinkou. Do Prahy naopak na letní měsíce přivezl drážďanskou společnost německých herců, kteří v individuálních výkonech i ansámblové souhře přinesli nové stylové prvky. Nepatetická deklamace, spádná konverzace a přirozené herectví bez nadměrných gest a hlasových excesů kontrastovaly s projevem místních herců, nadchly pražské publikum a '''B'''. zaznamenal umělecký i finanční úspěch. Osvědčenou strategii střídání druhově specializovaných souborů ­zopakoval v následující sezoně 1782/83. V jejím průběhu bylo otevřeno nové Nosticovo divadlo, kam z Divadla v Kotcích přešel ansámbl vedený Wahrem, který usiloval o to, uspokojit ­činoherní a operní nároky obecenstva produkcemi jediné, jazy­kově německé společnosti. Z konkurenčního soupeření principálů vyšel vítězně '''B'''., kte­rého císař Josef II. po zhlédnutí představení ­drážďanské činohry v Thunovském divadle ­doporučil hraběti Nosticovi jako nájemce. Po císařské intervenci uzavřel Nostic s '''B'''. smlouvu o pronájmu svého divadla (podepsána 1. 10. 1783) na dobu tří let, počínaje Velikonocemi 1784. '''B'''. tak opanoval obě stávající pražská divadla. Jeho operní ansámbl se však do Nosticova divadla nastěhoval již během smluvního jednání a realizoval tu mimořádnou sezonu (září 1783 – konec masopustu 1784). Řádný provoz v Nosticově divadle zahájil nový nájemce 12. 4. 1784 Cronegkovou truchlohrou ''Codrus'' v podání drážďanské činoherní společnosti, která tu pak hrála až do září.

'''B'''. spojoval vlastnosti impresária uplatňujícího blízký osobní přístup k hercům s obchodní zdatností a schopností pružně řešit hospodářské, organizační i umělecké problémy divadelního provozu. Ve sféře italské opery zahájil v Praze éru, která patří k nejskvělejším obdobím. Po rozpadu Bustelliho společnosti udržel kontinuitu operního provozu i jeho úroveň dramaturgickými podněty a organizačními činy. Zařadil do repertoáru opery W. A. Mozarta (''Lenozze di Figaro ''[Figarova svatba], 1786), po­dílel se na pozvání Mozarta k jeho první návštěvě Prahy v lednu 1787 a objednal u něj kompozici ''Dona Giovanniho'', jehož světovou premiéru uskutečnila '''B'''. operní společnost za Mozartova vedení v Nosticově divadle 29. 10. 1787 (Zerlinu zpívala '''B'''. manželka Caterina).

'''B'''. spojoval vlastnosti impresária uplatňujícího blízký osobní přístup k hercům s obchodní zdatností a schopností pružně řešit hospodářské, organizační i umělecké problémy divadelního provozu. Ve sféře italské opery zahájil v Praze éru, která patří k nejskvělejším obdobím. Po rozpadu Bustelliho společnosti udržel kontinuitu operního provozu i jeho úroveň dramaturgickými podněty a organizačními činy. Zařadil do repertoáru opery W. A. Mozarta (''Lenozze di Figaro ''[Figarova svatba], 1786), po­dílel se na pozvání Mozarta k jeho první návštěvě Prahy v lednu 1787 a objednal u něj kompozici ''Dona Giovanniho'', jehož světovou premiéru uskutečnila '''B'''. operní společnost za Mozartova vedení v Nosticově divadle 29. 10. 1787 (Zerlinu zpívala '''B'''. manželka Caterina).