Berner, Felix: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
| − | | povolání = <ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
'''B'''. založil 1758 cestující hereckou společnost, která se poprvé představila v jihotyrolském Bolzanu. 1761 ustavil dětskou společnost, hrající zejména německé singspiely a pantomimické balety, s níž procestoval rozsáhlé území střední Evropy. Po celou dobu svého trvání se družina setkávala s úspěchem. Její itinerář (poprvé hrála 1761 v bádenském městě Engen a v bavorském Ulmu) je dopodrobna zaznamenán v kronice sepsané členem společnosti F. X. Garnierem. Do 1766 cestovala po jihozápadním Německu, Alsasku a Švýcarsku, 1766 pronikla do Bavorska (Augsburg), 1767 do Rakouska a jižních Tyrol, 1768 do Kraňska (Lublaň), 1768/69 do Uher (mj. též Budín, Pešť a Prešpurk), 1770 hrála v mnoha rakouských městech (mj. Vídeň), 1770 opět v Uhrách (mj. Trnava), ale téhož roku i v rakouském Penzingu a v Kremži, 1771 v St. Pöltenu. Odtud poprvé zamířila i do českých zemí. '''B'''. vystupoval v Českých Budějovicích, v Praze, kde hrál od 1. 4. 1771 patrně bez guberniálního povolení v soukromém divadle hraběte → Vincence Valdštejna, poté v Kutné Hoře a Kolíně. Pokračoval do Znojma a Olomouce, kde postavil vlastním nákladem divadlo (pravděpodobně dřevěnou boudu), do Opavy, Kroměříže, Uherského Hradiště a po odbočce do Rakouska hrál znovu ve Znojmě (1773). Odtud směřoval opět do Uher (mj. Pešť 1773/74, Komárno, Trnava, Kremnice a 1774 znovu Pešť, kde rovněž stavěl divadlo). 1775 se přesunul do Bavorska, v létě pak hrál v Penzingu, 1775/76 v Prešpurku, 1776/77 ve Vídni (taneční sál „im Weißen Fasan“), na vídeňských předměstích (Penzing, Leopoldstadt) i v dalších rakouských městech. 1778 působil v Bavorsku, 1779–81 v Porýní, Alsasku (Štrasburk), Švýcarsku (mj. 1780 v Basileji) a v Bádensku (1781 v Karlsruhe), pak opět v Bavorsku (1781 Augsburg, 1782 Norimberk). 1783 se obrátil opět do Rakouska (mj. 1783 Salcburk, 1784 Innsbruck). 1785 jeho dráha znovu procházela územím Čech (České Budějovice, Český Krumlov) a Moravy (Znojmo). 1786 dospěl přes Štýrský Hradec do Vídně, kde od března opět stavěl divadlo. V dubnu příštího roku zde zemřel. Díky úspěšnému divadelnímu podnikání, které se vždy těšilo podpoře šlechty i širokého publika, zanechal pozůstalost v hodnotě 11 228 zlatých. Část jeho společnosti převzal Ch. Roßbach. | '''B'''. založil 1758 cestující hereckou společnost, která se poprvé představila v jihotyrolském Bolzanu. 1761 ustavil dětskou společnost, hrající zejména německé singspiely a pantomimické balety, s níž procestoval rozsáhlé území střední Evropy. Po celou dobu svého trvání se družina setkávala s úspěchem. Její itinerář (poprvé hrála 1761 v bádenském městě Engen a v bavorském Ulmu) je dopodrobna zaznamenán v kronice sepsané členem společnosti F. X. Garnierem. Do 1766 cestovala po jihozápadním Německu, Alsasku a Švýcarsku, 1766 pronikla do Bavorska (Augsburg), 1767 do Rakouska a jižních Tyrol, 1768 do Kraňska (Lublaň), 1768/69 do Uher (mj. též Budín, Pešť a Prešpurk), 1770 hrála v mnoha rakouských městech (mj. Vídeň), 1770 opět v Uhrách (mj. Trnava), ale téhož roku i v rakouském Penzingu a v Kremži, 1771 v St. Pöltenu. Odtud poprvé zamířila i do českých zemí. '''B'''. vystupoval v Českých Budějovicích, v Praze, kde hrál od 1. 4. 1771 patrně bez guberniálního povolení v soukromém divadle hraběte → Vincence Valdštejna, poté v Kutné Hoře a Kolíně. Pokračoval do Znojma a Olomouce, kde postavil vlastním nákladem divadlo (pravděpodobně dřevěnou boudu), do Opavy, Kroměříže, Uherského Hradiště a po odbočce do Rakouska hrál znovu ve Znojmě (1773). Odtud směřoval opět do Uher (mj. Pešť 1773/74, Komárno, Trnava, Kremnice a 1774 znovu Pešť, kde rovněž stavěl divadlo). 1775 se přesunul do Bavorska, v létě pak hrál v Penzingu, 1775/76 v Prešpurku, 1776/77 ve Vídni (taneční sál „im Weißen Fasan“), na vídeňských předměstích (Penzing, Leopoldstadt) i v dalších rakouských městech. 1778 působil v Bavorsku, 1779–81 v Porýní, Alsasku (Štrasburk), Švýcarsku (mj. 1780 v Basileji) a v Bádensku (1781 v Karlsruhe), pak opět v Bavorsku (1781 Augsburg, 1782 Norimberk). 1783 se obrátil opět do Rakouska (mj. 1783 Salcburk, 1784 Innsbruck). 1785 jeho dráha znovu procházela územím Čech (České Budějovice, Český Krumlov) a Moravy (Znojmo). 1786 dospěl přes Štýrský Hradec do Vídně, kde od března opět stavěl divadlo. V dubnu příštího roku zde zemřel. Díky úspěšnému divadelnímu podnikání, které se vždy těšilo podpoře šlechty i širokého publika, zanechal pozůstalost v hodnotě 11 228 zlatých. Část jeho společnosti převzal Ch. Roßbach. | ||
| − | Na repertoár zařazoval '''B'''. zprvu nejoblíbenější burlesky s účastí hudby (→ F. A. Nuth: ''Der Prahler ohne Geld'' [Náfuka bez peněz, h: → F. X. Brixi, 1764 Schwetzingen]; → J. Kurtz: ''Der krumme Teufel'' [Kulhavý ďábel, h: J. Haydn, 1765 Heitersheim]; Nuth:''Gouvernantin nach der Mode'' [Guvernantka podle módy, h: Brixi, 1770 Penzing a 1774 Rechnitz]). Později uváděl i německé singspiely (J. A. Hiller: ''Die Jagd ''[Honitba, 1771 St. Pölten]; později → J. A. Benda: ''Der Jahrmarkt'' [Vesnický trh]) a francouzské komické opery (např. E.-R. Duni: ''Ninette | + | Na repertoár zařazoval '''B'''. zprvu nejoblíbenější burlesky s účastí hudby (→ F. A. Nuth: ''Der Prahler ohne Geld'' [Náfuka bez peněz, h: → F. X. Brixi, 1764 Schwetzingen]; → J. Kurtz: ''Der krumme Teufel'' [Kulhavý ďábel, h: J. Haydn, 1765 Heitersheim]; Nuth:''Gouvernantin nach der Mode'' [Guvernantka podle módy, h: Brixi, 1770 Penzing a 1774 Rechnitz]). Později uváděl i německé singspiely (J. A. Hiller: ''Die Jagd ''[Honitba, 1771 St. Pölten]; později → J. A. Benda: ''Der Jahrmarkt'' [Vesnický trh]) a francouzské komické opery (např. E.-R. Duni: ''Ninette à la cour ''[Nineta u dvora, 1770 Nagyvárad, česky Velký Varadín, dnes Oradea]; A.-E.-M. Grétry: ''Die beiden Geizigen'' [Dva skrblíci, 1777 Leopoldstadt]; týž: ''Zémire et Azor'', 1781 Karlsruhe; dále díla P.-A. Monsignyho, F.-A. Philidora a → Ch. W. Glucka). Zdá se, že za svého pražského pobytu těžil ze styku s místními skladateli, neboť 1782 v Norimberku hrál pantomimický balet ''Johann Faust ''s hudbou → F. Vrby. Vedle zpěvoher a baletů, které tvořily v jeho repertoáru vždy většinu, uváděl i činohry, asi od 1770 literárně fixované texty, často i náročnější tituly jako např. Shakespearova ''Hamleta ''(1778 Darmstadt) či hru → H. F. Möllera ''Graf von Walltron'' [Hrabě Valtron, 1784 Leoben, provedeno pod širým nebem ve stylu velké podívané]. |
Z postupně dospívajících, zřejmě velice dobře vyškolených dětských herců '''B'''. společnosti je nejznámější F. X. Garnier, který sepsal a 1782 poprvé vydal její kroniku. Popis scénických efektů uvedený na norimberských cedulích z let 1778 a 1782 dává tušit vysokou úroveň scénické dekorace i mašinérie v '''B'''. produkcích. | Z postupně dospívajících, zřejmě velice dobře vyškolených dětských herců '''B'''. společnosti je nejznámější F. X. Garnier, který sepsal a 1782 poprvé vydal její kroniku. Popis scénických efektů uvedený na norimberských cedulích z let 1778 a 1782 dává tušit vysokou úroveň scénické dekorace i mašinérie v '''B'''. produkcích. | ||
Verze z 28. 5. 2016, 11:06
Felix Berner
* 9. 9. 1738
† 26. 4. 1787 Vídeň (Rakousko)
herec, ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.
