Benda, Jiří Antonín (Starší divadlo): Porovnání verzí

Staré Benátky (Benátky nad ­Jizerou)

| povolání = <ee:profession>skladatel, dvorní kapelník, </ee:profession>

Téměř všechny své singspiely '''B'''. komponoval na libreta F. W. Gottera: ''Der Jahrmarkt'' [Vesnický trh, Gotha 10. 2. 1775], ''Walder'' (Gotha 23. 2. 1776), ''Romeo und Julie ''(Gotha 25. 9. 1776), ''Der Holzhauer'' [Dřevorubec, Go­tha 2. 1. 1778], ''Das tartarische Gesetz'' [Tatarský zákon, Mannheim 4. 3. 1787]. Dobovou podobu singspielu '''B'''. obohatil o působivé dramatické a lyrické scény a výraznou hudební charakteristiku osob. V době pobytu ve Vídni vytvořil melodramy ''Pygmalion'' (t: J.-J. Rou­sseau, Gotha 20. 9. 1779) a ''Theone''. Vážná díla ­(''Romeo und Julie'',''Walder'') stejně jako komická (''Der Jahrmarkt'') obsahují operní prvky – rozsáhlé árie včetně koloratury a doprovázené recitativy. Do singspielu ''Romeo und Julie'' vtělil '''B'''. smuteční chór ve stylu Ch. W. Glucka a některé árie nepostavil na tradiční třídílné formě, ale jejich půdorys přizpůsobil dramatickému smyslu dané scény. Orchestru v tomto díle připadl důležitý podíl na dramatickém dění, charakteristice postav a situací. I když byla shake­spearovská tematika v libretu přizpůsobena konvenci, ve sféře singspielu se jevila jako zcela výjimečná. Pro hamburské divadlo '''B'''. údajně komponoval dnes blíže neznámou scénickou hudbu k ''Macbethovi''. Své dílo uzavřel 1792 kantátou ''Bendas Klagen'' [Bendův nářek]. Všechna '''B'''. hudebnědramatická díla – s výjimkou ''Theone'' – byla za jeho života vydána tiskem, mnohá z nich opakovaně a v různých úpravách. Uváděla se i v českých zemích (''Medea'' byla 1787 do češtiny přeložena K. H. Thámem a vydána tiskem), kde melodram i sing­spiel našly tvůrčí odezvu (→ F. O. Holý, → V. Praupner, → F. X. Partsch, → J. J. Rösler, J. A. Vitásek, F. J. Škroup ad.).

'''B'''. byl vzdělaný a přemýšlivý hudebník, seznámený s dobovými estetickými teoriemi, z nichž jej nejvíce ovlivnila nauka o afektech. Jeho teoretické myšlení reprezentuje stať ''Ueber das einfache Recitativ'', publikovaná v časopise ''Magazin der Musik'' (1783; v českém překladu O. Hostinského jako ''Ji''''ří''''Benda o recitativu'' v ''Daliboru'' 1880). Skladatelskou tvorbou '''B'''. obohatil i repertoár orchestrální, vokálně-instrumentální, písňový, komorní a sólový (sonáty pro cembalo). Řada jeho děl nevznikala na objednávku, jak bylo tehdy obvyklé, ale z vnitřní tvůrčí potřeby. V oblasti hudebního divadla se stal výrazným představitelem stylových proměn poslední čtvrtiny 18. stol.

<ee:bibliography_content>Fürst Thurn und Taxis Hofbibliothek Regensburg: partitura opery ''Xindo riconosciuto'', dlouho považována za ztracenou ⇒ ''Meixner'' 2001. •• A. H. F. Schlichtegroll: ''Nekrolog auf das Jahr 1795'', Gotha 1798, s. 290–336; ''Vertraute Briefe geschrieben auf einer Reise nach Wien und den Oesterreichischen Staaten zu Ende des Jahres 1808 und zu Anfang 1809 von Johann Friedrich Reichardt'' I, Amsterdam 1810, s. 26; R. Hodermann: ''G. B.'', Coburg 1895; K. Hůlka: ''J. B. Studie o starším ''''č''''eském hudebníkovi'', Praha 1903; F. Brückner: G. B. und das ­deutsche Singspiel, ''Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft'' (Leipzig) 5, 1903/04, s. 571–621 + Zum Thema G. B. und das Monodram, tamtéž 6, 1904/05, s. 496–500; E. Istel: Einiges über G. B. „akkompagnierte“ Monodramen, tamtéž, s. 179–182 + ''Die Entstehung des deutschen Melo­dramas'', Berlin 1906; V. Helfert: ''J. B. ''I (''Základy'') – II/1 (''Gota 1750–1774''), Brno 1929–34; J. van der ­Veen: ''Le Mélodrame musicale de Rousseau au romantisme'', Den Haag 1955; Z. Pilková: Das Melo­dram J. B. in Zusammenhang mit der Mozartproblematik, ''Internationale Konferenz über das Leben und Werk W. A. Mozarts'', Praha 1956, s. 85–97 + ''Dramatická tvorba J. B.'', Praha 1960 + J. B. Berliner Jahre und ihre Einfluß auf seine Melodramen, ''Kongreßbericht Potsdam 1983'', ed. F. Beinroth, Potsdam 1984, s. 76–85; A. S. Winsor: ''The Melodramas and Sing­spiels of G. B.'', dis., Michigan 1967; E. V. Garrett: G. B., the Pioneer of the Melodrama, ''Studies in Eighteenth-Century Music: a tribute to K. Geiringer in his 70. birthday'', ed. H. C. Robbins Landon, London 1970, s. 236–242; R. Pečman: Benda’s The Village Market as a Precursor of Fidelio, SPFFBU 1970, H 2, s. 141–150; F. Lorenz: ''Die Musikerfamilie Benda'' II,''G. A. B.'', Berlin–New York 1971; T. Bauman: B., The Germans and Simple Recitative, ''Journal of the American Musicological Society ''(Chicago) 34, 1981, s. 119–130; J. Hilmera: Výpravy Františka Tröstera do inscenací Václava Kašlíka a Ferdinanda Pujmana, ''Sborník Národního muzea v Praze'', řada A (historie) 40, 1986, s. 83n.; H. Strebel: Mozart und G. A. B. Zu einem musikalischen Gedanken bei Mozart, B. und J. Chr. Bach, ''Acta ­mozartiana'' (Augsburg) 35, 1988, č. 3, s. 52–56; J. Vyšohlídová: Bohemika ve sbírce autografů Státní ­knihovny v Berlíně, ''Miscellanea musicologica ''32, 1988, s. 96–105; M. Havlová: Frauentragödie als ­Paradenummer, ­Antiquitätenladen und Lernprozeß. Zur Gestaltung des Ariadne- und Medeastoffes in J. A. B. Melodramen, ''Untersuchungen zu Mu­sikbeziehungen zwi­schen Mannheim, Böhmen und ­Mähren im späten 18. und frühen 19. Jahrhundert. Symphonie–Kirchenmusik–Melodrama'', ed. Chr. Hey­ter-Rauland–Chr.-H. Mahling, Mainz 1993, s. 178–201; T. Volek: České zámecké kapely 18. století a evropský hudební kontext,''Hudební v''''ě''''da'' 34, 1997, s. 408, 410; Chr. Meixner: J. A. B. und sein ­wieder erkannter „Xindo“, ''Die Musikforschung'' (Kassel) 54, 2001, s. 47–49. •• ČHS, Grove, MGG</ee:bibliography_content>

* <ee:chronology_date_from>kř. 30. 6. 1722</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Staré Benátky (Benátky nad ­Jizerou)</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow>