Beckel, Gallus Karl: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
(založení hesla) |
m (založení hesla) |
||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
</ee:mvchronology> | </ee:mvchronology> | ||
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | | foto = <ee:titleimage></ee:titleimage> | ||
− | | povolání = <ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession> | + | | povolání = <ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession> |
}}<ee:perex> | }}<ee:perex> | ||
Řádka 21: | Řádka 21: | ||
<cshow logged="1"> | <cshow logged="1"> | ||
<ee:content> | <ee:content> | ||
− | Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Kremži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno | + | Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Kremži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a '''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou nápodobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však '''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 '''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení. |
'''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů. | '''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů. | ||
Řádka 27: | Řádka 27: | ||
<ee:bibliography> | <ee:bibliography> | ||
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | == <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> == | ||
− | <ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz:''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš:'' | + | <ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz: ''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler: ''Theater und Schauspielkunst in Österreich'', Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke: ''Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete'', Bochum 1986, s. 62n.</ee:bibliography_content> |
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
<div class="chronology"><ee:chronology> | <div class="chronology"><ee:chronology> |
Verze z 27. 5. 2016, 19:40
Gallus Karl BECKEL
† po 1794
loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.