Beckel, Gallus Karl: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
 
m (založení hesla)
Řádka 15: Řádka 15:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 21: Řádka 21:
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Krem­ži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno a'''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou ná­podobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však'''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794'''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.
+
Psán též Böckel, Böckl nebo Pöckl. – Pocházel údajně ze Štýrska. V květnu 1755 hrál s marionetami v Badenu u Vídně, 1756 žádal v Praze o povolení loutkářských produkcí na Koňském trhu, v září téhož roku je zaznamenán jeho pobyt v Brně. V dalších letech (1761, 1769, 1773 a 1791) provozoval loutkářské produkce na vídeňském náměstí Neuer Markt. 1768 žádal o povolení stavby dřevěné boudy pro marionetové divadlo ve Štýrském Hradci, 1772 ve Vídni o povolení „komedií se živými osobami“. 1784 a 1787 vystupoval též jako herec v Krem­ži (Krems an der Donau). Podrobnější zprávy o jeho loutkářské činnosti máme z Lince, kde do 1794 v letním divadle předváděl marionetová představení. V této dřevěné boudě, postavené městskou radou na břehu Dunaje zhruba pro 400 diváků, byly uváděny v odpoledních hodinách loutkové hry, zatímco večer patřila scéna činoherním společnostem. Po povodni 1786 bylo zničené divadlo částečně opraveno '''B'''. se stal jeho ředitelem. Na programu byly tehdy pouze loutkové hry. Největší atrakci marionetové scény představovala loutka Kašpárka, zvaného Linzer Kasperl (82 cm vysoká, dosud nejstarší zachovalá marioneta tohoto komického typu; uložena v sbírkách muzea Oberösterreichisches Landesmuseum v Linci). Kostýmem, který sestával ze zelené vesty, červené košile, širokého bílého límce, dlouhých hnědých kalhot a zelené špičaté čepice, byla zřejmou ná­podobou Hanswursta → J. A. Stranitzkého. Oproti této komické figuře, představující typ salcburského sedláka, byl však '''B'''. Kasperl jednoznačně lokalizován přímo do prostředí Lince a ve svých improvizovaných promluvách často satiricky komentoval poměry v městě. 1794 '''B'''. své loutky prodal a ukončil jak činnost této první stálé marionetové scény v německy mluvících zemích, tak pravděpodobně i své divadelní působení.
  
 
'''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů.
 
'''B'''. patřil k předním loutkářům své doby, jak je patrno z jeho činnosti v Linci. Náleží do početné řady rakouských loutkářů, kteří v polovině 18. stol. zajížděli i do českých zemí, kde přispívali k rozšíření a popularitě loutkového divadla a připravovali tak půdu pro nástup českých loutkářů.
Řádka 27: Řádka 27:
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Literatura</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz:''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš:''Loutká''''ř''''ská kronika'', Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler:''Theater und Schauspielkunst in Österreich'', Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert,''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke:''Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete'', Bochum 1986, s. 62n.</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>E. K. Blümml–G. Gugitz: ''Alt-Wiener Thespiskarren'', Wien 1925, s. 334, 495; J. Bartoš: ''Loutkářská kronika'', Praha 1963, s. 27; H. Haider-Pregler: ''Theater und Schauspielkunst in Österreich'', Wien [1969], s. 199; O. G. Schindler: Wandertruppen in Niederösterreich im 18. Jahrhundert, ''Jahrbuch der Gesellschaft für Wiener Theaterforschung'' (Wien) 17, 1970, s. 17; H. R. Purschke: ''Die Puppenspieltraditionen Europas. Deutschsprachige Gebiete'', Bochum 1986, s. 62n.</ee:bibliography_content>
 
</ee:bibliography>
 
</ee:bibliography>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>
 
<div class="chronology"><ee:chronology>

Verze z 27. 5. 2016, 19:40

Gallus Karl BECKEL
po 1794
loutkář, herec, ředitel divadelní společnosti



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.