Bambini, Eustachio: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
(založení hesla)
m (založení hesla)
Řádka 19: Řádka 19:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>impresário, kapelník, skladatel, </ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>impresário, kapelník, skladatel,</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
  
Řádka 25: Řádka 25:
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Působil jako kapelník v Cortoně (1723–28) a v Pesaru (1728–31). Jeho manželkou byla sopranistka Anna Tonelli. 1745 se stal impresá­riem v Teatro ducale v Miláně, 1750 ředitelem divadla ve Štrasburku, kde uvedl mj. operu ''La pravit''''à''''castigata'' [Potrestaná zkaženost], známou z předchozích provedení v Praze a v Brně. S italskou operní společností hostoval v Paříži, kde v srpnu 1752 zahájil Pergolesiho komickou operou ''La serva padrona ''[Služka paní, původně dvoudílné intermezzo, l: G. A. Federico, ­Neapol 1733]. I když při svém prvním pařížském uvedení 1746 nevzbudila téměř žádnou pozornost, zásluhou vitální interpretace '''B'''. společnosti tentokrát část publika nadchla a vyvolala proslavený spor, zvaný hádka buffonistů (querelle des bouffons), mezi zastánci italské opery, chápané jako naplnění ideálu přirozenosti, citovosti a nezávislosti, a obhájci tradičního francouzského stylu, představovaného tvorbou Lullyho a Rameaua (tragédie lyrique). V Paříži '''B'''. zůstal až do března 1754, kdy král Ludvík XV. buffonisty z města vykázal.
+
Působil jako kapelník v Cortoně (1723–28) a v Pesaru (1728–31). Jeho manželkou byla sopranistka Anna Tonelli. 1745 se stal impresá­riem v Teatro ducale v Miláně, 1750 ředitelem divadla ve Štrasburku, kde uvedl mj. operu ''La pravità''' '''castigata'' [Potrestaná zkaženost], známou z předchozích provedení v Praze a v Brně. S italskou operní společností hostoval v Paříži, kde v srpnu 1752 zahájil Pergolesiho komickou operou ''La serva padrona ''[Služka paní, původně dvoudílné intermezzo, l: G. A. Federico, ­Neapol 1733]. I když při svém prvním pařížském uvedení 1746 nevzbudila téměř žádnou pozornost, zásluhou vitální interpretace '''B'''. společnosti tentokrát část publika nadchla a vyvolala proslavený spor, zvaný hádka buffonistů (querelle des bouffons), mezi zastánci italské opery, chápané jako naplnění ideálu přirozenosti, citovosti a nezávislosti, a obhájci tradičního francouzského stylu, představovaného tvorbou Lullyho a Rameaua (tragédie lyrique). V Paříži '''B'''. zůstal až do března 1754, kdy král Ludvík XV. buffonisty z města vykázal.
  
Po 1731, kdy hudební lexika nemají o '''B'''. zpráv, setkáváme se s ním na Moravě, kde jako skladatel spolupracoval se společností → A.Mingottiho. Mingotti uvedl v Brně '''B'''. opery ''Armida abbandonata ''[Opuštěná ­Armida, 1733] a ''La pravit''''à''''castigata ''(1734). Brněnská inscenace ''La pravit''''à''''castigata ''bývala mylně považována za vůbec první provedení opery o Donu Giovannim (⇒ ''Kunze'' 1972, ⇒ ''Russell'' 1983). Byla však už v postním období roku 1730 provedena v Praze → A. Den­ziem, pravděpodobně s hudbou → A. Caldary. Mingotti, jenž do své brněnské společnosti angažoval několik někdejších Denziových zpěváků, převzal titul z jeho repertoáru. Dle libreta zkomponoval pro Mingottiho inscenaci hudbu '''B'''. s výjimkou několika árií. Hudební materiál se nedochoval, a tak lze poměr ­brněnské verze k pražské předloze sledovat pouze pomocí libret (sedm árií bylo vypuštěno a čtrnáct má jiný text). Na zámku hraběte → F. A. Rottala v Holešově byly provedeny '''B'''. opery ''Partenope'' a ''Artaserse ''(obě 1733)''.'' Brněnská a holešovská libreta uvádějí 1733–36 zpěvačku jménem Laura B., pocházející z Pesara, angažovanou Mingottim do Brna přímo z Benátek a činnou v operní sféře do počátku čtyřicátých let 18. stol. (Celovec 1738, Benátky, Lisabon). Zpívala ve všech '''B'''. operách, uvedených v Brně i v Holešově, a mohla být skladatelovou dcerou. '''B'''. syn Felice (* kolem 1743, † po 1787) působil v Paříži jako skladatel a cembalista.
+
Po 1731, kdy hudební lexika nemají o '''B'''. zpráv, setkáváme se s ním na Moravě, kde jako skladatel spolupracoval se společností → A.Mingottiho. Mingotti uvedl v Brně '''B'''. opery ''Armida abbandonata ''[Opuštěná ­Armida, 1733] a ''La pravità''' '''castigata ''(1734). Brněnská inscenace ''La pravità''' '''castigata ''bývala mylně považována za vůbec první provedení opery o Donu Giovannim (⇒ ''Kunze'' 1972, ⇒ ''Russell'' 1983). Byla však už v postním období roku 1730 provedena v Praze → A. Den­ziem, pravděpodobně s hudbou → A. Caldary. Mingotti, jenž do své brněnské společnosti angažoval několik někdejších Denziových zpěváků, převzal titul z jeho repertoáru. Dle libreta zkomponoval pro Mingottiho inscenaci hudbu '''B'''. s výjimkou několika árií. Hudební materiál se nedochoval, a tak lze poměr ­brněnské verze k pražské předloze sledovat pouze pomocí libret (sedm árií bylo vypuštěno a čtrnáct má jiný text). Na zámku hraběte → F. A. Rottala v Holešově byly provedeny '''B'''. opery ''Partenope'' a ''Artaserse ''(obě 1733)''.'' Brněnská a holešovská libreta uvádějí 1733–36 zpěvačku jménem Laura B., pocházející z Pesara, angažovanou Mingottim do Brna přímo z Benátek a činnou v operní sféře do počátku čtyřicátých let 18. stol. (Celovec 1738, Benátky, Lisabon). Zpívala ve všech '''B'''. operách, uvedených v Brně i v Holešově, a mohla být skladatelovou dcerou. '''B'''. syn Felice (* kolem 1743, † po 1787) působil v Paříži jako skladatel a cembalista.
 
</ee:content>
 
</ee:content>
 
<ee:bibliography>
 
<ee:bibliography>
 
== <ee:bibliography_label>Edice</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Edice</ee:bibliography_label> ==
<ee:bibliography_content>''La pravit''''à''''castigata'', italský text libreta, ­Brno 1734 ⇒ Ch. C. Russell: ''The Don Juan Legend before Mozart: with a Collection of Eighteenth-Century Opera Librettos'', Ann Arbor 1993, s. (131–134), 135–181, (447n.).</ee:bibliography_content>
+
<ee:bibliography_content>''La pravità''' '''castigata'', italský text libreta, ­Brno 1734 ⇒ Ch. C. Russell: ''The Don Juan Legend before Mozart: with a Collection of Eighteenth-Century Opera Librettos'', Ann Arbor 1993, s. (131–134), 135–181, (447n.).</ee:bibliography_content>
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
== <ee:bibliography_label>Prameny a literatura</ee:bibliography_label> ==
 
<ee:bibliography_content>VKOL, sign. 601.245: ''Armida abbandonata…'', Bruna 1733; MZK, sign. ST 1-6527: ''La pravità''' '''castigata…'', Bruna 1734; sign. ST 1-19303: ''Partenope''; sign. CH Turm. VI.E.42.2 R (též Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. N/a IX/2 92, ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého, ⇒ Sehnal, č. 220): ''Artaserse'', Ollomuzio 1733; Bibliothek des Städtischen Reiß-Museums, Mannheim, sign. T 311: ''La pravità''' '''castigata. Dramma per musica, Da rappresentarsi in Argentina, nell nuovo Thea­tro. In Argentina ''[Štrasburk] 1750, ⇒ Meyer 2/VII, s. 38n. •• T. Wiel: ''I Teatri Musicali Veneziani del Settecento'', Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 104, 111, 133–135, 137 (Laura B.), 167n., 173n., 209n., 212n. (Anna Tonelli-B.); V. Helfert: Opera o Donu Juanu v Brně roku 1734, ''Časopis Matice moravské ''(Brno) 41/42, 1917/18, s. 249–265; 43/44, 1919/20, s. 65–108; S. Kunze: ''Don Giovanni vor Mo­zart'', München 1972, s. 25–29; J. Sehnal: Počátky opery na Moravě, ''O divadle na Moravě'', ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 57, 59, 60; Ch. C. Russell: The First Don Giovanni Opera: „La pravità castigata“ by E. B., ''Mozart-Jahrbuch 1980–83'', Kassel 1983, s. 385–392; ''Mozartův Don Giovanni'' (katalog výstavy), ed. T. Volek–J. Pešková, Praha 1987, s. 30–33; R. Batchvarova-Schweitzer: ''The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen'', dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 29–32, 98; A. Jakubcová: Kamenní hosté a prostopášníci v předmozartovském divadle českých zemí, ''V. Righini–N. Porta: Kamenný host aneb Prostopášník'', program Městského divadla Brno 2003, s. 34–39; viz Edice. •• DBI, DEUM, Grove, Grove O, MGG, Sartori</ee:bibliography_content>
 
<ee:bibliography_content>VKOL, sign. 601.245: ''Armida abbandonata…'', Bruna 1733; MZK, sign. ST 1-6527: ''La pravità''' '''castigata…'', Bruna 1734; sign. ST 1-19303: ''Partenope''; sign. CH Turm. VI.E.42.2 R (též Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži – hudební archiv, sign. N/a IX/2 92, ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého, ⇒ Sehnal, č. 220): ''Artaserse'', Ollomuzio 1733; Bibliothek des Städtischen Reiß-Museums, Mannheim, sign. T 311: ''La pravità''' '''castigata. Dramma per musica, Da rappresentarsi in Argentina, nell nuovo Thea­tro. In Argentina ''[Štrasburk] 1750, ⇒ Meyer 2/VII, s. 38n. •• T. Wiel: ''I Teatri Musicali Veneziani del Settecento'', Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s. 104, 111, 133–135, 137 (Laura B.), 167n., 173n., 209n., 212n. (Anna Tonelli-B.); V. Helfert: Opera o Donu Juanu v Brně roku 1734, ''Časopis Matice moravské ''(Brno) 41/42, 1917/18, s. 249–265; 43/44, 1919/20, s. 65–108; S. Kunze: ''Don Giovanni vor Mo­zart'', München 1972, s. 25–29; J. Sehnal: Počátky opery na Moravě, ''O divadle na Moravě'', ed. E. Petrů–J. Stýskal, Praha 1974, s. 57, 59, 60; Ch. C. Russell: The First Don Giovanni Opera: „La pravità castigata“ by E. B., ''Mozart-Jahrbuch 1980–83'', Kassel 1983, s. 385–392; ''Mozartův Don Giovanni'' (katalog výstavy), ed. T. Volek–J. Pešková, Praha 1987, s. 30–33; R. Batchvarova-Schweitzer: ''The Mingotti Opera Company in Brno, Graz, Prague and Copenhagen'', dipl. práce, FF UK Praha 1994, s. 29–32, 98; A. Jakubcová: Kamenní hosté a prostopášníci v předmozartovském divadle českých zemí, ''V. Righini–N. Porta: Kamenný host aneb Prostopášník'', program Městského divadla Brno 2003, s. 34–39; viz Edice. •• DBI, DEUM, Grove, Grove O, MGG, Sartori</ee:bibliography_content>

Verze z 27. 5. 2016, 17:32

Eustachio BAMBINI
* 1697 Pesaro (Itálie)
1770 Pesaro
impresário, kapelník, skladatel



Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.