Bichler, Minna: Porovnání verzí

nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
Přejít na: navigace, hledání
m (Jakubcova přesunul stránku Bichler Minna na Bichler, Minna)
m
Řádka 19: Řádka 19:
 
</ee:mvchronology>
 
</ee:mvchronology>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
 
| foto = <ee:titleimage></ee:titleimage>
| povolání = <ee:profession>herečka,</ee:profession>
+
| povolání = <ee:profession>herečka</ee:profession>
 
}}<ee:perex>
 
}}<ee:perex>
Dcera herečky Elise Quandt-Bichler. Jako herečka debutovala v Pešti (1873). Následovala angažmá v berlínském Rezidenztheater (1874 – 1875) a Rezidenztheater v Drážďanech (1875 – 1876). 1876 přijata Eduardem Kreibigem jako členka souboru Stavovského divadla v Praze v oboru naivka a sentimentální milovnice. 1894 ztvárnila titulní roli v pražské premiéře Hauptmannova dramatu ''Hannele.'' Po sňatku (1896) s pražským průmyslníkem a mecenášem Alexandrem Richterem (1843–1914) opustila divadlo.
+
Dcera herečky Elise Quandt-Bichler. Debutovala v Pešti (1873). Následovala krátká angažmá v berlínském Rezidenztheater (1874–75) a Rezidenztheater v Drážďanech (1875–76). 1876 přijata Eduardem Kreibigem jako členka souboru Stavovského divadla v Praze v oboru naivka a sentimentální milovnice. 1894 ztvárnila titulní roli v pražské premiéře Hauptmannova dramatu ''Hannele.'' Po sňatku (1896) s pražským průmyslníkem a mecenášem Alexandrem Richterem (1843–1914) opustila divadlo.
 
</ee:perex>
 
</ee:perex>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
 
<ee:content>
 
<ee:content>
Vl. jm. Wilhelmina. Dcera herečky Elise Quandt, provdané Bichlerové. Jména Bichler a Quandt se v mužské i ženské podobě vyskytují ve středoevropském divadelnictví častěji (Mannheim a Altenburg 1846, Pešť 1846/47 Wilhelmine Q. v angažmá, 1853 Lübeck ad.) a jednotlivé osoby nelze přesně identifikovat. Matku Minny '''B.''' je možné poprvé bezpečně určit  v roce 1857 jako členku divadla v Klagenfurtu (''Deutscher Bühnen-Almanach''). Počínaje rokem 1858 se po několik let její jméno nikde neobjevuje, až v prosinci 1863 je uvedena jako členka  souboru německého divadla v Pešti, kde zůstala do 1872 (Deutsches Aktientheater). Jejím dalším dosud zjištěným působištěm bylo dvorní divadlo v Karlsruhe (patrně od 1873). Od sedmdesátých let působila u divadla i její další dcera neznámého křestního jména (1885 v Carl-Theater Wien, uvádí ''Der Humorist, '' 20. 10. 1885).
+
Vlastním jménem Wilhelmina. Dcera herečky Elise Quandt, provdané Bichlerové, členky divadla v Klagenfurtu (s jistotou 1857), posléze německého divadla v Pešti (1863–72) a dvorního divadla v Karlsruhe (patrně od 1873). Od sedmdesátých let působila u divadla i její další dcera, sestra '''B.''', neznámého křestního jména (1885 v Carl-Theater Wien).
  
'''B.''' vyrostla v divadelním prostředí. Matka jí zprostředkovala první pohostinské vystoupení 1873 v Pešti. Následovalo angažmá v berlínském Residenztheater (1874/75) a nabídka angažmá v Hamburku (Thalia-Theater), kterou '''B.''' odmítla a přesídlila do Drážďan (Residenztheater 1875/76). V dubnu 1876 ji nastupující ředitel pražského Stavovského divadla Eduard Kreibig přijal do souboru jako naivku a sentimentální milovnici. Vystoupila hned v Kreibigově prvním pražském představení 16. 4. 1876 (Komorná Fleurette, Moreto–West: ''Donna Diana''). Působila poněkud nejistě, ale během krátké doby se stala ve svém oboru jednou z nejvýraznějších pražských hereček. Několikrát jí bylo nabídnuto jiné angažmá (např. 1883 v německé společnosti Gustava Amberga z Thalia-Theater v New Yorku). Žádné z možností se však nechopila, ač měla během působení  v Praze řadu konkurentek podobného hereckého typu a nebyla plně vytížena. Zůstala členkou pražského souboru pod vedením  rodiny Kreibigů (1876–85), byla přijata do souboru Angelo Neumanna (1885) a setrvala v něm do roku 1896. Poté opustila divadelní dráhu (poslední role: Edrita, Grillparzer: ''Weh’ dem, der lügt'') a provdala se za pražského průmyslníka a mecenáše Alexandera Richtera (byla jeho druhou manželkou). Po jeho smrti žila v Praze ve skromných poměrech a udržovala kontakty s divadlem.
+
'''B.''' vyrostla v divadelním prostředí. Matka jí zprostředkovala první pohostinské vystoupení 1873 v Pešti. Následovalo angažmá v berlínském Residenztheater (1874/75) a nabídka angažmá v Hamburku (Thalia-Theater), kterou '''B.''' odmítla a přesídlila do Drážďan (Residenztheater 1875/76). V dubnu 1876 ji nastupující ředitel pražského Stavovského divadla Eduard Kreibig přijal do souboru jako naivku a sentimentální milovnici. Vystoupila hned v Kreibigově prvním pražském představení 16. 4. 1876 (Komorná Fleurette, Moreto–West: ''Donna Diana''). Během krátké doby se stala ve svém oboru jednou z nejvýraznějších pražských hereček. Několikrát jí bylo nabídnuto jiné angažmá (např. 1883 v německé společnosti Gustava Amberga z Thalia-Theater v New Yorku). Žádné z možností se však nechopila, ač měla během působení v Praze řadu konkurentek podobného hereckého typu a nebyla plně vytížena. Zůstala členkou pražského souboru pod vedením rodiny Kreibigů (1876–85), byla přijata do souboru Angelo Neumanna (1885) a setrvala v něm do 1896. Poté opustila divadelní dráhu (poslední role: Edrita, Grillparzer: ''Weh’ dem, der lügt'') a provdala se za pražského průmyslníka a mecenáše Alexandera Richtera (byla jeho druhou manželkou). Po jeho smrti žila v Praze ve skromných poměrech, udržujíc kontakty s divadlem.
  
  
  
Za dvacet let nastudovala desítky rolí ve svém oboru a vystoupila v mnoha ansámblových scénách. Dlouho si uchovávala dívčí zjev, a tím i původní okruh mladistvých typů. V tomto okruhu dokázala ztělesnit velmi rozdílné postavy, od „upřímného děvčete v jednoduché lidové komedii přes předvídavou, k vášnivosti inklinující naivku francouzských veseloher až po jadrné dívčí charaktery v klasických veselohrách“ ([[Teuber Oskar Karl|Teuber]] III., 721). Přísný a poučený kritik Alfred Klaar přivítal v roce 1876 její angažmá se zdrženlivou zdvořilostí, ale později věnoval jejím výkonům neobyčejnou pozornost a v ''Bohemii'' uveřejnil v rámci rubriky kritika řadu drobných analýz. Jako její výrazné role jsou zmiňovány: Doktorova dcera /L’Arronge: ''Doctor Klaus'' (od 1879, česky jako Doktor Kalous); Jeanne /Jermann: ''Lady Tartuffe'' (podle franc. předlohy od Delphine de Giardin, od 1879); Fauchon Vivieur /Birch-Pfeiffer: ''Die Grille'' (podle románu ''La petite Fadette ''od George Sand, od 1880, román česky jako ''Cvrček detektiv'') a Franziska /Lessing: ''Minna von Barnhelm. ''V 90. letech vystupovala i v charakterních rolích, z nichž nejvýznamnější byla Hannele, titulní postava hry Gerharta Hauptmanna (pražská něm. premiéra 1894).
+
Za dvacet let nastudovala desítky rolí ve svém oboru a vystoupila v mnoha ansámblových scénách. Dlouho si uchovávala dívčí zjev, a tím i původní okruh mladistvých typů. V tomto okruhu dokázala ztělesnit velmi rozdílné postavy, od „upřímného děvčete v jednoduché lidové komedii přes předvídavou, k vášnivosti inklinující naivku francouzských veseloher až po jadrné dívčí charaktery v klasických veselohrách“. Přísný a poučený kritik Alfred Klaar přivítal 1876 její angažmá se zdrženlivou zdvořilostí, ale později věnoval jejím výkonům značnou pozornost – v ''Bohemii'' uveřejnil řadu drobných analýz. Jako její výrazné role jsou zmiňovány: Doktorova dcera (L’Arronge: ''Doctor Klaus, ''od 1879, česky jako ''Doktor Kalous''); Jeanne (Jermann: ''Lady Tartuffe, ''dle franc. předlohy Delphine de Giardin, od 1879); Fauchon Vivieur (Birch-Pfeiffer: ''Die Grille, ''dle románu ''La petite Fadette ''od George Sand, od 1880, román česky jako ''Cvrček detektiv'') a Franziska /Lessing: ''Minna von Barnhelm. ''V 90. letech vystupovala i v charakterních rolích, z nichž nejvýznamnější byla Hannele, titulní postava hry Gerharta Hauptmanna (pražská něm. premiéra 1894).
  
  
Řádka 107: Řádka 107:
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<cshow logged="1">
 
<cshow logged="1">
'''Zdroj:''' <ee:published>30.11.2012</ee:published><br/>
+
<ee:published>'''Vznik:''' 30. 11. 2012</ee:published><br/>
'''Autor:''' <ee:author>[[Jitka Ludvová]]</ee:author>
+
<ee:source></ee:source><br/>
 +
<ee:author>'''Autor:''' [[Jitka Ludvová]]</ee:author>
 
</cshow>
 
</cshow>
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
 
<ee:category>[[Category:Divadelní osobnosti]]
Řádka 115: Řádka 116:
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop">
 
<ee:documentation>
 
<ee:documentation>
<br/>
+
 
 
</ee:documentation>
 
</ee:documentation>
 
</cshow>
 
</cshow>

Verze z 19. 5. 2016, 10:01

Minna Bichler
* 1858 Klagenfurt am Wörthersee (A) [?]
3. 12. 1936 Praha (CZ)
herečka

Dcera herečky Elise Quandt-Bichler. Debutovala v Pešti (1873). Následovala krátká angažmá v berlínském Rezidenztheater (1874–75) a Rezidenztheater v Drážďanech (1875–76). 1876 přijata Eduardem Kreibigem jako členka souboru Stavovského divadla v Praze v oboru naivka a sentimentální milovnice. 1894 ztvárnila titulní roli v pražské premiéře Hauptmannova dramatu Hannele. Po sňatku (1896) s pražským průmyslníkem a mecenášem Alexandrem Richterem (1843–1914) opustila divadlo.


Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné až po přihlášení.