Pohler, Amand: Porovnání verzí
nahoru...
Z Divadelní Encyklopedie
m |
m |
||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
Pseudonym Augustus. Syn lékárníka Amanda Pohlera, pocházejícího z Valdeku (okres Opava), a jeho ženy Anny, roz. Linzbauerové (z tehdejšího vídeňského předměstí Schottenfeld). Od roku 1888 byl ženatý s Annou Pohlerovou, roz. Schoberovou. | Pseudonym Augustus. Syn lékárníka Amanda Pohlera, pocházejícího z Valdeku (okres Opava), a jeho ženy Anny, roz. Linzbauerové (z tehdejšího vídeňského předměstí Schottenfeld). Od roku 1888 byl ženatý s Annou Pohlerovou, roz. Schoberovou. | ||
| − | '''P.''' se měl původně stát lékařem a začal studovat medicínu (na Vídeňské univerzitě to však nelze doložit). V rámci jednoho studentského představení prý vystoupil s takovým úspěchem, že se chtěl věnovat činohře. V roce 1869 ho angažoval ředitel Franz Thomé pro obor vesnických hochů do Zemského divadla v Linci. Tam – aniž by se mu dostalo nějakého hereckého vzdělání – ztvárnil svou první větší roli (Kosinsky /Schiller: ''Die Räuber''). Na počátku 70. let odešel do Marburku, 1876 hrál v Essegu (Aktientheater), kde už převzal role otců a charakterní role, a poté krátce působil v Komische Oper ve Vídni. Jeho angažmá v Šoproni (v německém Ödenburger Stadttheater) v roce 1879 zahrnovalo vedle charakterních rolí a komických otců i režii, jíž se většinou také věnoval ve svých následujících působištích. V 80. letech se objevuje v Budapešti (Deutsches Theater in der Wollgasse), Bratislavě [Prešpurku] (Königlich freistädtisches Theater) a v Liberci (Stadttheater). Nakonec ho v roce 1886 angažoval Karl Freiherr von Stengel do městského divadla v Brně (Stadttheater, dnes Mahenovo divadlo), kde velmi úspěšně působil více než deset let. | + | '''P.''' se měl původně stát lékařem a začal studovat medicínu (na Vídeňské univerzitě to však nelze doložit). V rámci jednoho studentského představení prý vystoupil s takovým úspěchem, že se chtěl věnovat činohře. V roce 1869 ho angažoval ředitel Franz Thomé pro obor vesnických hochů do Zemského divadla v Linci. Tam – aniž by se mu dostalo nějakého hereckého vzdělání – ztvárnil svou první větší roli (Kosinsky /Schiller: ''Die Räuber''). Na počátku 70. let odešel do Marburku, 1876 hrál v Essegu (Aktientheater), kde už převzal role otců a charakterní role, a poté krátce působil v Komische Oper ve Vídni. Jeho angažmá v Šoproni (v německém Ödenburger Stadttheater) v roce 1879 zahrnovalo vedle charakterních rolí a komických otců i režii, jíž se většinou také věnoval ve svých následujících působištích. V 80. letech se objevuje v Budapešti (Deutsches Theater in der Wollgasse), Bratislavě [Prešpurku] (Königlich freistädtisches Theater) a v Liberci (Stadttheater). Nakonec ho v roce 1886 angažoval Karl Freiherr von Stengel do městského divadla v Brně (Stadttheater, dnes Mahenovo divadlo), kde velmi úspěšně působil více než deset let. Uvádí se, že vystupoval i v Lübecku a Karlových Varech, divadelní almanachy toto jeho působení nezaznamenaly. |
V Brně díky svému suchému, přirozenému humoru a výrazné hře rychle získal oblibu a stal se jednou z opor ansámblu. Hrál důstojné otce i hrdiny pod pantoflem, komické starce, hřmotné a naříkající staříky. K jeho nejoblíbenějším rolím patřili Argan (Molière: ''Der eingebildete Kranke''), Meister Anton (Hebbel: ''Maria Magdalene''), Habakuk (Ludwig Fulda: ''Der Talisman'') a Schöllhofer (C. Karlweis: ''Das grobe Hemd''). Hned od začátku svého angažmá byl zaměstnán jako režisér činoher, veseloher a frašek, krátce také tragédií. Za jeho vedení byla v městském divadle poprvé uvedena naturalistická dramata (Ibsen: ''Nora'', ''Gespenster'', ''Hedda Gabler'','' Die Wildente'', Hauptmann: ''Die versunkene Glocke'', ''Hanneles Himmelfahrt''). '''P. '''se uplatnil i jako autor. Psal (případně přednášel) prology při slavnostních příležitostech, (např. v rámci oslav 100. výročí narození C. M. von Webera v roce 1886, při slavnostních představení Německého školského spolku 1889 a 1890, při tryzně za Ludwiga Anzengrubera 1889 a v rámci představení ve prospěch Spolku německých žurnalistů a spisovatelů, zakládajícího fond na podporu nemocných, vdov a sirotků, 1894). Pro pohostinské vystoupení herečky Rosy Retty v roce 1896 v brněnském Německém domě napsal sólovou veselohru ''Rosas'' ''Erwachen''. Své poslední představení v Brně (již jako host) hrál 1. 10. 1898 učitel hudby Mantius (Franz von Schönthan: ''Das letzte Wort''). | V Brně díky svému suchému, přirozenému humoru a výrazné hře rychle získal oblibu a stal se jednou z opor ansámblu. Hrál důstojné otce i hrdiny pod pantoflem, komické starce, hřmotné a naříkající staříky. K jeho nejoblíbenějším rolím patřili Argan (Molière: ''Der eingebildete Kranke''), Meister Anton (Hebbel: ''Maria Magdalene''), Habakuk (Ludwig Fulda: ''Der Talisman'') a Schöllhofer (C. Karlweis: ''Das grobe Hemd''). Hned od začátku svého angažmá byl zaměstnán jako režisér činoher, veseloher a frašek, krátce také tragédií. Za jeho vedení byla v městském divadle poprvé uvedena naturalistická dramata (Ibsen: ''Nora'', ''Gespenster'', ''Hedda Gabler'','' Die Wildente'', Hauptmann: ''Die versunkene Glocke'', ''Hanneles Himmelfahrt''). '''P. '''se uplatnil i jako autor. Psal (případně přednášel) prology při slavnostních příležitostech, (např. v rámci oslav 100. výročí narození C. M. von Webera v roce 1886, při slavnostních představení Německého školského spolku 1889 a 1890, při tryzně za Ludwiga Anzengrubera 1889 a v rámci představení ve prospěch Spolku německých žurnalistů a spisovatelů, zakládajícího fond na podporu nemocných, vdov a sirotků, 1894). Pro pohostinské vystoupení herečky Rosy Retty v roce 1896 v brněnském Německém domě napsal sólovou veselohru ''Rosas'' ''Erwachen''. Své poslední představení v Brně (již jako host) hrál 1. 10. 1898 učitel hudby Mantius (Franz von Schönthan: ''Das letzte Wort''). | ||
| Řádka 73: | Řádka 73: | ||
</ee:bibliography_content> | </ee:bibliography_content> | ||
</ee:bibliography> | </ee:bibliography> | ||
| − | <ee:chronology> | + | <div class="chronology"><ee:chronology> |
== Životní události == | == Životní události == | ||
* <ee:chronology_date_from>24.1. 1851</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>24.1. 1851</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>narození</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
* <ee:chronology_date_from>11.12. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | * <ee:chronology_date_from>11.12. 1903</ee:chronology_date_from><ee:chronology_date_to/>: <ee:chronology_event_type>úmrtí</ee:chronology_event_type>, <ee:chronology_place>Vídeň</ee:chronology_place><br/><ee:chronology_event_text/><ee:chronology_public_notice/><ee:chronology_private_notice/><ee:nevershow><ee:chronology_coords/></ee:nevershow> | ||
| − | </ee:chronology> | + | </ee:chronology></div> |
| − | <ee:names/> | + | <div class="names"><ee:names/></div> |
{{#dpl: | {{#dpl: | ||
| linksto={{FULLPAGENAME}} | | linksto={{FULLPAGENAME}} | ||
| Řádka 98: | Řádka 98: | ||
<cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | <cshow logged="1" ingroup="bureaucrat,editor,sysop"> | ||
| − | |||
<ee:documentation> | <ee:documentation> | ||
| − | + | ||
</ee:documentation> | </ee:documentation> | ||
</cshow> | </cshow> | ||
Verze z 9. 6. 2015, 14:52
1869 angažován pro obor vesnických hochů v Zemském divadle v Linci. Aniž by měl předchozí herecké vzdělání, ztvárnil roli Kosinského (Schiller: Räuber). Následovala angažmá v Marburku, Essegu, ve Vídni, v Šoproni, Budapešti, Prešpurku a Liberci. 1886 ho angažoval Karl Freiherr von Stengel do německého souboru brněnského městského divadla, kde se stal oporou ansámblu. Jako herec vynikl suchým a přirozeným humorem. Věnoval se také režii (uváděl naturalistická dramata). Od 1898 do své smrti působil v Kaiserjubilämus-Stadttheater ve Vídni. Pod pseudonymem Augustus přispíval do novin svými fejetony. Byl autorem prologů, slavnostní hry k otevření nového karlovarského divadla (1885) nebo dramatického žertu Aber Fritz! (1898).
Nyní jsou zobrazeny pouze částečné informace. Úplné heslo bude viditelné, až po přihlášení.
Publikováno: 31.07.2013
Autor: Eva Offenthaler
